Její zaměstnanec Petr Zelenka je podezřelý, že podal nejméně sedmnácti pacientům lék heparin, který snižuje krevní srážlivost. Sedm z nich pravděpodobně zabil. Policii se již přiznal.
Zdravotník je nyní ve vazbě, kriminalisté procházejí dokumentaci pacientů. "Zatím jsme postižené rodiny nekontaktovali, věc je v šetření. Nároky na kompenzaci očekáváme," uvedl primář ARO Pavel Longin.
Redakci Aktuálně.cz se již ozvala rodina jedné z obětí, o odškodné chce žádat.
Jisté je, že rodiny, kterým zdravotník v Brodě pravděpodobně zabil příbuzné, možná měly podezření, ale soudně se viny personálu nedomáhaly. "O žádné žalobě nevíme," uvedl v on-line rozhovoru pro Aktuálně.cz náměstek pro léčebnou péči Vít Kaňkovský.
Nemocnice zatím neví, jakou náhradu pozůstalým nabídne: "V současné chvíli nedokáži jednoznačně odpovědět. Jsme připraveni komunikovat s poškozenými," říká Kaňkovský.
Reportéři on-line deníku Aktuálně.cz jsou na místě, hovořili i s dalšími lékaři i vedoucím personálem. Z jejich výpovědí přinášíme rekonstrukci, jak je možné, že se Zelenkovo počínání nepovedlo odhalit dříve.
Kde se vzal Zelenka na ARO? |
Zelenka přišel rovnou na havlíčkobrodské anesteziologicko-resuscitačního oddělení před osmi lety. Jak je v nemocnicích běžné, šel přes personální oddělení, pohovory s ním dělal odbor pro ošetřovatelskou péči.
Na oddělení pracoval sedm a půl roku. "Měl specializovanou způsobilost pro výkon práce zdravotní sestry bez odborného dohledu. Mohl podávat i injekce," vysvětluje primář Pavel Longin.
Zdravotník působil naprosto normálně. "Jisté je, že normální člověk by takové činy nespáchal. Jistě byl psychicky narušený, ale v jeho běžném chování se to neprojevovalo," popisuje primář.
Podobně se o něm vyjadřovaly i zdravotní sestry.
Proč se na to nepřišlo dřív? |
I když je podezřelý z vražd sedmi lidí a u dalších nejméně deseti se o to pokusil, dlouho neměl nikdo žádné podezření.
To vyvolává největší otazníky: oslovení zdravotničtí experti tvrdí, že účinky klasického heparinu, který obviněný použil, lze rozpoznat vcelku rychle.
V souvislostech
- On line rozhovor s primářem z Brodu:
Vraždy pacientů byly rafinované
- Příloha ZDRAVÍ:
Jak zabíjí heparin
"Jde o krvácení z nosu, podlitiny, krev v moči. Pacient také krvácí zpět do zavedé infuze, respektive z každé otevřené rány na těle. Než pacient vykrvácí, má spoustu příznaků a není to otázka minut, ale hodin," vypočítává Vladimír Černý, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny UK LF a FN Hradec Králové. "Pravidelně se provádějí testy a i kdyby došlo k předávkování, lze dávkování rychle upravit, případně použít jiné léky. Z pitvy se navíc dá zjistit, že pacient zemřel na zvýšenou krvácivost," upřesnil.
Podobně hovoří Matěj Korida, lékař ARO z Jablonce nad Nisou: "Zdá se mi to podezřelé. Přesně víme - podle testů, které jsou prováděny i několikrát denně - jak upravit dávkování heparinu. Existují laboratorní testy, navíc pacient při předávkování trpí typickými příznaky."
Pokud však Zelenka pacientům podal vysoké dávky Heparinu, mohlo dojít k úmrtí poměrně rychle.
Lékaři se však shodují, že na ARO může být situace komplikovaná, protože pacienti jsou přiváženi ve vážném stavu a úmrtnost je vysoká. Běžně se pohybuje kolem 20-25 procent.
Jak zabíjel? |
Podezřelý Zelenka nad to podle obvinění zabíjel pacienty v bezvědomí nebo v umělém spánku. Policie uvedla, že oběti volil náhodně, neměl žádný klíč, koho ano a koho ne.
Vždy si vybíral pacienty kolegů, které sám neměl na starosti. "Podezřelý prováděl své činy velmi rafinovaně. Většinou ke konci směny. Příznaky předávkování heparinu se objevily až u následující směny," pospisuje Longin.
Heparin měl podávat pacientům, kteří již krvácivé projevy měli, čili nebylo překvapením, že se krvácení zvýšilo. "U pacientů v kritickém stavu, kteří na ARO leží, není taková změna stavu neobvyklá," doplňuje.
"Neškodný" heparin? |
Odhalení pak ještě komplikoval fakt, že heparin nepatří mezi látky, které se zamykají do trezoru. Je to látky poměrně běžně a snadno dostupná. "Podání tohoto léku je otázka deset vteřin a to lze provést velmi nenápadně," míní primář Longin.
Heparin se odebere z ampule, aplikuje ordinovaná dávka a zbytek se likviduje. Nevede se o tom protokol. "Tyto zbytky mohl podezřelý použít," dodává Longin.
Jak reagovala nemocnice? |
Zelenka zabíjel v době od května do září 2006.
Nemocnice to odhalila koncem srpna - do té doby nikoho nenapadlo, že jde o krvácení způsobené nadměrnou dávkou heparinu.
"Čtyři měsíce jsem pátral po příčině zvýšené četnosti krvácivých stavů. Prováděli jsme důsledné kontroly. Byla to detektivní práce, po opakovaných kontrolách dokumentace pacientů a sledování personálu ve službě jsme vytipovali případného viníka. A bylo podáno trestní oznámení," popisuje Longin.
Muž byl také okamžitě propuštěn. Nemocnice se podle slov vedení snažila zjistit, zda Zelenka nenastoupil do jiné nemocnice - aby ji mohlo varovat. Že nastoupil do jihlavského špitálu, o tom se v Brodu prý nedozvěděli.
Právě v jihlavské nemocnici začal podle ČTK Petr Zelenka kariéru ve zdravotnictví. Pracoval tam po absolvování zdravotnické nástavby jako sanitář ve středisku záchranné služby. Vydržel tu však pouze dva ze tří měsíců zkušební lhůty.
Jihlavská nemocnice, kam se po letech vrátil z Havlíčkova Brodu, včera veřejně uklidňovala veřejnost: v posledním měsíci, kdy v ní byl Zelenka zde podle prohlášení nemonice odborníci nezjistili žádné úmrtí způsobené podáním nadměrné dávky léku heparin.
Jak reagoval stát? |
Ministerstvo zdravotnictví zatím vyčkává, s čím přijde policie.
"Jde o natolik specifický čin, že nemá smysl sestavovat nějakou vyšetřovací komisi," uvedl ministr zdravotnictví, lékař Tomáš Julínek (ODS).
Ministr se ovšem chce obrátit na kraje a požádat je, aby jejich vedení chtělo po krajských nemocnicích akreditace od specializovaných útvarů. "Akreditační komise totiž požadují nejrůznější standardy. Například zavazují, jak nakládat s léky, jak kontrolovat a podobně," říká Julínek.
Sám Julínek se pak ve středu sejde s ministrem vnitra Ivanem Langerem, chce být obeznámen s průběhem vyšetřování. "Abych z toho případně mohl vyvodit nějaké širší souvislosti," řekl.
Jak zabránit podobným případům?
Podobným případům by v budoucnu měly zabránit právě takzvané akreditace nemocnic. Pracovníci v těchto zařízeních musí postupovat podle přísných mezinárodních norem.
V Česku jsou takto akreditované například pražská nemocnice Na Homolce nebo Vojenská nemocnice ve Střešovicích. "Pokud by se u nás stalo něco podobného, postupovali bychom stejně jako v Havlíčkově Brodě a pravděpodobně bychom případ nedokázali řešit výrazně rychleji," řekl ředitel vojenské nemocnice Štefan Brunclík. "Stoprocentně jsem však přesvědčený o tom, že akreditace je skvělá věc pro bezpečí pacientů a snižuje riziko podobných případů," prohlásil.
