Důležitý boj vzadu. Opozici může připravit o vítězství ve volbách úspěch malých stran

Radek Dragoun Radek Dragoun
24. 9. 2021 11:10
Zatímco obě koalice a hnutí ANO bojují podle předvolebních průzkumů o vítězství ve volbách, hned několik stran balancuje na hraně pětiprocentní podpory, která je nutná pro vstup do sněmovny. A právě to, jestli tato uskupení získají poslance, může rozhodnout o tom, jestli opoziční koalice dosáhnou na vládní většinu.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda ODS Petr Fiala.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš a předseda ODS Petr Fiala. | Foto: ČTK

Podle posledních dvou předvolebních průzkumů společností Median a STEM by se do sněmovny dostalo jen pět uskupení - kromě Pirátů a STAN, koalice Spolu, hnutí ANO, také SPD a jen těsně komunisté. ČSSD by zůstala jen několik desetin procentních bodů pod pětiprocentní hranicí, ještě o něco méně hlasů by získala Přísaha a Trikolóra.

Do voleb však zbývají ještě dva týdny a sociologické průzkumy z minulosti ukazují, že i několik desítek procent voličů se rozhodne, komu svůj hlas nakonec odevzdá, až v týdnu voleb, část z nich dokonce až v daný den. Výzkumné agentury tak upozorňují, že momentální průzkumy neukazují, jak skutečně dopadnou volby v říjnu.

Podle ředitele agentury Median Přemysla Čecha lze v tuto chvíli s jistotou tvrdit, že se do sněmovny dostanou první čtyři uskupení. „Zbytek je ve hvězdách. Je strašně obtížné odhadovat, co se odehraje a kolik z dalších stran se dostane,“ říká. Aktuálně se podle průzkumů kolem pětiprocentní hranice, nebo mírně pod ní, pohybují tři strany, možná čtyři strany. 

A právě to vedle vlastního výsledku budou sledovat subjekty, které touží po premiérském křesle. To, kolik a jaké z menších stran se do sněmovny dostanou, totiž může být pro sestavování budoucí vlády klíčové. „Bude velmi záležet, jaké strany se dostanou přes pět procent a s kým budou chtít jít do koalice. Nebo také může nastat situace, že se z těch menších nedostane žádná, kvůli čemuž propadne velký podíl hlasů a velké strany díky tomu získají 'bonusové' mandáty, takže nebudou potřebovat koaličního partnera,“ vysvětluje politolog Jakub Charvát.

Pokud by se žádná z menších stran do sněmovny nedostala, téměř jistě by pro zisk většiny ve sněmovně bylo potřeba spolupráce dvou uskupení. Z předvolebních vyjádření politiků se jeví, že by vládní většinu rády vytvořily společně obě - nyní opoziční - koalice.

Ačkoliv hnutí ANO a SPD o vzájemné spolupráci tak otevřeně nemluví, politici obou stran tuto možnost nevylučují. Jako první ji připustil předseda sněmovny za ANO Radek Vondráček, později se v podobném duchu vyjádřil i poslanec hnutí Martin Kolovratník. „Za ty čtyři roky se SPD posunulo, je pro mě vhodným partnerem pro možné jednání,“ řekl v polovině září Hospodářským novinám Kolovratník.

Předseda SPD Tomio Okamura pak připustil, že je ochotný o vládní spolupráci jednat se všemi kromě Pirátů. „Co se týče jednání s hnutím ANO, neumíme si představit, že by byl premiérem opět Andrej Babiš, protože je trestně stíhaný," dodal zároveň Okamura.

Čím víc stran, tím hůř pro koalice

Ačkoliv průzkumy dávají až na výjimky koalicím v součtu více procent než SPD a ANO dohromady, podle politologa Charváta by to pro koalici neznamenalo automaticky vítězství, ani v případě, že by se do sněmovny už žádná jiná strana nedostala.

„To už je moc velké věštění. Záleží na velmi mnoha detailech. Ve volebním systému, kde je čtrnáct různě velkých obvodů, mohou rozhodovat takové detaily jako třeba to, jak velký odstup bude mezi jednotlivými stranami v Karlovarském a Libereckém kraji, což může případně vytvořit bonus pro nejsilnější stranu,“ upozorňuje Charvát.

Podle politologa Josefa Mlejnka však obecně platí, že čím méně se dostane stran do sněmovny, tím větší bude šance, že koalice budou mít vládní většinu. „Jeden z posledních průzkumů ukázal, že by se do sněmovny kromě čtyř nejsilnějších uskupení dostali jen komunisté, naopak Přísaha a ČSSD by se těsně nedostaly. V takovém případě by koalice měla patrně většinu. Jenže kdyby Přísaha a ČSSD dostala o něco více hlasů a dostaly se přes pět procent, tak už by to koalicím nestačilo,“ vysvětluje Mlejnek.  

Analytik výzkumné agentury Kantar Pavel Ranocha v rozhovoru pro Deník N řekl, že pokud by se do sněmovny dostalo méně stran - a tedy i více hlasů propadlo - mohl by oběma koalicím stačit i společný zisk 43 procent, v opačném případě by mohly potřebovat o dva procentní body více.

Proto je pro opoziční koalice nutné, aby nejen samy získaly co nejvíce procent, ale aby velká část hlasů propadla kvůli tomu, že je voliči dali těm stranám, které se nakonec do sněmovny neprobojují. „Čím více stran do parlamentu vstoupí, tím bude obsazení parlamentu poměrnější, a tedy odpovídat výsledkům voleb. Pokud v takovém případě dostanou koalice dohromady něco přes 40 procent, jak ukazují průzkumy, tak by dostaly i podobný poměr mandátů a to není většina,“ vysvětluje Mlejnek.

Naopak, kdyby na mandáty nedosáhly strany, které se nyní pohybují kolem pětiprocentní hranice, tak by i o něco více než čtyřicetiprocentní zisk koalic mohl ve výsledku znamenat převahu mandátů ve sněmovně.

Složit vládní většinu by v případě roztříštěné sněmovny bylo samozřejmě složitější i pro hnutí ANO, u kterého si však politologové dokážou spolupráci s menšími stranami představit snáze. Koneckonců s přispěním dvou z nich, které mají navíc největší šanci se do sněmovny dostat, funguje současná vláda. ČSSD ve vládě sedí, komunisté ji svými hlasy tolerují.

Poslední průzkumy mohou ovlivnit voliče

Ačkoliv se rozhodne až druhý říjnový víkend, důležité budou i výsledky posledních předvolebních průzkumů. Do určité míry totiž mohou ovlivnit chování voličů, kteří se mohou obávat, že jejich hlas propadne. „Psychologický účinek pětiprocentní uzavírací klauzule je skutečně poměrně nekompromisní,“ potvrzuje politolog Charvát.

„Řada voličů chce mít pocit, že když už hlasovali, tak ať má jejich hlas nějakou hodnotu a neztratí se. Pokud se třeba rozhodují mezi stranou, která se pohybuje kolem pěti procent, a stranou, která má 30 procent, tak se logicky přikloní k té silnější, protože tam je jistota, že jejich hlas nepropadne. Dokážu si představit, že volič, který se rozhoduje, jestli volit ČSSD, dá nakonec raději hlas na jistotu hnutí ANO, protože to také reprezentuje jistý levicový program,“ vysvětluje Charvát.

Malé strany budou tedy hrát ve volbách důležitou roli i v tom smyslu, že mohou připravit velké strany o část voličů. Průzkum Medianu pro MF Dnes z přelomu srpna a září například ukázal, že až třetina voličů, kteří nyní budou volit Přísahu Roberta Šlachty, před čtyřmi lety sympatizovala s SPD Tomia Okamury, a pětina s hnutím ANO Andreje Babiše. „Rozhodně platí, že malé strany ukrojí část voličů velkých stran. Po částech ale ukrajují z celého spektra, jak ANO, tak Pirátů, KDU-ČSL nebo i TOP 09,“ dodává ředitel Medianu Přemysl Čech.

Video: Co si voliči myslí o lídrech jednotlivých stran, naznačuje průzkum společnosti Behavio

Lukáš Tóth ze společnosti Behavio mluví před volbami o stranických lídrech. | Video: Blahoslav Baťa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Kvůli podvodům s kompenzačními bonusy podala finanční správa už 133 trestních oznámení

Finanční správa dosud podala 133 trestních oznámení v souvislosti s pokusy o zneužití vyplácení tzv. kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), společníky malých firem i zaměstnance pracující na dohodu. Podle správy tak bylo před neoprávněnou výplatou uchráněno zhruba 47 milionů korun. Finanční správa o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Nyní správa oslovuje žadatele o kompenzační bonus, u kterých bylo na základě spolupráce s jinými resorty zjištěno, že souběžně čerpali kompenzační bonusy a podpory vyplácené jinými resorty, u nichž zákon souběh výslovně zakazuje. "Za období letošního roku bylo zjištěno možné pochybení jen u zhruba 2500 žadatelů, což v porovnání s jejich celkovým počtem nelze hodnotit jako cílené a plošné zneužívání zákona," uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová.

Během pandemie, která začala na jaře roku 2020, přijala správa zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Badosaová si po triumfu v Indian Wells poprvé zahraje na Turnaji mistryň

Španělské tenistce Paule Badosaové vynesl nedávný triumf v Indian Wells premiérovou účast na Turnaji mistryň. Na finále sezony WTA Tour se třiadvacetiletá rodačka z New Yorku kvalifikovala jako osmá hráčka, nicméně ve hře je ještě jedno místo, neboť světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová oznámila, že se turnaje v mexické Guadalajaře nezúčastní.

Další zprávy