Pro příklad není potřeba chodit daleko. Vládní rozhodnutí o zavedení třicetikorunového poplatku v nemocnicích využila opoziční ČSSD před krajskými volbami 2008 a následoval tvrdý úder. Oranžová tsunami zaplavila Česko, sociální demokraté vyhráli ve všech krajích, které se na povolebních mapkách zaplnily její stranickou barvou. ODS premiéra Mirka Topolánka propadla i tam, kde si věřila. V senátních volbách navíc obhájila jen tři křesla.
O čtyři roky později dali lidé najevo nespokojenost s kabinetem šéfa ODS Petra Nečase a v krajských volbách hlasovali pro sociální demokraty a komunisty.
Podobně postupuje opozice i letos. "Občané, kteří jste nespokojeni s touto vládou, máte možnost vzít volby jako referendum o ní," prohlašuje předseda ANO Andrej Babiš. Slovo referendum opakují i jeho spolustraníci. Vládě vyčítají, že v době rychle rostoucích cen nedostatečně pomáhá lidem a firmám.
Ve volbách, které se konají tento pátek a sobotu, doporučuje opozice nevolit do obecních zastupitelstev ani do Senátu zástupce ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN. "Dejte najevo vládě, že by měla okamžitě skončit, že ji nechcete," vyzývá Babiš voliče.
Premiér Fiala a další vládní politici celostátní rozměr voleb odmítají a radí soustředit se na to, jak kvalitní jsou kandidáti v obcích. Zároveň ale přijímají opatření k uklidnění veřejnosti. Kvůli zvyšování pomoci v energetické krizi se dokonce dočkali obvinění z populismu.
"V tak složité situaci bych od opozice čekal pomocnou ruku nebo konstruktivní kritiku. Místo toho ale vyvolává hlasování o nedůvěře a z komunálních a senátních voleb chce udělat referendum o vládě," ohrazuje se Fiala. Kabinet podle něj zajistil dost plynu, zbavuje Česko závislosti na Rusku, zastropoval ceny energií a pomáhá lidem v těžké sociální situaci.
Babiš naopak v kampani mluvil hlavně o vládě, na mítincích často nedával prostor místním kandidátům ANO. Proslovy obstaral sám. I tehdy, kdy potenciální starostové stáli vedle něj. Z jeho výroků je zřejmé, že si věří a očekává ještě větší úspěch než v roce 2018. Tehdy ANO dominovalo v 19 ze 30 největších měst, o vedení v některých přišlo jen proto, že se konkurence proti němu spojila.
Přirovnání k referendu, kterým Babišovo hnutí vystupňovalo ve finále svoji kampaň, považuje politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI za přehnané. "Může se mu podařit snížit soudržnost uvnitř vládní koalice. Pravděpodobně to ale povede jen k několikadenním bouřlivějším debatám, co vláda udělala špatně, než k tomu, že by se vládu povedlo rozvrátit nebo odstranit," uvádí.
Neočekává ani to, že by uvedená rétorika pomohla Babišovi získat hlasy nespokojenců, kteří dosud ANO nevolili. Ti podle něj zůstanou doma. "Největším rizikem vládních stran je, že jejich voliči k urnám vůbec nepřijdou. V danou chvíli nevidí důvod, proč jít znovu volit strany, které nedokážou vyřešit třeba energetickou krizi," odhaduje Kopeček.
Ať je to referendum o vládě ANO, říká Fiala
"Referendum o vládě je v podstatě úsměvné. Ale pokud to opozice chce, mně to nevadí. Ať to klidně dělají," reagoval Fiala na dotaz MF Dnes, co říká opozičním prohlášením. "Možná to občané budou chápat jako referendum o jiné vládě. O populistické vládě Andreje Babiše za podpory extremistů, která naši zemi dovedla do obrovských problémů," pokračoval s narážkou na to, že Česko se za Babišovy vlády v roce 2021 zadlužovalo nejrychleji v Evropské unii.
Případný neúspěch může pro velké strany znamenat problém. Komunální politici podporují své stranické předsedy také podle toho, jak oni sami dopadnou v obcích a městech.
Občanští demokraté obhajují primátorský post ve třech krajských městech - Brně, Hradci Králové a Plzni. Mezi favority patří i v Praze, kde by se do vedení vrátili z opozice. Vystřídat chtějí také ostravského primátora za ANO Tomáše Macuru. Při posledních komunálních volbách v roce 2018 uspěli také v Mladé Boleslavi, Jablonci nad Nisou či v Teplicích.
Ani výrazný zisk hlasů ale podle Kopečka nemusí znamenat, že strana uspěla. V Praze před čtyřmi lety ODS vyhrála, při sestavování koalice ji však obešly strany, které skončily další v pořadí. Totéž platí o hnutí ANO, které ve většině velkých měst zvítězilo, v mnoha z nich, například v Brně, ale nakonec skončilo v opozici. "Účtování se dělá špatně. Regionální politici můžou dostat méně hlasů, na druhou stranu můžou být šikovnější ve vyjednávání než ti, kdo dostanou více," upozorňuje politolog.
Přiblížit Babiše k premiérskému křeslu
Pokud voliči podpoří hnutí ANO v komunálních volbách velkým počtem hlasů, posílí to Babišovu pozici před příštími volbami do sněmovny. Ať už v řádném termínu v roce 2025, nebo k předčasným. O ty usilují opoziční ANO i SPD. Začátkem září ANO vyvolalo hlasování o nedůvěře vládě, když vyšlo najevo, že nový šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek se setkával s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr a ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN Mlejnka nechtěl odvolat. Vláda hlasování ustála, Babiš od té doby přiznává, že by se chtěl vrátit do křesla předsedy vlády.
"V minulosti jsem to vylučoval. Vzhledem k tomu, co se děje v naší zemi, kterou vede prokazatelně nejhorší vláda od listopadu 1989 v čele se slabým a nerozhodným premiérem, to nevylučuji," prohlásil tento týden v rozhovoru pro MF Dnes. Bývalý předseda vlády a ministr financí navíc stále ještě nevyloučil možnost ucházet se v lednu příštího roku o post prezidenta.
V případě volebního neúspěchu vládních stran může dojít k personálním změnám v kabinetu, k nimž v takové situaci premiéři často sahají. Petr Fiala by mohl vyměnit několik ministrů, nebo se rozloučit s některou koaliční stranou. Podle zdrojů Aktuálně.cz se v ODS debatuje o tom, zda nadále spolupracovat s Piráty. Ti mají pouhé čtyři poslance a vláda by měla ve sněmovně většinu i bez nich.
K zákulisním informacím se zatím nikdo z ODS nechce veřejně vyjadřovat. Předseda Pirátů, vicepremiér Ivan Bartoš, je ale přesvědčený, že se jeho strana podílí na vládě řadou dobrých věcí. "A náš Jan Lipavský je excelentní ministr zahraničí, kterého Česká republika dlouho neměla," prohlašuje. Chválí i práci dalšího pirátského člena kabinetu, Michala Šalomouna, který je ministrem pro legislativu.
