Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, do záloh se promítnou v listopadu

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 9. 2022 0:06
Vláda v pondělí stanovila maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh bude mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá maximálně 130 miliard korun. Řešení vysokých cen energií pro průmysl chce vláda představit ve středu.
Foto: ČTK

Premiér Petr Fiala (ODS) a další členové kabinetu po jednání vlády poukazovali na úspory pro domácnosti a živnostníky proti nynějším vysokým cenám, meziročně ale platby budou vyšší až o několik desítek tisíc korun, vyplývá z vládních materiálů. Podle zástupců opozice rozhodnutí přišlo pozdě a cenové stropy u elektřiny i plynu jsou příliš vysoko.

Včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za kWh. Za stejné ceny by měly elektřinu a plyn nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Úsporný tarif, který již dříve na pomoc domácnostem schválila vláda, bude letos v původní podobě. V příštím roce by mohla být pomoc po zastropování cen adresnější, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Cenový limit se bude z malých a středních firem týkat u elektřiny těch, které jsou na síti nízkého napětí, v případě plynu podniků s odběrem do 630 megawatthodin (MWh) ročně, řekl v České televizi (ČT) vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řešení pro ostatní firmy vláda představí ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s ohledem na evropské řešení vysokých cen energií, řekl Fiala.

Podle vládou zveřejněných materiálů letos domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13 677 korun. Bez určení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38 385 Kč, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18 100 korun. Rodinám využívajícím elektřinu také na ohřev vody a topení se účet mohl příští rok vyšplhat až na 185 tisíc korun za rok, se zastropováním bude zhruba 73 600 korun proti letošním asi 53 900 Kč.

U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3399 Kč. Domácnostem, které plynem topí, hrozila příští rok platba téměř 143 tisíc korun, zaplatit by ale měly zhruba 72 tisíc korun proti letošním asi 33 400 Kč.

Podle zástupců opozice vláda cenové stropy silové elektřiny a plynu stanovila příliš vysoko. První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček označil v pondělí představené energetické plány kabinetu za velké zklamání. Napsal, že zastropování cen je správným krokem, ale opatření je zjevně nepřipravené. Rozhodnutí vlády nepokládá za dostatečné ani předseda hnutí SPD Tomio Okamura, řešení podle něj navíc přichází až po tlaku opozice a pozdě.

Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil na maximálně 130 miliard korun ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, dodal. Výnos daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce 70 miliard korun, platit by podle něj měla tři roky. Pokud ovšem pominou externí okolnosti, které vedou k vysokým ziskům, daň podniky nezaplatí, přestože opatření bude dále platné, vysvětlil.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy