Praha - Jedna z nejspornějších dopravních staveb v republice, severočeská dálnice D8 spojující Prahu s německým Saskem, si připisuje další z mnoha kontroverzí.

Silný sesuv zeminy, který od silných červnových dešťů D8 přetíná v Českém středohoří, se může dát opět do pohybu a dálnice tak nikdy nebude bezpečná. A to ani v případě plánované miliardové sanace úseku, kde zemina vozovku zavalila.

Zpráva ministerstva životního prostředí, která takto situaci na rozestavěné severočeské dálnici popisuje a kterou tuto středu projedná vláda, doporučuje okamžitě udělat geologický průzkum. A ten také definitivně rozhodne, jestli bude možné dálnici vůbec dokončit.

Příběh z letošního června je tak jenom další připomínkou, jak se stavba s miliardovými dotacemi od Evorpské unie připravovala. Zprávou totiž experti ministerstva uznali varování, které vypracovala Česká geologická služba už v roce 2004, tedy tři roky před začátkem stavby. 

Smyk na neznámém podloží

Šestnáctikilometrový úsek dálnice D8 Lovosice-Řehlovice přechází České středohoří mimo jiné po svahu nad obcemi Prackovice a Litochovice. Sesuv půdy přetnul dálnici nad Litochovicemi. Právě tento svah geologická služba před devíti lety zkoumala.

"Naprosto zásadní geologickou nevýhodu realizace dálnice D8 ve variantě doporučované Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) spatřujeme v náročném zmáhání průchodu sesuvným územím v okolí Prackovic," upozornili tehdy geologové v čele s Pavlem Kopeckým.

Riziko popsali odborným jazykem, přesto plasticky: "Území se vyznačuje silnou náchylností k tvorbě kluzných ploch sesuvů - a to i v místech nejméně očekávaných," píší vědci a upřesňují, že riziko zvětšuje blízký lom, který ukládal hlušinu na neznámém podloží. "Eolické sedimenty na svazích přitom mají samy o sobě vysokou dispozici k tvorbě smykových ploch. Lehká pata svahu pak nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvu," upřesňuje zpráva geologická rizika.

Kluzné plochy se aktivují většinou po delším období srážkové činnosti, jako tomu bylo v osmdesátých letech u Libochovan. Experti dodávají, že se riziko zhorší, až budou svahy ve své "hlavě" zatíženy tělesem dálnice. Upozornili, že stavební projekt dálnice D8 riziko sesuvů vůbec neřeší a že neproběhl dostatečný inženýrsko-geologický průzkum.

Zdánlivé uklidnění sesuvu

Silné deště pak letos 7. června svah skutečně daly do pohybu. Státní geologové spolupracovali na dodatečném průzkumu a zjistili, že se zemina utrhla ve výše položeném lomu a že se pata sesuvu se opřela o povrch nedokončené vozovky.

Utržená hornina stavbu zřejmě zlikvidovala: "Vzhledem k porušené kanalizaci probíhající 3 m pod úrovní dálniční vozovky lze usuzovat na hlubší porušení dálničního tělesa. Hloubku smykové plochy lze v tuto chvíli pouze orientačně odhadnout na 4 až 10 m," stojí v čerstvě dokončené ministerské zprávě.

Sesuv se úplně nezastavil a může pokračovat od dálnice směrem k obci Litochovice. "Momentální zdánlivé uklidnění sesuvu může být kdykoliv narušeno v závislosti na povětrnostních podmínkách, proto je nutné přistoupit k provedení stabilizačních opatření," doporučuje ministerstvo a jeho geologové.

Pokud se okamžitě neudělá průzkum utrženého svahu a jeho potřebné zpevnění, "hrozí opětovné aktivování sesuvu a tím potenciální ohrožení životů, zdraví a majetků občanů a majetku státu či dalších subjektů". Hornina může teoreticky sklouznout přes obec Litochovice, silnici první třídy a železniční koridor až do Labe.

Ministerská zpráva předpokládá, že stavebními úpravami zhruba za miliardu korun bude možné nebezpečí dalších sesuvů do značné míry opravdu odstranit a budoucí trasu D8 zabezpečit lépe. "Opětovnou aktivaci nebo vznik nového geodynamického jevu ale zcela vyloučit nepůjde ani potom," shrnuje ministerská zpráva. Sanace svahu potrvá nejméně rok a půl.

Ekologové nemohou mít pravdu

Po letech se nad dálnicí D8 připomíná, jak Ředitelství silnic a dálnic ignorovalo průzkum státní geologické služby z roku 2004, který si k veřejnému projednání stavby nechali vypracovat odpůrci dálnice, ekologické sdružení Děti Země.

Ekologové tehdy doporučovali, ať se dálnice nestaví na svahu nad Litochovicemi, místo toho ať vede tříapůlkilometrovým tunelem pod kopcem Kubačka. ŘSD však bylo pod tlakem místních politiků, kteří se domnívali, že se trasa po nezabezpečeném svahu dokončí rychleji.

ŘSD pod vedením Petra Laušmana proto nechalo Jaroslava Paška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vypracovat expertizu, která mimo jiné tvrdí: "Stále opakované obavy z nestability území nejsou vůbec oprávněné. Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila."

Státní investor tomu dodal další argumenty. Podle tehdejších plánů se měla trasa dálnice z Lovosic do Řehlovic vedená po Litochovickém svahu dokončit za 7,5 miliardy v roce 2009. Trasa s tunelem Kubačka by stála 11 miliard a jezdit by se po ní začalo nejdříve v roce 2014.

Ústecký hejtman Jiří Šulc proto tehdy uspořádal petiční akci, při níž dvacet tisíc místních občanů požadovalo dálnici nad Litochovicemi. Při hlasování na krajském zastupitelstvu pak trasu bez tunelu Kubačka podpořilo 43 ze sedmačtyřiceti zastupitelů.

Dnes neplatí ani finanční a časové argumenty. Ještě před sesuvem se odhadovala cena na 16 miliard s dokončením v roce 2015.