Plán vládní koalice vyhlásit dva nové národní parky naráží na problémy. Proti zpřísnění ochrany Křivoklátska se bouří obce a druhý park, plánovaný v oblasti unikátních lužních lesů v dosud téměř nechráněné oblasti soutoku Moravy a Dyje na jižní Moravě, oproti slibům vůbec nemusí vzniknout.
"Prošla jsem si to území a je docela možné, že nebude splňovat podmínky pro vyhlášení národního parku," uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková pro Aktuálně.cz.
Návrh, o kterém už v rámci předvolební kampaně koalice Spolu mluvili europoslanec Alexandr Vondra (ODS) a expert na životní prostředí lidovců Petr Hladík, od začátku nemá podporu odborníků. Ačkoli odborníci už desítky let doporučují ochranu tohoto území, nepočítalo se s tím, že by oblast přešla z žádného rovnou na nejpřísnější stupeň.
A to například kvůli tomu, že charakter oblasti vtiskla staletí lidské činnosti a aby se místní přírodní bohatství zachovalo, bude nutné zde velmi aktivně hospodařit i nadále, což neodpovídá českému chápání národního parku. "Bylo by to atypické řešení. V Česku vnímáme národní park jako území, kde si příroda dělá, co chce, a člověk se na to jen dívá a eventuálně jej využívá k rekreaci," řekl šéf jihomoravské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Stanislav Koukal.
Ministryně Hubáčková dodala, že nedokáže říct, jak se návrh na vyhlášení národního parku na Soutoku do vládního prohlášení dostal, u závěrečných vyjednávání nebyla. Sama byla podle svých slov proti. "Já jsem věděla, že to tam je, psala jsem, aby tam tak silný závazek nedali. Vládní prohlášení není dogma, je to pro mě ale závazek a to řízení musím nějak zahájit," sdělila redakci.
A připustila, že by v lokalitě mohla místo národního parku vzniknou chráněná krajinná oblast. K tomuto se přiklání také Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, spadající pod ministerstvo životního prostředí, navíc by šlo o značně rychlejší řešení. "V našich silách je CHKO zvládnout do konce volebního období. Podklady na něj máme už zpracovány. Ovšem s podklady pro národní park jsme na bodu nula. Dost nás s tím v programovém prohlášení překvapili," vysvětlil náměstek ministryně Vladimír Dolejský.
Ministryně Hubáčková uvedla, že v tomto roce zatím ministerstvo žádné přípravné práce na prohlášení Soutoku za národní park podnikat nebude. "Nyní probíhají různá vysvětlovací setkání a zjišťuje se, o co region nejvíce stojí," uvedl Stanislav Koukal z jihomoravské pobočky agentury.
Už dnes je pozdě, vzkazují místní i Evropská komise
Jednání o ochraně oblasti se tak dále prodlužují. Místní ovšem žádají, aby ji vláda zajistila co nejdříve, a to v jakékoli formě. "Každý den si říkám, že dnes už je pozdě," uvedla iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok Anežka Bartošová.
Ta zorganizovala petici za záchranu "Moravské Amazonie" - jak se oblasti přezdívá -, jež požaduje ukončit intenzivní hospodářství, neprodleně vyhlásit maloplošná chráněná území a směřovat ke stanovení těch velkoplošných. Petici dosud podepsalo přes 9,2 tisíce lidí na internetu a čtyři tisíce na papírových arších. Podpisy chce Bartošová předat na plánovaném setkání ministryni Hubáčkové.
Zástupkyně iniciativy vládě vyčítá, že jako první ze dvou avizovaných parků začala řešit Křivoklátsko. "To už má maloplošnou i velkoplošnou ochranu. Teď se řeší národní park, který pokryje jen jeho malou část. Tady ale není nic," upozornila. Už nyní sice části Soutoku chrání národní přírodní rezervace Ranšpurk a Cahnov, celkově jsou ale pod ochranou jen dvě procenta vzácného území.
Tím, že si dala vláda do programu příliš ambiciózní plán na vytvoření národního parku, místo toho, aby se zaměřila rovnou například na CHKO, podle ní navíc jednání zpomalila.
Stav oblasti se mezitím dále zhoršuje. "Dlouhodobý problém je voda, tedy to, co lužní les utváří. Je zde vzácnější než kdy jindy," popsala Bartošová. Hospodářství podle ní není k místní přírodě dost šetrné, ačkoli tento problém zmírnila loňská dohoda mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny a státním podnikem Lesy ČR o základních principech hospodaření.
Zhoršující se stav Soutoku potvrzuje také ochranář Koukal. Ve srovnání s předválečným stavem zůstává na místě jen asi 15 procent vzácného lesa. Podle něj došlo v minulých desetiletích k prudkému zhoršení kvůli přechodu na stejnověké monokultury.
Ministerstvo přitom nečelí tlaku pouze ze strany místních nebo ekologů. Oblast je od roku 2005 na seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000 a podle pravidel Evropské unie musí Česko zajistit její ochranu. Pokud tedy v dohledné době tuto problematiku alespoň částečně nevyřeší, může čelit potížím u Evropské komise a případně se může dostat až před Soudní dvůr Evropské unie.
Podle náměstka resortu Vladimíra Dolejského není vyloučeno, že se tak v případě dalšího odkládaní ochrany opravdu stane. "Už od roku 2011 jsme po termínu. Momentálně jsme ve fázi zdviženého prstu," uvedl. Evropská komise podle něj postup na území sleduje, v květnu na ministerstvo dokonce přišel dopis, ve kterém se komise na stav ochrany území ptala.
Maloplošná území budou možná už za rok
Podle ministerstva ale existuje řešení, jak požadavky na ochranu území vyřešit a nemuset přitom čekat řadu let na vyhlášení CHKO nebo národní parku, a to vyhlášení dvou maloplošných chráněných území - Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a Národní přírodní památky Soutok.
I zde ovšem naráží na problémy. Záměr na vyhlášení těchto oblastí ministerstvo zveřejnilo už v roce 2019, město Lanžhot a Lesy ČR, které zde hospodaří, proti němu ovšem měly námitky.
Lesníkům vadila zejména velikost plánovaných území, jako náhradní řešení navrhují síť více menších chráněných ploch. To samé mimo jiné vadilo také Lanžhotu. Starosta Ladislav Straka sdělil, že lužní lesy zabírají asi dvě třetiny katastru města a nebyla by vhodnou formou ochrany, protože nezajišťují podíl města při správě nebo potřebné finance na údržbu a rozvoj území, jak napsal Aktuálně.cz.
Návrh se tedy vrátil zpět na ministerstvo. "Paní ministryně rozhodla, že máme v práci pokračovat a záměr doplnit a lépe zdůvodnit," potvrdil náměstek Dolejský. Věří, že nová verze už na problémy nenarazí. Podle něj by tedy mohlo k vyhlášení dvou nových chráněných území dojít koncem první poloviny příštího roku.
Právě dotáhnout už rozjednaný návrh o maloplošných oblastech nyní považuje za klíčové zástupkyně iniciativy Zachraňme Soutok Anežka Bartošová i ochranář jihomoravské AOPK Stanislav Koukal. "Pro místní ohrožené ptáky a brouky není podstatné, jaká cedule se státním znakem tam bude a co na ní bude napsáno. Vyhlášení maloplošných území považuji za naprosto nezbytné a mělo by k němu dojít co nejdříve," dodal.
