V bolívijské oblasti Cotoca na okraji deštných pralesů dělal archeolog Heiko Prümers v roce 1999 průzkum, při kterém objevil staré mohyly. Následné vykopávky naznačovaly, že se zde před stovkami let nacházela lidská obydlí. Kvůli husté amazonské vegetaci však nebylo možné, aby ve výzkumu pokračoval.
Větší štěstí měl o dvacet let později, kdy se k němu dostala laserová technologie lidar, která umí odhalit, co je pohřbeno pod povrchem. Díky jejímu zobrazení se povedlo v roce 2012 najít ztracené město z 15. století v Hondurasu, které do té doby přežívalo pouze v pověstech. Prümers proto spolu s převážně evropskými archeology zkusil technologii použít na místě, které v roce 1999 bez úspěchu opustil.
Vrtulník se speciální kamerou odborníci poslali na šest míst a zmapovali dvě stě kilometrů čtvrtečních. Objevili 26 zarostlých lidských sídel. Dvě, o jejichž existenci už věděli, je překvapily svou rozlohou přesahující sto hektarů. O jedenácti dalších neměli nejmenší tušení, píše časopis Nature. Ve stejném magazínu vyšla také studie, kde vědci svůj výzkum popisují. Běžnými metodami by stejných výsledků podle Prümera dosáhli za čtyři sta let.
Scientists discovered ancient Amazonian settlements including pyramids as tall as eight-story buildings in Bolivia, using an advanced laser-mapping technique to penetrate dense vegetation https://t.co/fdcqPSgTIh via @AylinWoodward
— WSJ Science (@WSJscience) May 25, 2022
Z nových zjištění archeologů vyplývá, že mezi lety 500 a 1400 tu měla žít málo známá civilizace Casarabe, která dokázala využívat sezonní záplavy k zemědělské produkci. Objevená města propojovala síť cest a bývala velmi propracovaná - v centru stála 22 metrů vysoká hliněná pyramida, byly zde zásobárny vody i obranné příkopy. "Ve své době vypadala úžasně," domnívá se archeolog Christopher Fisher s tím, že se stavby postupně začaly rozpadat.
Mýtus neprostupné džungle
Současný objev je překvapením i pro experty, kteří se ještě před rokem 2000 domnívali, že Amazonie byla před příchodem Evropanů neprostupnou divočinou, kde žily jen menší nomádské kmeny. Přestože zprávy prvních evropských návštěvníků oblasti mluvily o městech a vesnicích, pozdější výzkumníci je kvůli husté vegetaci nemohli najít.
Dalším argumentem, který archeology vedl k domněnce, že Amazonie neukrývala větší města, byla skutečnost, že místní půda je málo úrodná na to, aby uživila větší množství lidí. Odborníci také vycházeli z přesvědčení, že domorodí obyvatelé nezasahovali do krajiny. Až začátkem tisíciletí si experti všimli pásů úrodné půdy a množství domestikovaných rostlin v oblasti, které ukazovaly na to, že zde dříve lidé žili a své prostředí upravovali. Přímý důkaz však dosud chyběl.
"Evropané vytvořili mýtus, že džungle je velká oblast nedotčená lidmi. Takže mnoho lidí nechtělo vidět, že tu jsou archeologická naleziště, která zaslouží vyzkoumat," líčí v odborném časopisu Smithsonian archeolog Heiko Prümers. Jeho objev se stal prvním důkazem, že v této části Amazonie existovaly městské společnosti. Záhadou však dosud zůstává, proč místní obyvatelé osídlení před 900 lety opustili.
Ztrácíme kulturu, o které jsme ani nevěděli
Prümers se také domnívá, že v následujících letech odborníci v Amazonii najdou další dávná města. "Dokonce větší, než která prezentujeme v naší studii," tvrdí. Jeho kolegové z branže si tím však tak jistí nejsou.
Christopher Fisher uvádí, že problémem je, že staré stavby byly hliněné, proto méně vydrží a jsou více náchylné ke změnám prostředí, jako je odlesňování a intenzivní zemědělství. "Dochází nám čas, protože přicházíme o Amazonii. Ztratíme věci, o kterých jsme nikdy nevěděli, že tam jsou. To je pro mě skutečná tragédie," cituje jeho obavy magazín Smithsonian.
