Kaňony, stepi i lesy. Praha má skoro sto chráněných oblastí, některé jsou v ohrožení

Divoká Šárka.
Ačkoli si to návštěvníci nemusí uvědomovat, mezi přírodní památky patří také části pražských parků. Například Královská obora neboli Stromovka.
Stromovku tvoří nejen lesy a louky, ale také soustava rybníků.
... podobně jako přírodní památka Baba v Dejvicích se známou zříceninou. To už jsme ovšem zase na severu města.
S úbytkem vzácných rostlin bojuje také památka V Hrobech u sídliště Kamýk.
Foto: praha-priroda.cz
Tomáš Klézl Tomáš Klézl
1. 5. 2022 8:52
Praha je druhé nejzelenější hlavní město Evropy. Čtyři procenta její rozlohy dokonce tvoří velmi cenné přírodní lokality, které jsou chráněny zákonem. Navíc díky unikátnímu podloží roste v metropoli množství ohrožených rostlin. Jen několik kilometrů od sebe lze narazit na přírodu se zcela odlišným rázem. Kvůli vysoké návštěvnosti ale některá z těchto míst pomalu přicházejí o svou krásu.

Před sto lety došlo k zásadnímu rozšíření Prahy o vesnice a do té doby samostatná města. Vznikla takzvaná Velká Praha, hlavní město nové republiky. Následoval dynamický rozvoj a rychlé zvyšování počtu obyvatel. Aktuálně.cz přináší další díl seriálu Praha 100 let velkoměstem, věnuje se přírodě.

Praha je ve světě pověstná především svou historickou architekturou, ale mezi elitu se řadí i díky tomu, že patří k nejzelenějším městům planety - podle loňského žebříčku firmy Husquarna je třináctým velkým městem s nejvyšším podílem zeleně. Z hlavních měst Evropy je pak druhá za půlmilionovým litevským Vilniusem. Zelené plochy zabírají celkem 27 procent města.

Čtyři procenta rozlohy města spadají dokonce do kolonky "chráněná příroda". Počtem i úrovní svých chráněných oblastí patří Praha k evropské špičce. "Pokud vím, tak nemáme v Evropě žádné jiné město, na jehož území by bylo tolik chráněných území," zamýšlí se Jiří Rom z odboru ochrany prostředí na pražském magistrátu. 

Praha se může pyšnit 93 maloplošnými chráněnými územími s různými stupni ochrany. Má osm národních přírodních památek, šestnáct přírodních rezervací a 69 přírodních památek. Zhruba na dvaceti procentech rozlohy města se pak ještě rozkládá jedenáct přírodních parků.

Pestré podzemí i lidská činnost

Tuto unikátní přednost dalo Praze její - na poměry velkoměst - nezvyklé umístění. Zatímco velká část evropských metropolí se rozprostírá na plochých tabulích, terén Prahy je velmi členitý. "Máme tady Vltavu se svými kaňony, které jsou často hluboce zaříznuté. Krom toho je tady řada přítoků. Díky tomu je zde hodně vrchů a střídajících se severních a jižních svahů," vysvětluje Rom.

Pestrá je Praha ale také pod terénem. Málokde se na tak malé ploše na povrch dostává takové spektrum hornin, což podporuje růst vzácných rostlin. Kterým druhům se v určité lokalitě bude dařit, totiž určuje typ a charakter horniny - jiné rostliny rostou na jihozápadě české metropole, kde je hodně vápence, a jiné na severu, kde jsou kyselé buližníky.

Foto: praha-priroda.cz

K současné podobě pražské přírody také paradoxně výrazně přispělo dlouholeté osídlení oblasti. Všechna chráněná území Prahy se odvíjejí od lidské činnosti. "V době prehistorické osadníci Prahu odlesnili, což je důležité, protože se díky tomu mohla uzpůsobit dnes chráněná společenstva rostlin a živočichů," popisuje specialista v péči o chráněná území Jiří Rom.

Spásání nebo vypalování území tak dalo charakteristický ráz několika dnes chráněným místům, a to i těm hůře přístupným, jako je například přírodní rezervace Podhoří a Zámky v Bohnicích nebo Sedlecké skály na protějším břehu Vltavy. Ochranáři zde musí pravidelně zasahovat, aby se nerozrůstaly porosty keřů nebo stromů.

Vzácné květiny, motýli i brouci

Pražanům i návštěvníkům města se při zmínce o přírodě zřejmě jako první vybaví malebné Prokopské údolí, Divoká Šárka nebo Petřín. Jiří Rom ale upozorňuje, že ač mohou být tato místa skvělá k fotografování a zaujmou svou romantickou atmosférou, jde jen o zlomek toho, co pražská příroda nabízí.

Jednou z předností Prahy je totiž mimo jiné skutečnost, že jen několik kilometrů od sebe leží zcela odlišné typy krajiny. To je dáno jak podložím, tak odlišným počasím. Například je velký rozdíl mezi Divokou Šárkou na severozápadě města a Klánovickým lesem, největší pražskou přírodní rezervací, která se rozprostírá na severovýchodním okraji metropole.

"Na východě Prahy je zcela jiná příroda než jinde, velmi chudá na živiny. Někdy má až horský charakter, přitom jsme v nízkých nadmořských výškách. Je to dáno tím, že je to relativně chladné území," upozorňuje Rom.

Foto: praha-priroda.cz

I kvůli této různorodosti nelze říct, kterého z pražských území si odborníci váží nejvíce. Například Hrnčířské louky mezi Šeberovem a Hrnčíři jsou unikátní výskytem velkého počtu vlhkomilných druhů rostlin, roste tam například velmi ohrožený kosatec sibiřský nebo upolín nejvyšší.

Nejvíce chráněných území lze najít na jihozápadě hlavního města - Praha 5 jich má 33. Druhá Praha 6 nemá ani polovinu. Lokality v Praze 5 jsou kvůli vápencovým svahům charakteristické svou suchomilnou stepní vegetaci. Například v Prokopském údolí, mezi Hlubočepy a Jinonicemi, roste několik desítek druhů rostlin, které jsou na červeném seznamu ohrožených rostlin. Mezi ně patří například třemdava bílá, jediná zástupkyně čeledi routovitých v Česku, lilie zlatohlávek nebo dub pýřitý.

Druhá nejstarší přírodní památka na dnešním území metropole - Bažantnice v Satalicích, chráněná už od roku 1951 (kdy však ještě nebyly Satalice součástí Prahy), je zase velmi cenným místem výskytu hmyzu. Kmeny dubů slouží jako útočiště ohrožených kovaříků, střevlíků a nosatcovitých. Z hlediska jejich výskytu je území srovnatelné například se známým Boubínským pralesem na Šumavě.

Broukoviště v Bažantici
Broukoviště v Bažantici | Foto: praha-priroda.cz

Rezervace Radotínské údolí je zase významná kvůli 600 druhů motýlů, kteří zde žijí - například chráněný bělopásek topolový.

O vznik chráněných území v Praze se zasloužil zejména přírodovědec Jaromír Strejček. "Doktor Strejček si uvědomil, že území Prahy je geologicky, geomorfologicky a biogeograficky velmi pestré a že zachovalé části přírody bude třeba účinně ochránit před rostoucím velkoměstem, pokud mají přetrvat," říká Pavel Špryňar z Agentury ochrany přírody a krajiny. Například v Divoké Šárce se Strejčkovi povedlo na poslední chvíli zastavit stavbu hráze v soutěsce mezi Kozákovou a Šestákovou skálou.

Před sto lety bylo v Hvězdě dvakrát tolik druhů

Ochranáři se však obávají, že Praha může o některé ze svých četných přírodních krás v poměrně blízké době přijít. Tím, že lokality leží přímo na území téměř 1,5milionové metropole, navštěvuje je denně násobně více lidí než jiné oblasti vně města.

Pražské přírodní památky mohou návštěvníci ohrozit i pouze tím, že do nich vezmou na procházku svého psa. Psí exkrementy totiž natolik narušují chemické složení zdejší půdy, že mizí některé citlivější druhy květin. Tímto trpí například památka V Hrobech u sídliště Kamýk.

Rostlin ubývá i proto, že si někteří lidé ani neuvědomují, že jsou v chráněné oblasti, a rostliny vykopou z hlíny i s kořenem, aby si je zasadili doma na zahradě. To je případ mimo jiné přírodní památky Obora Hvězda na severozápadě Prahy. "Víme, že tam v průměru každý rok ubyde jeden druh rostlin. Kdybychom se tam šli projít před sto lety, tak bychom viděli dvakrát tolik druhů," doplňuje specialista na ochranu přírody Jiří Rom.

Tomuto problému se město snaží čelit vytvářením "nárazníkových zón" - zelených prostorů v blízkosti chráněných území, kam mohou lidé jít na procházku nebo vyvenčit své psy. To je případ třeba přírodní památky Lítožnice v Dubči na východě Prahy. "Snažíme se okolí upravit tak, aby bylo pro běžného návštěvníka atraktivnější a on neměl potřebu vcházet do chráněného území," dodává.

Od Radotínského údolí k Dvoreckým stráním

Vůbec nejstarší chráněná území v Praze jsou Radotínské údolí (vyhlášeno 1950) a Bažantnice v Satalicích (1951). V době svého vzniku ovšem tyto oblasti ještě nebyly součástí Prahy. Za první chráněné území vyhlášené přímo v hlavním městě tedy lze považovat až Divokou Šárku v roce 1964.

Další přírodní památky a rezervace přibyly v letech 1968 (vyhlášeno 12 území), 1982 (28 území) a 1988 (42 území). Ve 21. století dosud vzniklo pět - Letiště Letňany (2005), Prameniště Blatovského potoka (2009), Skály v zoologické zahradě (2014), Komořanské a modřanské tůně (2014) a Dvorecké stráně (2017).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Na pochod Praha-Prčice se dnes po dvouleté pauze vydalo přes 17 500 turistů

Na trasy pochodu Praha-Prčice se dnes po dvouleté covidové pauze vydalo 17 508 turistů. První z nich vyrazili na trať už před 05:00. Po poledni se začali vracet účastníci kratších tratí a cyklisté. Před 13:00 zatím do cíle nedorazil žádný z účastníků nejdelší sedmdesátikilometrové trasy. Všichni se musí vrátit do dnešních 20:00.

Pořadatelé museli počet účastníků omezit kvůli výluce železničního provozu mezi Olbramovicemi a Chotovinami. Na trasy se tak vydali jen ti, kteří se dopředu elektronicky zaregistrovali, informovala za pořadatele Dana Horáková.

Letos se tak zájemci nemohli registrovat až na startu, jak byli zvyklí, pouze ukazovali QR kódy. "Potřebovali jsme zastropovat trasy, proto jsme registraci uzavřeli dva dny před pochodem. Kvůli rekonstrukcím železniční trati jsou trasy kyvadlové dopravy delší, posílili jsme i dopravu na jih," uvedla Horáková. Pořadatelé ocenili, že jim letos ubyla práce s penězi.

Trasy pro pěší měří od 23 do 70 kilometrů, přičemž nejdelší začíná v Praze. Část z 21 tras je vyhrazena pro cyklisty. "Cyklisti mají samostatné trasy od roku 2006, chtěli jsme zabránit nebezpečí, protože se míchali do tras pro pěší," doplnila Horáková.

Nejoblíbenější je dětská trasa z Votic dlouhá 23 kilometrů. "Využívají ji i senioři, kterým už to tolik nechodí. Vozíčkářská trasa začínala v Miličíně, vyrazilo na ni 98 vozíčkářů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Hermannová se Štochlovou jsou na písku v Kusadasi ve čtvrtfinále

Plážové volejbalistky Barbora Hermannová s Marií-Sárou Štochlovou porazily na turnaji série Pro Tour Challenge v Kusadasi v prvním kole play off Italky Margheritu Bianchinovou a Claudii Scampoliovou 21:17, 23:21 a postoupily do čtvrtfinále. V tureckém přímořském středisku dosud neztratily ani set a zvýšily šance na účast na červnovém mistrovství světa v Římě.

České jedničky po vítězství ve skupině potvrdily dobrou formu i proti Italkám. První set získaly díky čtyřem bodům v řadě od stavu 17:17, ve vyrovnanější druhé sadě sice neproměnily tři mečboly, ale čtvrtou šanci na ukončení zápasu už využily. K vítězství si pomohly sedmi esy.

V odpoledním čtvrtfinále se Hermannová se Štochlovou utkají s osmým nasazeným německým párem Sandra Ittlingerová, Isabel Schneiderová. Bez ohledu na výsledek už je jasné, že při čtvrtém startu na okruhu vylepší společné maximum, kterým je květnové deváté místo z Dauhá. V Turecku neskončí hůř než páté.

Zdroj: ČTK
Další zprávy