reklama
 
 

Vláda přežila, opozice neměla sílu na její svržení

17. 1. 2013 20:23
Ani pátý pokus vyslovit Nečasově vládě nedůvěru nevyšel, opozice to věděla předem

Praha - Vláda podle očekávání přežila pátý pokus o odvolání v tomto volebním období. Pro návrh ČSSD vyslovit nedůvěru Nečasovu kabinetu se vyslovilo jen 92 poslanců. Vládu podpořilo 97 poslanců, 11jich na hlasování nebylo.

Opozice by přitom musela sehnat minimálně 101 poslanců ochotných svrhnout vládu. Už na začátku - vzhledem k absenci některých opozičních poslanců - bylo jasné, že opozice dostatek hlasů nemá.

Tentokrát opozice kritizovala amnestii vyhlášenou prezidentem Klausem letos 1. ledna, která nejen promíjí některé už udělené tresty, ale také zastavuje ta trestní stíhání, která trvají déle než 8 let (amnestie tak pardonovala i velké majetkové nebo korupční kauzy).

Článek 2 amnestie (zastavení stíhání) už ostatně sociálnědemokratičtí senátoři napadli i u Ústavního soudu.

O doprovodném usnesení navrženém Lubomírem Zaorálkem (ČSSD), kterým by sněmovna vyslovila "zásadní nesouhlas" s tou částí amnestie, která zastavuje stíhání, pak sněmovna vůbec nehlasovala. Hlasy koalice rozhodla, že doprovodné usnesení v případě hlasování o nedůvěře vládě není přípustné.

Spory ve vládě

ČSSD se nepodařilo zlákat ke svržení vlády zjm. TOP 09, která amnestii jako vládní strana kritizovala, ale zároveň odmítla hlasovat pro nedůvěru kabinetu.

"Kontrasignace vlády není podle mě čistě formální záležitostí. Pan premiér měl vládu o chystané amnestii informovat - tím, že tak neučinil, ukázal, že jí nedůvěřuje. Tento jeho postup mě velice pobouřil," prohlásil vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, kandidát na českého prezidenta.

Zároveň ale Schwarzenberg odmítl hlasovat proti vládě, už dopředu ale oznámil, že vůbec nebude hlasovat.

Podobně mluvil i předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík: "Amnestie je jev jednoznačně škodlivý. "

"Za tohoto rozložení sil v Poslanecké sněmovně nemá ale tato vláda alternativu. A byl by to právě prezident Václav Klaus, kdo by jmenoval nástupce Petra Nečase," dodal Gazdík s tím, že lituje neúčasti prezidenta Klause, kterého koalice na schůzi zvala. Klaus ale dopředu avizoval, že nepřijde, a tvrdil, že kolem amnestie už vše vysvětlil.

Opozice využila pak prostor k mnohahodinovým projevům. K poslancům ČSSD a KSČM se přidaly s "deseti hříchy" této vlády i Věci veřejné.

Vláda, nebo prezident?

"Je to výsostné právo prezidenta," hájil amnestii hned na začátku mimořádné schůze premiér Petr Nečas (ODS) a zaútočil na opoziční tábor: "Opozice má mít promyšlený krok B. Jde jen o gesto, ne o vážně míněný krok."

Hlasování o nedůvěře vládě opoziční poslanci opírají právě o kontrasignaci premiéra - za amnestii je totiž z ústavy odpovědná vláda, nikoliv prezident.

Ústavní právník Aleš Gerloch, děkan právnické fakulty, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz uplatnil výklad, že podle pojetí současné ústavy by amnestie neměla (jako kontrasignovaná pravomoc prezidenta) vzejít od hlavy státu, ale od vládního kabinetu jako realizace vládní politiky.

Ani popáté pokus nevyšel

ČSSD se rozhodla pokus o svržení Nečasovy vlády zopakovat i přes to, že sociální demokraté před časem mluvili o tom, že se o to pokusí jen v případě, že by měl šanci na úspěch.

Čtvrteční hlasování bylo pátým v tomto volebním období. Poprvé se o svržení Nečasova kabinetu pokusila opozice jen půl roku po volbách, v prosinci 2010 - důvodem byla kauza s údajnou přípravou financování ODS ze státních peněz (kauza fondu životního prostředí, o které v médiích mluvil Libor Michálek a která stála křeslo ministra Pavla Drobila).

Další pokus následoval už za 4 měsíce, v dubnu 2011 (Věci veřejné a agentura ABL), další až téměř o rok později, v březnu 2012 (špatné čerpání peněz z evropských fondů), a následující v červenci kvůli vyšetřování kauzy letounů CASA.

autor: Jan Němec | 17. 1. 2013 20:23

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama