Evropská komise totiž bude v nejbližších měsících rozhodovat o tom, kolik skleníkových plynů budou moci v budoucích letech vypustit uhelné elektrárny, chemičky či hutě.
A vláda se chce vydat přesně opačným směrem, než po novém kabinetu žádal odstupující ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL).
Zatímco Ambrozek vyzval nastupující vládu, aby na podniky byla spíše přísná, premiér Mirek Topolánek i ministr průmyslu Martin Říman (oba ODS) chtějí být k podnikům velkorysí.
Chtějí, aby firmy mohly do ovzduší vypustit v budoucích letech minimálně stejné množství skleníkových plynů jako vloni či letos.
Infobox
OBCHOD S EXHALACEMI
- EU chce obchodováním se skleníkovými plyny pomoci tomu, aby splnilo kjótský protokol a snížilo o osm procent vypouštění oxidu uhličitého.
- Vybrané podniky dostanou na každý rok určitý počet povolenek, které odpovídají jejich emisím. Jedna povolenka odpovídá jedné tuně skleníkového plynu.
- Pokud firma své povolenky nevyčerpá, třeba díky investicím do čistších technologií, může zbytek prodat firmě, která svůj limit přesáhne.
- Česká vláda obhájila v Bruselu, aby podniky dostaly na léta 2005 až 2007 každoročně 97,6 milionů povolenek.
- V roce 2004 přitom firmy vypustily asi 90 milionů tun skleníkových plynů.
- Vloni české podniky vypustily 82,5 milionů tun.
- Prodejem přebytečných emisí mohly firmy vydělat zhruba 11 miliard korun.
- Teď Brusel shromažďuje požadavky zemí na emisní povolenky na období 2008 až 2012.
"Nová vláda by měla zvážit všechny možnosti včetně varianty přidělení menšího množství povolenek než je očekávaná úroveň jejich potřeb. Tato varianta by mohla více motivovat k modernizaci ekonomiky, zvýšení efektivity a snížení produkce emisí," soudí Ambrozek, podle něhož žádost o přidělení vyššího počtu povolenek stejně může narazit v Evropské komisi.
"Brusel ví, kolik u nás emisí vzniká, tudíž bude těžké obhájit vyšší požadavky," řekl nedávno Ambrozek.
"Podniky by měly dostat minimálně stejně povolenek jako teď, ale spíše více," řekl ovšem Aktuálně.cz předseda vlády Topolánek.
Podniky vydělaly miliardy
V loňském roce přitom z komínů českých podniků uniklo 82,5 milionu tun skleníkových plynů, přibližně o čtrnáct milionů tun méně, než českým podnikům povolila Evropská komise. Přebytečné emise mohly podniky prodat.
Jelikož loňská průměrná cena za jednu tunu oxidu uhličitého byla na burze v Lipsku okolo 26 euro, mohly firmy vydělat až jedenáct miliard korun. Jen společnosti ČEZ přibyla na účtu z prodeje povolenek miliarda.
Pokud by tento trend vydržel, podniky by si přišly k dalším miliardám i v příštích letech.
"To není správný pohled. Průmysl není neměnný. To, co bylo včera, nemusí být zítra nebo pozítří. Česká ekonomika na evropské poměry slušně roste, což znamená, že nahoru půjdou i emise," obhajuje ministr Říman, proč by firmy neměly dostat méně emisních povolenek, i když loňskou kvótu nevyčerpaly.
"Jsem pro zlatou střední cestu, firmy by měly dostat zhruba stejně," dodal Říman, který se může opřít i o názor předsedy vlády Topolánka.
Brusel se zlobí, že Česko otálí
S návrhem takzvaného národního alokačního plánu, který stanoví, kolik emisí budou moci podniky vypustit v letech 2008 až 2012, musí nová vláda spěchat.
Česko mělo svůj návrh do Bruselu poslat už před prázdninami, ale kvůli volbám a složité politické situaci se příprava zdržela. Evropská unie proto v srpnu začala všem hříšníkům včetně Česka posílat upomínky.
Pokud by česká vláda neposlala Evropské komisi svůj návrh alokačního plánu včas, hrozily by republice sankce včetně citelných pokut.
O konečné výši povolenek se ještě povedou ostrá jednání. Svaz průmyslu a dopravy už oznámil, že pro české podniky bude požadovat ještě více povolenek než pro období 2005 až 2007.
Ekologické organizace naopak tlačí na to, aby elektrárny, hutě či chemičky dostaly méně povolenek.
Svaz chce pro podniky více povolenek
České podniky dostaly povolenky na celkem 96,7 milionů tun oxidu uhličitého, podle Svazu průmyslu a dopravy to ale nebude do budoucna stačit.
"Chceme povolenky na více než sto milionů tun emisí," řekl Aktuálně.cz Josef Zbořil, předseda pracovní skupiny pro změnu klimatu a energie. Odmítl argument, že není důvod kvótu zvyšovat, když podniky loňskou kvótu ani nevyužily.
"Taková situace se s největší pravděpodobností už nebude opakovat," tvrdí Zbořil, podle něhož vyšší ekonomický růst přinese i více emisí skleníkových plynů.
Například elektrárenská společnost ČEZ však předpokládá, že obdrží stejné množství povolenek, jako má k dispozici nyní - 36,8 milionů tun (vloni vyčerpal jen 34,2 miliony).
I když ČEZ loni na prodeji "čistého" vzduchu vydělal miliardu, letos i příští rok počítá spíše s tím, že bude muset povolenky kupovat. Zájem o elektřinu totiž neustále roste, možná už letos by ČEZ mohl vyrobit rekordní množství energie.
To znamená, že se proud musí vyrábět i v zastaralých, hnědouhelných elektrárnách v severozápadních Čechách, které jsou největšími zdroji oxidu uhličitého. ČEZ ovšem slibuje, že emise sníží, až staré elektrárny nahradí novými, moderními.
Emise klesly, i když ekonomika rostla
Ekologické organizace ovšem poukazují na to, že loni ekonomika rostla zhruba šestiprocentním tempem, a podniky přesto vypustily méně oxidu uhličitého.
Proto požadují, aby české podniky dostaly pro další období méně povolenek, než mají k dispozici nyní.
"Vinou špinavého průmyslu patří Česko k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Vláda musí využít příležitosti a vyžadovat od podniků snížení znečištění z elektráren, hutí, chemiček a dalších provozů. Pro začátek by stačilo o několik procent. Otevře se tak cesta k investicím do nových, efektivních technologií," řekl Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.
Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku uvedla, že by se česká vláda měla inspirovat těmi zeměmi Evropské unie, které využívají emisní povolenky ke snižování exhalací.
"Například Španělsko počítá se šestnáctiprocentním snížením znečištění a nastavilo pravidla tak, aby podpořila čistější a efektivnější výrobce," řekla Sutlovičová.
Česká pobočka Greenpeace požaduje, aby české elektrárny a fabriky dostaly na období 2008 až 2012 pouze 95 procent současných povolenek, tedy 78 milionů tun.
Čekání na nového ministra
Ekologická sdružení teď čekají, jak se k emisním povolenkám postaví nový ministr životního prostředí Petr Kalaš, který se mezinárodnímu obchodu s emisními povolenkami a klimatickými změnami věnoval jako expert Světové banky a OSN.
Kalaš ovšem zatím nemá představu, kolik povolenek na emise skleníkových plynů by české podniky měly dostat. Zřídil však pracovní komisi, která by mu měla připravit rozbor různých variant.
"Zcela otevřeně vám řeknu, že v tuto chvíli nevím, kolik povolenek by podniky měly dostat. Abych to věděl, požádal jsem experty," řekl Aktuálně.cz Kalaš.
Vysvětlil, že v jednotlivých scénářích by se měly odrážet potřeby českého průmyslu či pohled Evropské komise.
"Bude potřeba vytvořit prostor pro další hospodářský růst a zároveň chránit klima," řekl Kalaš, který nepředpokládá, že by se kvůli emisním povolenkám rozpoutaly mezi ministerstvy životního prostředí a průmyslu vážné spory.
"Očekávám spolupráci a nikoli konflikt," řekl Kalaš.
Peníze z povolenek do ekologie
Podle Kalašova předchůdce Ambrozka by se nový kabinet měl pokusit přesvědčit podniky, aby peníze z prodeje povolenek investovaly do ekologie.
Ministerstvo životního prostředí se ještě pod Ambrozkovým vedením dokonce snažilo tento princip prosadit do novely zákona o obchodování s emisními povolenkami, ovšem nakonec neuspělo.
Premiér Topolánek řekl Aktuálně.cz, že je zastáncem toho, aby podniky investovaly peníze z prodeje povolenek do čistších technologií.
