Když se řekne jižní Morava, většině Čechů se zřejmě vybaví víno. Zejména jeho bílé odrůdy. Nejen Pálava, pojmenovaná podle zdejších vápencových vrchů, ale také Müller Thurgau, Sylvánské zelené nebo Ryzlink vlašský platily u generací vinařů za odrůdy, kterým se na Moravě daří. Region je o poznání chladnější než většina dalších vinařských oblastí.
Jenže to vlivem klimatickým změn přestává platit. Za posledních 60 let se průměrná teplota na Moravě zvýšila o jeden a půl stupně, svým podnebím se její jih pomalu přibližuje Chorvatsku. Začaly zde hnízdit subtropické vlhy pestré, lidé zde už několik let úspěšně pěstují fíky.
A podmínky pro produkci bílého vína jsou čím dál horší. "Obecně platí, že jeho odrůdy jsou tolerantní k chladnějším teplotám. Vlivem změny klimatu je ale tepleji a na Moravě dochází k posunu pěstebních oblastí odrůd od bílých k červeným," říká klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Bílé víno se přitom u Čechů těší rekordní popularitě. Češi sice stále platí za národ, který dokáže na hlavu vypít nejvíc piva na světě, jeho konzumace ale v posledních letech spíš klesla.
U vína je trend opačný. V roce 2021 jeho spotřeba stoupla na historické maximum téměř 21 litrů vypitých za rok na osobu. A právě bílé víno preferuje před červeným a růžovým podle dat České zemědělské univerzity z roku 2020 78 procent konzumentů.
To vytváří rozporuplnou situaci. "S trochou nadsázky to vypadá, že stále žhavější léta Čechy nabádají, aby se osvěžili vychlazeným bílým vínem, které je ale v těch samých žhavých a suchých létech u nás čím dál těžší pěstovat," říká Otakar Němec z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické.
Právě na tento rozpor upozorňují výzkumníci VŠE a České zemědělské univerzity ve svém článku, který v červenci publikoval vědecký časopis Heliyon známého nizozemského nakladatelství Elsevier.
Společně na základě kombinace dat o efektu pokračující klimatické změny a průzkumu trendů v pití vína došli k závěru, že v budoucnu budou mít tuzemští vinaři problém uspokojit poptávku po bílých odrůdách. "Hrozí, že za pár desítek let přijdete do supermarketu a nenajdete žádné české nebo moravské bílé víno," uvádí ekonom Karel Šrédl z České zemědělské univerzity.
Sucho, deště a mráz
Tým výzkumníků vycházel z dat, která už dříve publikoval Ústav pro výzkum globální změny Akademie věd. Za pomocí takzvaného Huglinova indexu vědci srovnávali, jak se dle jednotlivých modelů klimatické změny promění podmínky vhodné pro pěstování jednotlivých odrůd vinné révy v Česku.
Podmínky se lepší pro červené víno. Jeho poslední ročníky platí za mimořádně kvalitní, a to nejen vlivem rozvoje technologií, ale právě i díky rostoucím teplotám. Prostor bude v budoucnu třeba i pro odrůdy Cinsaut či Carignan, známé z jižněji položených vinařských oblastí.
Bílé víno ale trpí. Málo srážek může vést k nedostatku dusíku v půdě. Víno pak hůře fermentuje a těžko získává oblíbené aroma. Častější přívalové deště po dlouhých obdobích sucha mohou vinice jednak přímo poškodit, mimoto také zvyšují riziko plísňových onemocnění.
Rostliny révy se také kvůli brzy nastupujícím vyšším teplotám a intenzivnímu slunci dřív budí ze "zimního spánku". Pupeny nebo listy jim raší tak časně, že v tu dobu ještě klesají teploty v noci pod nulu. To může rostlinám škodit ještě více než třeba extrémně suché léto.
Přesun na sever i dovoz ze zahraničí
Aby udrželi kvalitu a produkci, budou muset vinaři v budoucnu na jižní Moravě nahrazovat bílé odrůdy těmi červenými. Výzkumníci se zaměřili na to, jak bude možné bílé víno nahradit. Jednou z možností je vyhledávat lokálně chladnější území a zakládat vinice tam.
Je ale možné, že si už v příštích desetiletích budou Češi ve velkém vychutnávat bílá vína z oblastí, kde nemá řemeslo takovou tradici, třeba z Olomouce nebo Prostějova. Podle klimatických modelů se bude plocha vhodná pro pěstování vinné révy v důsledku oteplení rozšiřovat a právě na střední Moravě by se mohlo dařit odrůdám jako je Müller Thurgau nebo Chardonnay. V Českém středohoří by zase mohl vyrůstat kvalitní Merlot.
Při pěstování vína ale nehrají roli jen teplotní podmínky. "Důležitý je i charakter půdy, na většině míst je pro víno příliš kyselá. Zásadní je i zkušenost a tradice," uvádí klimatolog Trnka.
Ve větším množství se tak zřejmě budou muset Češi spokojit s bílým vínem z dovozu, třeba z oblastí severního Německa nebo i Dánska, kde také v důsledku klimatických změn vzniknou dobré podmínky pro pěstování. "Co ale jako lidstvo můžeme udělat, to je vypouštět co nejméně zplodin, které znečišťují ovzduší a tím vytvářejí podmínky pro oteplování," říká ekonom Šrédl.
