O co se v kampani snažíte?
Uvědomuji si, že je spousta lidí, kteří se nechystají k volbám. Jsou lidé, kteří jsou otrávení politikou nebo se bojí znovu volit, protože to vždycky v minulosti dopadlo špatně. Podle některých sociologů, kdyby tito lidé k volbám šli, volili by pravděpodobně středové liberální strany. To mě přivedlo k tomu, že bych rád zkusil tyto lidi přimět, aby to znovu zkusili a aby svůj hlas někomu dali. Tím, že někdo nevolí, tak prakticky volí zlo nebo dává svůj hlas vítězům voleb. Tak jsme se rozhodli udělat kampaň s názvem "Nebojím se volit" tak, aby apelovala právě na tyto středově orientované lidi a přiměla je třeba hlas někomu dát.
Jak jste vybírali lidi, kteří své politické názory ve vašich videích prezentují?
Vyzvali jsme lidi z různých facebookových komunit a skupin k tomu, aby přišli na dva naše natáčecí dny a řekli nám, koho budou volit a proč. S tím, že jsme si od toho slibovali, že tam budou relativně extrémní názory, což se v zásadě potvrdilo. A právě ty jsme použili jako názory burcující toho středového voliče k tomu, aby volit šel a nenechal svůj hlas extremistům.
Do jakých skupin jste výzvu šířili?
Primárně to byly skupiny sdružující na Facebooku lidi s nějakým politickým názorem. Od Lumpenkavárny přes Islám v ČR nechceme po Přátele Miloše Zemana a podobně. Byla jich opravdu spousta.
Kolik lidí na casting přišlo? Naplnil jejich počet vaše očekávání?
Přišlo 30 lidí, což bylo mnohem více, než jsme čekali. Natáčení bylo původně koncipované asi na 8 lidí denně a nakonec jich byl v podstatě dvojnásobek. Ale zvládli jsme to, nepoužili jsme úplně všechny, ale snažili jsme se použít všechny, kteří řekli něco podstatného.
Jak samotné natáčení probíhalo? Měli dotázaní projev připravený?
Ti lidé si stoupli před kameru, my jsme se jich zeptali, jestli půjdou volit a co je k tomu vede. Ptali jsme se jich i koho, na což odpovědět nemuseli. Ve videu to ale nezaznívá a zaznít to tam de facto ani nesmí, protože tím pádem bychom spadli do volební kampaně. I když u některých je to samozřejmě čitelné i tak. Poté zdůvodňovali proč, co je pálí, co je vede k volbám a podobně.
Překvapily vás jejich odpovědi?
Relativně ano. Většina těch lidí byla z Prahy, já bych čekal trochu jiný průřez než ten, který se dostavil. Poměrně nemile mě překvapilo, co je dnes považováno za normální, co jsou schopni říct na kameru a nestydět se za to. Je tam hodně věcí, které jsou diskutabilní, ale padaly tam i hodně otevřené xenofobní a nenávistné výroky, které jsou už na hraně zákona. To nás překvapilo.
Plánujete počet dotázaných rozšířit?
Ano, tento týden budeme dělat ještě jedno natáčení. Ale očekáváme, že přijde podobný typ lidí. Obecně přijdou spíše lidé, kteří jsou větší "křiklouni" a chtějí být slyšet.
Kde všude kampaň poběží a kdo ji financuje?
Máme webovou stránku www.nebojimsevolit.cz, facebookový profil a YouTube kanál. Domluvil jsem se také s několika vydavatelstvími. Vlastním reklamní agenturu, takže většina výrobních prostředků nebo čas těch lidí je zdarma, a to, co bylo potřeba, jsem zafinancoval sám. Děláme to hlavně pro sebe. Náklady na výrobu té kampaně jsou minimální, tím pádem mně stálo za to do toho jít.
Jaké jsou první reakce?
Na kampaň hodně reagují ti, na které skutečně byla cílená, čili ti voliči, řekněme, středově liberálních stran. Ti většinou reagují nějakým pohoršením nebo zděšením nad názory lidí, kteří v té kampani vystupují. Ale samozřejmě v obrovské míře na ni reagují také lidé, jejichž názory ta kampaň zastupuje.
Kampaň běží v tuto chvíli týden. Je sledovanost tak vysoká, jak jste čekali? Splnilo to vaše očekávání?
My jsme si žádné cíle nedali. V tomto ohledu můžu říct, že výsledky předčily naše očekávání. Jsme s tím ale v zásadě spokojeni. Za týden máme sledovanost asi čtvrt milionu, což je dobré. Není to žádná bomba, ale myslím, že to funguje. Doufám, že to vyburcuje alespoň pár lidí, kteří půjdou volit.
Plánujete něco podobného u prezidentských voleb?
Ty jsou daleko a upřímně mě to zatím nenapadlo. Ale mám pocit, že prezidentské volby mají trochu jinou dynamiku, jde v nich o konkrétní kandidáty. Navíc se v nich hraje pouze na vítězství. Když skončíte v parlamentních volbách pátý, tak máte obrovský potenciál pro vyjednávání o koalici nebo získání výboru v parlamentu, ale když jste v prezidentských volbách druhý, tak jste skončil.
