Praha - Společnost Scio, která testuje znalosti českých žáků a sudentů středních škol, došla ve svém výzkumu Vektor k závěru, že víceletá gymnázia přeci jen vzdělávají děti efektivněji než základní školy ve spojení s klasickými čtyřletými gymnázii.

Právě k tomu dospěly mezinárodní průzkumy PISA a TIMMS, které se zaměřily na gramotnost žáků a znalosti přírodních věd.

Vyplynulo z nich, že úroveň znalostí a schopností žáků devátých tříd a stejně starých žáků víceletých gymnázií je srovnatelná.

Jinak než PISA

Vektor ovšem zaznamenal mezi školáky rozdíly, důvodem může být i odlišná metodika. "Je založen na testování studentů na počátku, ale oproti průzkumu PISA i na konci středoškolského studia," vysvětlil Marek Numerato ze společnosti Scio.

Zároveň upozornil, že cílem výzkumu rozhodně není podpořit zastánce či odpůrce víceletých gymnázií.

"Chceme vyvolat další korektní a věcnou diskusi k tématu kvality a efektivity vzdělávání na víceletých gymnázií," dodal.

Čeština zprvu vyrovnaná

Do výzkumu byli zařazeni letošní maturanti, kteří se na podzim 2005 zúčastnili vstupního testování.

A výsledky byly překvapivé - žáci víceletých gymnázií dosáhli v obou testech výrazně lepších výsledků než jejich vrstevníci ze čtyřletých gymnázií.

Před čtyřmi lety se rozdíl nejvýraznější projevil u testu z angličtiny. Zatímco studenti víceletých gymnázií ho řešili s průměrnou hrubou úspěšností 78 procent, žáci čtyřletých gymnázií (tedy ti, kteří dokončili celou ZŠ) skončili o sedmnáct procent pozadu.

U matematických úloh zaostávali absolventi devíti tříd základní školy o čtyři procenta pozadu.

Jediný předmět, kde byl rozdíl mezi oběma sledovanými skupinami minimální, představoval český jazyk - studenti obou typů gymnázií ho řešili v průměru se 70procentní hrubou úspěšností.

Rozdíl se projevil

Ve výstupním testování již ale žáci z víceletých gymnázií předčili své kolegy ze čtyřletého studia ve všech sledovaných předmětech. U angličtiny činil rozdíl deset procent, u matematiky devět a v českém jazyce čtyři procenta.

Společnost Scio také testuje takzvané obecné studijní předpoklady, které nezkouší znalosti žáků, ale jejich schopnosti. I tady byli žáci víceletých gymnázií o pět procent úspěšnější než jejich stejně staří spolužáci ze základní školy.

Mezi žáky víceletých gymnázií navíc ve všech předmětech s výjimkou angličtiny převažovala skupina žáků, kteří se v rámci všech gymnazistů během studia zlepšili, nad těmi, kteří se na gymnáziu postupně zhoršovali.