Brno – Brněnští vědci zkoumají v moderních laboratořích společnosti FEI jednu z nejvzácnějších a nejstarších sošek na světě – Věstonickou venuši. Pracovníci centra za použití specializovaného mikrotomografu chtějí zjistit její přesné složení a vnitřní strukturu.
Národní památku, kterou nalezl v roce 1925 tým archeologa Karla Absolona, do laboratoří na okraji Brna převezla ozbrojená eskorta z Moravského zemského muzea (MZM). "Pokusíme se jednoznačně určit materiály, které jsou v keramické hmotě přimíchány, a z jejich složení zjistíme i to, jakým způsobem byla figura formována," uvedl Petr Neruda, kurátor Ústavu Anthropos MZM.
Snímkování na moderním přístroji podle viceprezidenta firmy FEI Jiřího Očadlíka potrvá patnáct hodin, první výsledky budou vědci znát za několik dní. Další týdny ovšem zaberou důkladné analýzy materiálu, ze kterého je vyrobena. Vědci se rovněž budou snažit odhalit podrobnosti o čtyřech malých dutinách v hlavě sošky.
Soška je za normálních okolností uložena ve speciálním sejfu, který je na utajovaném místě. Ven se dostává jen při výstavách a většinou putuje do zahraničí.
Amulet pro ženy při těhotenství?
Podle odborníků je přesný smysl hliněné figurky staré až 29 tisíc let složité určit. Martin Oliva, vedoucí ústavu Anthropos, upozornil, že soška představuje nejvyspělejší dílo své doby s nevyčíslitelnou hodnotou. "Pravděpodobně byla stvořena jako amulet pro ženy při těhotenství nebo porodu a podobně. Jde ale pouze o jedno z mnoha vysvětlení," řekl Oliva.
Vědci 11,5 centimetru velkou sošku v minulosti už jednou zkoumali. Před dvanácti lety ji podrobili výzkumu na tomografu ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně. Nynější skenování bude ale daleko podrobnější. Moderní přístroje společnosti FEI umožní 3D rekonstrukci figurky s rozlišením v řádu mikrometrů. To pomůže potvrdit nebo vyvrátit domněnku archeologů, že venuši pravěcí lidé vytvořili z jednoho kusu hlíny s příměsí mamutoviny.
Figurka, jež je historiky řazena mezi nejvzácnější plastiky na světě, byla v posledních letech poměrně často vystavována, vždy jako součást prestižních světových expozicí, například ve Velké Británii, Praze nebo Bratislavě. Archeologové ji objevili rozpadlou na dvě části mezi zbytky ohniště pravěkých lovců mamutů mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem.
Podle odborníků tam buď byla rituálně uložena, nebo ji tam lidé zapomněli. V ohništi se našlo také několik dalších cenností, například stovky přepálených čepelí z pazourku.
