Život na Venuši? Vědci bojují s oblačností i ničivou teplotou a tlakem, říká expert

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
28. 9. 2020 15:26
Venuše, sesterská planeta Země. Její název odkazuje na půvab, krásu, vděk. Realita snad nemůže být odlišnější. "Rekordem na Venuši byla sonda, jež zde vydržela hodinu a půl, potom ji zničily teploty a tlaky. To vozítka na Marsu se mohou pohybovat i několik let a ujedou třeba jako Opportunity maraton," upozorňuje na nehostinnost Venuše popularizátor kosmonautiky ze serveru Kosmonautix Dušan Majer.
Vesmírná sonda obíhající kolem Venuše (ilustrační foto).
Vesmírná sonda obíhající kolem Venuše (ilustrační foto). | Foto: Shutterstock.com

Vědci se dlouho zabývali podobností Venuše a Země. Obě planety jsou totiž podobně velké a podobně těžké, navíc Venuše je naší nejbližší planetou. Někteří odborníci se domnívali, že by se zde mohly nacházet oceány a možná i snesitelné podmínky k životu. V minulosti to tak možná bylo, ale průzkumy na přelomu 50. a 60. let 20. století naměřily teploty přes 400 stupňů Celsia, obrovský atmosférický tlak na jejím povrchu a také silný skleníkový efekt kvůli husté vrstvě oblačnosti. Proto do značné míry přestala být Venuše pro vědce zajímavá.

Jenže nyní našli v její atmosféře plyn fosfan, který je spojován s živými mikroorganismy. Respektive, jinak než přítomností života na Venuši si odborníci zatím jeho nález nedokážou vysvětlit. Astrofyzikové i vesmírné agentury tak opět obrátili svou pozornost k planetě zvané "jitřenka" i "večernice". NASA již oznámila svůj záměr vyslat k Venuši misi, jež by zjistila, zda tu skutečně existuje život.

O Venuši se dlouho hovořilo jako o planetě, kde by mohl existovat život, ale kvůli tomu, že je tak zahalena atmosférou, bylo dlouho nemožné přinést nějaké důkazy. Když na přelomu 50. a 60. let došlo k mikrovlnným měřením a průzkumným letům sond, zjistilo se naopak, že Venuše je pro život zcela nevhodná. Není to trochu paradox vzhledem k současným novým poznatkům?

To, co se podařilo odhalit prvními sondami - což byly především sovětské sondy Veněra, z nichž některé přistály i na povrchu Venuše -, znamenalo tak trochu rozčarování při snaze najít známky života. Když vidíte, že někde prší kyselina sírová, je tam drtivý tlak jako ve velké hloubce pozemských oceánů, a navíc teplota, při které se taví olovo, tak to je opravdu nevhodné prostředí pro život. Postupem času se ale začaly objevovat hlasy, že se nemusíme zaměřovat jen na povrch Venuše, ale že by v určité výšce oblaků mohly být lepší podmínky z hlediska tlaku i teploty. Nicméně pořád chyběly nějaké důkazy.

Jsme nyní po objevu fosfanu dál?

Ano, ale stále nemáme žádné zkušenosti s životem mimo pevný povrch, tedy jak by probíhal vývoj životních forem bez přítomnosti pevného povrchu, ve výšce několika desítek kilometrů nad terénem.

Takže stále můžeme pouze spekulovat?

Podle informací, které jsou nyní k dispozici, rozhodně nemůžeme říct, že by šlo o stoprocentní důkaz života. Pořád musíme brát v úvahu, že by se zde fosfan mohl objevit i z nějakých neživých zdrojů, třeba ze sopečné činnosti. Ano, je to určitě zajímavé, může to značit přítomnost života, ale není to jistý důkaz.

Fosfan na Venuši
Autor fotografie: Shutterstock.com

Fosfan na Venuši

  • Nehostinná Venuše je nejbližší planetou Země, o něco menší než naše a halí ji hustá, jedovatá atmosféra, která zadržuje teplo. Povrch planety tak dosahuje až spalujících 471 stupňů Celsia. 
  • Mezinárodní tým vědců objevil v atmosféře Venuše plyn, který je spojován s živými mikroorganismy. Nachází se zhruba 50 kilometrů nad povrchem a astronomové si jeho přítomnost na druhé planetě od Slunce nedokážou zatím vysvětlit jinak, než přítomností života.
  • Objevený plyn fosfan na Zemi produkují mikroorganismy v prostředí chudém na kyslík, jako například v usazeninách na dně jezer nebo ve vnitřnostech zvířat.
  • Plyn vědci poprvé zpozorovali pomocí teleskopu na Havajských ostrovech a nález pak potvrdila masivní observatoř ALMA v chilské poušti Atacama. Většina se ho nachází okolo Venušina rovníku, na pólech nebyl registrován žádný.

(Zdroj: ČTK)

Vesmírný výzkum i vývoj vesmírných technologií se již řadu let podřizují průzkumu Marsu a připravovanému letu na Mars. Nezapomnělo se tak trochu na Venuši?

Pokud jde o pilotovanou výpravu, tak Mars je skutečně nesrovnatelně výhodnější. Pokud má člověk něco prozkoumávat, tak potřebuje pevný povrch. Předpokládat, že bychom na Venuši vypravili nějaké vzducholodě nebo balony, ve kterých by probíhal výzkum třeba lidskou posádkou, tak to je za současného vývoje technologií sci-fi. Člověk má na Marsu mnohem výhodnější podmínky, i když i tam najdeme problémy, třeba velmi nízké teploty, zvláště v zimě nebo v noci.

Jsou podmínky na Marsu výhodnější i pro výzkumnou techniku?

Jednoznačně. Rekordem na Venuši byla sonda, která zde vydržela hodinu a půl, potom ji zničily teploty a tlaky. Vozítka na Marsu se tu mohou pohybovat i několik let a ujedou třeba jako Opportunity maraton. To ujelo 45 kilometrů, než ho zasáhla prachová bouře, která mu zastínila výhled na Slunce.

Jak tedy zkoumat Venuši?

Můžeme ji zkoumat z oběžné dráhy. Nicméně v optické části spektra neuvidíme na povrch kvůli její husté oblačnosti. Proto sondy, které Venuši zkoumají, jsou vybaveny radarem, který je schopen proniknout skrz neprůhlednou vrstvu oblaků a může vidět na povrch. Občas se objeví nějaká teoretická studie ohledně možnosti vypravit na Venuši sondu, která by prozkoumávala planetu ve výšce několika desítek kilometrů nějakým balonem, ale momentálně neexistuje projekt, který by byl schválený a s něčím takovým počítal.

NASA vzápětí po objevu fosfanu oznámila, že k Venuši vyšle sondu, aby prozkoumala, zda se zde skutečně nachází život. Co si od jejich projektu slibovat?

NASA má vždy několik programů a z nich pak vybírají finalisty. Do finálové čtyřky se dostaly hned dvě mise, které mají zkoumat právě Venuši. Dva z projektů poletí. Jedním z nich je DAVINCI+, který počítá s přistáním na Venuši. Sestupné pouzdro by na ni mělo dosednout a provádět zde vědecký výzkum. Ve finále je i projekt Veritas, jedná se o sondu, jež by měla být na oběžné dráze Venuše. Má být vybavena radarem, aby mohla prozkoumat povrchové útvary. Z hlediska jisté atraktivity je určitě zajímavější projekt DAVINCI+. Na povrchu Venuše jsme už nebyli hodně dlouho a technika šla od té doby hodně dopředu. Jsem přesvědčen, že jedna z misí finálové čtyřky k Venuši skutečně zamíří.

Ostatně šéf NASA Jim Bridenstine prohlásil, že je "čas upřednostnit Venuši". Upraví NASA nějak zásadně své plány kvůli nedávnému objevu?

Nedá se očekávat, že by se NASA nějak zásadně odvrátila od Marsu. Chystané projekty jsou často již v pokročilé fázi a mnohdy se jedná o mezinárodní projekty, které se vzhledem k uzavřeným smlouvám velmi těžko ruší. Nicméně objev může naznačit vědcům, že by se o Venuši měli zajímat.

Jak nadějně vidíte ruskou snahu vyslat k Venuši svou sondu Veněra-D?

Tahle sonda má jeden velký problém. Je v letech. Před nějakými osmi roky se počítalo s tím, že by mohla startovat v roce 2022, to dnes už neplatí, pak se mluvilo o roce 2026, nyní se počítá s tím, že by měla startovat do roku 2030. Ruské sondy dokázaly úspěšně přistát na povrchu Venuše už na začátku 70. let (Veněra 7, Veněra 8 - pozn. red.), jenže to byly na špičce kosmonautiky a od té doby postupně tu špičku opouštějí. Těžko říct, jak na tom budou za nějakých pět až deset let, kdy by měla startovat Veněra-D.

Mají Američané v "dobývání" Venuše výhodu, že jako jediní umí se sondou hladce přistát na povrchu Marsu?

Ano, mají určité zkušenosti, mají z čeho vycházet, ale ani oni nemohou s jistotou říct, že se jim budou dařit i další přistání. Vždy to bude o konkrétních podmínkách a konkrétních problémech. Ostatně ani fotbalisté, kteří vyhrají mistrovství světa, nemohou říct, že to mají i příští šampionát v kapse. Co se týče Venuše, je to ještě složitější vzhledem k tamním drsným podmínkám.

Letos v červenci NASA vyslala robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), které by v únoru 2021 příštího roku mělo přistát na Marsu. Na rudé planetě má mimo jiné hledat stopy po minulém životě. Odkud můžeme podle vás čekat senzačnější zprávy - z Marsu, nebo z Venuše?

Mise k Venuši ještě nebyla schválena, ale pokud by byl vybrán projekt DAVINCI+, tak nesnese srovnání s Perseverance. To je opravdu jiná liga, ať už cenově, rozměrově, nebo přístrojovým vybavením. Už jen proto, že vozítko, rover, bude připravovat pro dopravu na Zemi vzorky z Marsu, které budou prozkoumány v pozemských laboratořích těmi nejmodernějšími přístroji, jaké má lidstvo k dispozici. Tomu nemůže konkurovat nic.

Rover bude mít 23 kamer a dva mikrofony, takže poprvé uslyšíme zvuky na Marsu, třeba jak tam fouká vítr či jak to zní, když se rozloží padák. Bude mít odběrná zařízení pro hloubkové vrty, disponuje i nejrůznějšími přístroji pro lokální výzkum podmínek či chemické složení. Perseverance by měla navíc fungovat několik let, kdežto když přistane DAVINCI+, tak se tam dlouhé fungování očekávat nedá.

Video: Lidi straší, astronomy zlobí: Vesmír není na hraní, kritizuje Muskovy družice Suchan

Pohled na oblohu, jak ho známe, skončí. Bude tam více satelitů než hvězd. Jsme na prahu komercionalizace kosmického prostoru, míní Pavel Suchan. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy