"Zobat ibuprofen jako bonbony je nebezpečnější." Vedlejší účinky vakcíny zmizí do dne

Radek Dragoun Michaela Endrštová Radek Dragoun, Michaela Endrštová
21. 12. 2020 5:30
Lidé se po očkování proti covidu-19 mohou setkat s nežádoucími účinky. Podobně jako u všech ostatních vakcín jde však především o mírné komplikace v podobě zarudnutí místa vpichu, bolest hlavy či únavu, které během několika hodin odezní. Lidé se tak podle odborníků bojí očkování zcela zbytečně. Zvlášť když mnohem větším rizikem je například nadměrné užívání některých léků.
První Britka, která dostala vakcínu proti covidu-19.
První Britka, která dostala vakcínu proti covidu-19. | Foto: Reuters

Už v tomto týdnu do Česka nejspíš dorazí prvních deset tisíc vakcín proti covidu-19 od firmy Pfizer. Zásilka je to zatím spíš symbolická, stejná pro všechny evropské státy. Další dávky pak budou přicházet v průběhu celého příštího roku - Česko si jich od společnosti objednalo celkem čtyři miliony. Čeká se ještě na schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), které by mohlo proběhnout již dnes. 

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že hned poté se začne očkovat. "V případě, že vakcína bude registrována už v období vánočních svátků, jak avizovala EMA, se dá skutečně očekávat, že první lidé budou očkováni ještě letos," potvrzuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. 

Očkování však může narazit na odpor mnoha lidí. Ministerstvo zdravotnictví si nechalo udělat průzkum, podle kterého se chce nechat očkovat zhruba 40 procent lidí, stejný počet očkování odmítá a 20 procent není rozhodnuto. 

"Pozorujeme velký nárůst pochybností nebo obav z očkování proti covidu-19 i u lidí, kteří měli předtím obecně k vakcínám důvěru," říká Ondřej Žižka ze spolku Medici pro očkování. "Faktorů je více. Tím hlavním je, že covid je nové onemocnění a vakcína byla vyvinuta v porovnání s jinými relativně rychle, čímž vůbec nechci říct, že by měla být méně bezpečná. To vůbec ne, ačkoliv to v očích veřejnosti tak působit může," vysvětluje Žižka.

Malé obtíže jsou dobrou zprávou, říká biochemik

Ke schválení vakcíny proti covidu dochází tři čtvrtě roku poté, co pandemie v Evropě vypukla. Běžně vývoj očkovacích látek trvá i roky. To však neznamená, že by byl schvalovací proces nějak ošizený nebo benevolentnější. Vývoj byl zrychlený především díky tomu, že vakcínu celý svět nutně potřebuje a na její přípravu se soustředil velký vědecký kapitál. Vakcína musí projít veškerými testy jako jakékoliv jiné vakcíny včetně testování na desítkách tisíc dobrovolníků. 

Někteří lidé se přesto obávají, že jde o nevyzkoušenou vakcínu, která může mít nežádoucí účinky. Takové riziko - ač je minimální - však hrozí u jakékoliv vakcíny či léku. Pokud by se už u někoho měly objevit po vpíchnutí vakcíny do těla vedlejší účinky, vesměs půjde o velmi lehké obtíže v podobě lokálního zarudnutí, zvýšené teploty či únavy. 

"Většina vakcín může mít po aplikaci nějaké takové účinky. Člověk může cítit, že se s ním něco děje, může ho bolet hlava, mít slabost, teplotu," vysvětluje ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. "Ale to se dá pokládat za dobrou zprávu - je vidět, že váš imunitní systém reaguje, budují se vám protilátky, vakcína zabrala. Proto se cítíte špatně, ale odezní to do druhého dne. Vakcína je tedy naprosto bezpečná," dodává Hostomský. 

Také podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka se dají očekávat hlavně nezávažné vedlejší účinky jako u očkování proti chřipce. "Je popisován syndrom, že člověk má po očkování pocit, jako by na pár hodin onemocněl. Určitě je potřeba vyhnout se v den očkování a následující den extrémní fyzické zátěži. Určitě se nedají vyloučit závažnější nežádoucí účinky, ale ty budou velmi vzácné, protože v biologii a medicíně není nic stoprocentní," řekl Kubek na konferenci Institutu pro politiku a společnost. 

Žižka ze spolku Medici pro očkování upozorňuje, že strach z vakcín pramení patrně zejména z řady mýtů, které kolem nich panují. "Mnoho běžných léčiv má celé spektrum nežádoucích účinků, které si lidé často ani neuvědomují, nebo je neřeší. I obyčejný ibuprofen může způsobit řadu vážných komplikací, zvlášť pokud je lidé zobou jako bonbony. Vakcíny jsou oproti tomu velmi bezpečná léčiva už jen díky mechanismu jejich účinku. K tomu, aby fungovaly, využívají vakcíny náš vlastní imunitní systém, který pouze učí, jak efektivně bojovat s nemocí. Není to tak, že by zasahovaly do procesů v našem těle a měnily je," vysvětluje Žižka.

Přesto jsou i lidé, kterým lékaři očkování proti covidu nedoporučí či vůbec nedají. Jednu velkou skupinu budou tvořit děti, protože zatím žádná klinická studie na osobách mladších 18 let prováděna nebyla. Druhou skupinu tvoří lidé s autoimunitním onemocněním, u nich je potřeba možnost očkování řádně prodiskutovat s lékařem. 

"Je standardní, že když jdete k doktorovi, zeptá se, jestli máte nějaké alergie. Pokud je máte, a to třeba na určité typy látek, měl by s vámi zacházet opatrněji. Stejně tak jako s lidmi, kteří mají nějaké autoimunitní onemocnění. Lékař by měl posoudit, zda se takový člověk má nechat očkovat, protože pokud se do jeho organismu přidá cizorodý element, je třeba zvážit, zda mu to nemůže přitížit. Čímž neříkám, že by to takový člověk neměl dělat, ale měl by se o tom poradit s lékařem," říká Hostomský. 

Zarudnutí, bolest hlavy, únava

Jak vypadají vedlejší účinky po vakcíně firmy Pfizer, která se může stát oficiálně první vakcínou proti covidu-19 schválenou v Evropské unii, informoval ve své zprávě americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), o níž informoval server Manipulátoři.cz. Úřad v ní tvrdí, že ze zhruba 43 tisíc testovaných lidí se u většiny objevilo zarudnutí v místě vpichu, přibližně polovina lidí uvedla, že je bolí hlava a 63 procent lidí cítilo únavu. Dalším zaznamenaným příznakem byla také třesavka nebo zvýšená teplota. Příznaky však během několika hodin zmizely. 

Jen v jednotkách případů se objevily vážnější vedlejší účinky: u čtyř lidí došlo k přechodné obrně lícního nervu a u 64 lidí ke zvětšení mízních uzlin. U některých testovaných došlo také k silnější reakci, kvůli které museli na jeden až dva dny omezit běžné aktivity.

Během řádného očkování se ve Velké Británii a Spojených státech objevily celkem tři případy, kdy lidé krátce po aplikaci vakcíny dostali anafylaktický šok. Ten může vyvolat alergická reakce na některou ze složek vakcíny (na ně mohou být lidé alergičtí podobně jako například na pyl). Ve výjimečných případech se objevuje i po jiných - již zavedených - očkováních. Z toho důvodu je nutné po jakémkoliv očkování zůstat půlhodiny pod dohledem lékařů, který v případě anafylaktického šoku může účinně zasáhnout. 

Ve srovnání s těžkými průběhy koronavirové infekce nebo se zatím ne úplně objasněnými dlouhodobějšími následky, které mohou mít i lidé s mírným průběhem nemoci, jde při vysokých desítkách tisíc očkovaných jen o zlomky případů. 

Podle dosavadních průzkumů se však zatím nedaří Čechy o prospěšnosti vakcíny přesvědčit. Po sociálních sítích navíc kolují nepodložené zprávy či přímo dezinformace, které mají lidi před možnými následky očkování vyděsit.

Před časem se objevily informace, že během testování vakcíny Pfizeru zemřelo šest lidí. Ve skutečnosti testování probíhalo více než půl roku a zúčastnilo se ho zhruba 43 tisíc lidí. Během této doby skutečně zemřelo šest testovaných osob, ale v důsledku běžných chorob, s vakcínou to nijak nesouviselo. Čtyři z nich navíc vůbec nedostali vakcínu, ale pouze placebo. 

Podle řady odborníků v tomto stát zaspal, když včas nezačal jednotlivé lži vyvracet či záležitosti okolo vakcíny vysvětlovat. "Zdroje informací jsou pro běžného člověka často nesrozumitelné a dost převládá dezinformační hnutí, kdy se objeví nějaký mýtus, projede veřejností a všichni si ho navzájem sdílí, přičemž neexistuje dostatečně dostupný seriózní zdroj, který by tyto mýty efektivně vyvracel," domnívá se Žižka.

V jiných zemích již běží osvětové kampaně, které vysvětlují, proč se lidé nemusí očkování obávat, a snaží se je povzbudit k tomu, aby si injekci nechali píchnout. V tom však Česko pokulhává. Zatím se objevila jen jedna reklama v novinách, která však od odborníků na marketing a posléze i od premiéra Andreje Babiše (ANO) sklidila kritiku kvůli nepovedenému provedení.

"Nebylo to vydařené. Mám pocit, že to bylo děláno přes noc na koleni," poznamenal k tomu bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). A doporučil spíše vymyslet kampaň, jejíž součástí by byla jednoduchá sdělení, která by pronášely známé osobnosti z politiky, kultury nebo sportu. 

Podle Radka Pilečka z výzkumné agentury STEM/MARK by příkladem mohli jít i zdravotníci, kteří dostanou vakcínu mezi prvními. Právě lékařům totiž lidé často věří. "Ví, že jsou o tom informovanější, že vědí, že je vakcína opravdu bezpečná. Když nám tyto skupiny obyvatel půjdou příkladem, tak je lidé mohou následovat," podotýká Pileček. 

Ministr zdravotnictví Blatný v pátek uvedl, že ve spolupráci s Úřadem vlády připravuje na předvánoční dobu televizní spot a začátkem roku se bude rozjíždět i celostátní kampaň. 

Jak funguje vakcína Pfizer?

Jak fungují mRNA vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderny | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Volejbalisté Itálie po 16 letech vyhráli mistrovství Evropy

V Katovicích italští volejbalisté udolali Slovince v pětisetové bitvě a celkově slaví sedmé zlato. Mladý italský celek na šampionátu neprohrál jediný zápas, suverénně prošel i ostravskou základní skupinou, v níž přehrál i českou reprezentaci (3:1) a také své dnešní soupeře. Tehdy 3:0, dnes 3:2. Dva týdny po ženské reprezentaci slaví Itálie zlatý volejbalový double.

Slovinci hráli již třetí finále za poslední čtyři Eura, ale opět se museli spokojit jen se stříbrem. Nad Italy vedli 1:0 a 2:1 na sety, ale rozhodující zkrácenou sadu ztratili 11:15. Jejich cesta za druhým místem přitom začala nečekanou porážkou v Ostravar Aréně s Čechy. Ti obsadili na turnaji osmou příčku.

Finálovou bitvu začali lépe Slovinci, dařil se jim servis i příjem, a byť Italové sedmibodovou ztrátu stáhli na minimum, víc už nedokázali. Karta se však záhy obrátila, mladý italský výběr se dostal do tempa a naboural sebevědomí soupeře. Koncovku třetí sady si vzal do své režie slovinský univerzál Tončen Štern, servisem ji rozhodl a přiblížil slovinský celek k vytouženému titulu. Dařilo se i jeho spoluhráčům blokařům, kteří často nacházeli mezery v italské obraně.

Kouč Ferdinando de Giorgi měl nicméně po další změně stran šťastnou ruku a střídáním univerzála Romana za Pinaliho zastavil nápor slovinských volejbalistů. Ti ještě začali rozhodující dějství tříbodovou šňůrou, ale druhá polovina tie-breaku patřila Italům pod vedením teprve devatenáctiletého smečaře Michieletta a nahrávače Giannelliho.

Bronzové medaile získali volejbalisté Polska. Úřadující dvojnásobní mistři světa si po semifinálové porážce se Slovinskem spravili chuť a před domácím publikem v Katovicích porazili šampiona z roku 2019 Srbsko 3:0.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

PSG zažilo proti Lyonu obrat. V nastavení rozhodl Icardi

Fotbalisté Paris St. Germain otočili utkání 6. kola francouzské ligy s Lyonem a po vítězství 2:1 zůstali v nejvyšší soutěži nadále stoprocentní. O třech bodech pro domácí rozhodl ve druhé minutě nastaveného času Mauro Icardi. Lionel Messi hrál od začátku duelu, ale v 76. minutě střídal.

Tým z hlavního města tak drží v čele soutěže pětibodový náskok před druhým Marseille, které porazilo 2:0 Rennes.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Poslední debatu kandidátů na kancléře SRN provázely spory o sociální témata

Spory o sociální témata, ochranu klimatu a také budoucí německou vládu provázely třetí televizní debatu kancléřských kandidátů konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, sociální demokracie SPD Olafa Scholze a Zelených Annaleny Baerbockové. Dnešní společné vystoupení trojice kandidátů bylo před nadcházejícími parlamentními volbami poslední. Vybírat nové složení Spolkového sněmu budou Němci za týden, tedy v neděli 26. září.

Další zprávy