Praha - Ještě den před hlasováním o církevních restitucích v Senátu neměli ještě senátoři z KDU-ČSL jasno, jak budou hlasovat. Odpoledne vypadalo rozložení sil takto: 3 lidovečtí senátoři pro, 3 naopak proti.

Vpodvečer po jednání klubu se situace změnila.

"Můžu vám oznámit, že všech šest našich senátorů bude nakonec hlasovat pro. Včetně senátorky Horské," řekl Aktuálně.cz předseda křesťanských demokratů Pavel Bělobrádek.

"Senátoři vyslyšeli celostátní výbor strany, který se usnesl restituce podporovat. Přestože k němu někteří senátoři měli parametrické výhrady," dodal Bělobrádek s tím, že on sám osobně se jednání senátorského klubu zúčastnil.

Zamítnutí v režii ČSSD

Všeobecně se sice čeká, že Senát s převahou sociálních demokratů návrh zamítne, bylo ale překvapivé, jak se k této předloze stavěla část senátorů právě za KDU-ČSL.

"Možná mě ještě přesvědčí," smála se ještě před úterní schůzí senátorského klubu nestranická senátorka zvolená za lidovce Miluše Horská. Právě ona měla k předloze velké výhrady.

"V našem klubu je s tím zákonem problém. Že zákon přichází, je dobře. V jaké době ale přichází, to dobře není. Není doba na to, aby se to vracelo teď," vysvětlovala odpoledne své výhrady senátorka, které navíc vadilo, že "ten průlom jde až za Benešovy dekrety, až do josefské doby."

"My se rozhodujeme až na klubu. Ta věc je velmi těžká," řekl na otázku našeho deníku další z lidoveckých senátorů Petr Pithart. Právě on spolu s Miluší Horskou a předsedou klubu Václavem Koukalem byli podle zdroje Aktuálně.cz ti, kteří byli původně spíše proti zákonu.

Zákon měl naopak jednoznačnou podporu u tří dalších senátorů za KDU-ČSL: Petra Šilara, Jiřího Čunka a Stanislava Juránka. Posledně jmenovaný už před jednáním senátorského klubu potvrdil: „Budu hlasovat PRO."

Prakticky rozhodování šesti senátorů za KDU-ČSL výsledné hlasování sociálně demokratického Senátu příliš neovlivní. Hlasování právě lidovců je ale zřetelný signál navenek.

Koalice bude muset hledat každý hlas

Zákon se po vetu Senátu vrátí zpět sněmovně. Ta bude muset najít 101 hlas pro přehlasování horní parlamentní komory. Při závěrečném schvalování ve sněmovně zvedlo ruku jen 93 přítomných poslanců.

Zákon počítá s navracením nemovitého majetku (polí, luk a lesů) zhruba za 76 miliard korun. O každou jednotlivou položku by církve musely speciálně stát požádat, v případě sporu se pak obrátit na soud.

Za majetek, který už vydat nelze, počítá návrh zákona s kompenzací ve výši 59 miliard korun, které by stát vyplácel po následujících 30 let. Kvůli inflaci by se nakonec mohla vyšplhat až na 79 miliard.

Během vydávání majetku a vyplácení ročních splátek odškodnění (zhruba 2 miliardami korun ročně) by ještě stát 17 let církve podporoval, částka by se ale postupně snižovala.

Po oněch 30 letech by pak církve už neměly být nijak napojeny na státní rozpočet a měly by fungovat ve vlastní režii.