"Česká společnost ornitologická upozorňuje, že ohňostroje obecně jsou pro ptáky traumatizující a mohou je ohrozit i na životě. Zvláště ve městech, kde je spoustu překážek, je to pro ptáky velmi nebezpečné," sdělila Aktuálně.cz mluvčí České společnosti ornitologické Věra Sychrová. Také připomněla, že momentálně ptáci hnízdí, a proto je podle ní pořádání ohňostroje přímo na Vltavě bezohledné.
"Při prvních petardách ptáci opustí svá hnízda či vyvedená mláďata, a pokud se po čase na hnízdo vůbec vrátí, bývá již pozdě," konstatuje Český svaz ochránců přírody. V souvislosti s pyrotechnikou na Vltavě hovoří o "masakru ptáků".
Svatojánský spolek, který slavnosti pořádá, si uvědomuje, že řeka je domovem mnoha vodních ptáků, nebezpečí v ohňostroji však nevidí. "Určitě, to bereme v potaz. Ohňostroj je barokní, není to tedy klasický ohňostroj. Barokní ohňostroj je daleko komornější a jde v něm především o světla," říkal Aktuálně.cz tiskový rada spolku David Černý.
Černý také vysvětlil, že ohňostroj organizuje zkušená firma z Českého Krumlova. Ta měla dle jeho slov postupovat klasickým způsobem, kdy se ptáci nejprve vyplaší. "Obvykle se vypálí několik salv, ptáci odletí a na řece nejsou, pak teprve může začít ohňostroj," objasnil.
Ve vyplašení ptáků se ale podle ornitologů skrývá největší nebezpečí. Polekání ptáci se totiž při útěku od zdroje hlasitého zvuku nebo záblesku nedokáží rychle zorientovat. "Kvůli dezorientaci mohou narážet do okolních překážek, jako jsou domy, prosklené plochy, mosty, trolejové vedení," vysvětluje Sychrová. Takové střety pak bývají ve většině případů pro ptáky smrtelné.
Ředitel Kanceláře ochránců přírody Petr Stýblo připomněl události z novoročního ohňostroje v Praze v roce 2013. Tehdy 2013 dopadlo přímo mezi diváky několik zkrvavených labutí, které, vyděšené ohňostrojem, narazily do drátů trolejového vedení. Staly se tak jedním z mála přímých důkazů působení výbuchů na divoká zvířata. Většinou se totiž podle ochránců poraněná či mrtvá zvířata nenajdou či u nich nelze prokázat přímou souvislost s pořádaným ohňostrojem.
Právě z tohoto důvodu se vedení hlavního města tehdy rozhodlo přesunout ohňostroje z bezprostřední blízkosti řeky na okolní kopce. Proč úředníci pražského magistrátu povolili ohňostroj na Vltavě a v místech, kde se vodní ptáci shromažďují, Stýblo nechápal a vyzýval diváky, aby fotili mrtvé a zraněné ptáky i opuštěná hnízda jako důkazní materiál. Nakonec nebylo třeba.
Ornitologové se totiž obrátili s námitkami na pražského primátora Zdeňka Hřiba, který na twitteru uvedl, že ohňostroj byl organizátory zrušen.
Ornitolog Zdeněk Vermouzek na sociálních sítích primátora upozornil na škodlivost ohňostrojů pro ptactvo, zvlášť v době hnízdění. Ptáky podle něj vyplaší i vizuální efekty. "Dnes večer má být chladno a deštivo. V takovém počasí stačí, když drobní ptáci opustí hnízdo na 20 minut a mláďata prochladnou a uhynou," napsal Vermouzek na twitteru.
Používání zábavné pyrotechniky nelze v České republice zakázat. Významně ho mohou regulovat obce pomocí obecních vyhlášek. Nicméně i Česká inspekce životního prostředí považuje dle svých dřívějších vyjádření pořádání ohňostrojů v bezprostředním okolí toku Vltavy za krajně nevhodné vzhledem k tomu, že se jedná o významné útočiště vodního ptactva.
