Praha - České lesy se změní. Tam, kde dnes stojí smrky, by časem měly růst buky, duby nebo jedle. Porosty by tak měly daleko lépe odolávat například silným poryvům větru, zvýšeným koncentracím škodlivin v ovzduší, chorobám či škůdcům.
Právě větší podíl smíšených lesů je jedním z hlavních záměrů Národního lesnického programu, který schválil Topolánkův kabinet.
"Jsme rádi, že tento dokument prošel vládou," řekl ministr Martin Bursík, spolupředkladatel programu, který pro ministerstva zemědělství a životního prostředí připravila reprezentativní skupina odborníků z lesnických organizací, nevládních sdružení, podnikatelských svazů či zástupců měst a obcí.
Je to poprvé, co se lidé s odlišnými představami na budoucnost lesů dokázali shodnout na společné koncepci lesního hospodaření v nejbližších letech.
"Už jenom to, že se všechny důležité strany shodly na společném plánu, je velký výsledek. Pokud se program stane skutečností, zajistí postupné ozdravení českých lesů. Budou méně náchylné na choroby, polomy a další kalamity, skončí také rychlá degradace lesní půdy," řekl Jan Bláha z Hnutí Duha, který se na přípravě programu také podílel.
Kyrill poškodil hlavně smrky
Dohodli se i na tom, že dosavadní tempo vysazování listnáčů musí být zachováno, v lepším případě ještě urychleno. Ačkoli se za posledních padesát let podíl listnatých stromů v českých lesích zdvojnásobil, jehličnany stále tvoří zhruba tři čtvrtiny všech stromů.
Více listnáčů ovšem neznamená, že by měly zcela nahradit jehličnany. Měl by zůstat dostatek smrků pro těžbu dřeva.
Jehličnany, především smrk, v minulých desetiletích vytlačily původní smíšené lesy, protože přinášely největší výnosy z prodeje dřeva. Jenže tím si stát způsobil značné problémy, což se ukázalo například vloni, když se přes Evropu přehnal orkán Kyrill.
"Orkán poničil v Krkonoších především smrkové monokultury. Naopak nejmenší škody napáchal vítr ve smíšených porostech," konstatovalo vedení Krkonošského národního parku.
Aspoň 40 procent listnáčů
Národní lesnický program, který teď posoudí ministerstva zemědělství a životního prostředí, proto počítá s tím, že státní podnik Lesy bude při obnově porostů vysazovat více než čtyřicet procent listnatých dřevin.
U nestátních vlastníků by se podobného cíle mělo zkusit dosáhnout vhodnou dotační politikou.
Větší podíl smíšených lesů má pomoci i tomu, aby se churavějící české porosty začaly uzdravovat. Ačkoli na lesy už nedopadají miliony tun síry jako v 70. a 80. letech, jejich zdravotní stav se za poslední roky nijak výrazně nezlepšil.
"Zdravotní stav lesů stále není uspokojivý," uvádí se v Národním lesnickém programu. Lesy, respektive lesní půda, se totiž jen stěží zbavují "chemické" masáže z uplynulých desetiletí. Například na vrcholky Krušných hor dopadlo podle počítačového modelu za sto let na metr čtvereční 750 gramů čisté síry.
Na lesy útočí "nové" škodliviny
Z půdy byly vyplaveny živiny, které stromy potřebují ke svému zdravému růstu. Na porosty teď navíc útočí "nové" emise: dusík, fluor či přízemní ozon. V nižších a středních polohách má pomoci i mnohem vyšší podíl listnáčů, které jsou odolnější.
"Současný stav je tomu zatím hodně vzdálený," řekl před časem ředitel Botanického ústavu Akademie věd Jan Kirschner. Předloni se připojil k výzvě více než dvou set významných vědců a dalších odborníků, kteří navrhli, jak churavějící porosty uzdravit.
Vědci vyzvali právě i k většímu vysazování listnáčů. "Zvlášť alarmující je masivní pěstování smrkových monokultur i ve velmi cenných oblastech listnatých lesů, například na Křivoklátsku," uvádí se ve stanovisku vědců.
Hospodaření se má přiblížit přírodě
Návrh Národního lesnického programu počítá rovněž s tím, že by se hospodaření v lesích mělo mnohem víc přiblížit přírodě.
České lesnictví zatím postupovalo podle konzervativního modelu, kdy se pěstují stejně staré stromy, které se všechny po určité době pokácí, takže vznikne paseka, na níž se vysázejí malé stromky. Teď by se mělo postupovat více výběrově - kácet jen malé skupiny nebo dokonce jenom jednotlivé stromy.
Lesní zvěř je přemnožená
Předpokládá se i to, že by se měly výrazně snížit počty přemnožené jelení a srnčí zvěře. Přemnožená zvěř poškozuje a ničí zejména mladé listnaté stromky a jedle, takže brání přirozené obnově lesa.
Napříště by se lesní zvěř měla střílet nikoli na základě sčítání zvěře, které nemusí být směrodatné, ale podle škod na stromcích.
"Myslím, že většina vědců by považovala návrh Národního lesnického programu za krok správným směrem," konstatoval Jeňýk Hofmeister z České geologické služby, jeden ze signatářů vědecké výzvy z roku 2006.
Další krok? Novely příslušných zákonů
Jan Bláha z Hnutí Duha zdůraznil, že nyní je potřeba, aby se všechny kroky, které jsou součástí Národního lesnického programu, objevily v novelách příslušných zákonů.
"Spolupráce v expertní komisi se ukázala být velmi dobrou cestou, jsme připraveni podobně spolupracovat i na těchto legislativních změnách," řekl ministr životního prostředí Martin Bursík.
