Praha - V každém kraji vznikne alespoň jeden utajený azylový dům pro oběti domácího násilí, plánuje ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD. Zařízení s neveřejnou adresou, kterých je nyní v republice nedostatek, by měla fungovat nejpozději do konce roku 2018. Vláda plán schválila na pondělním jednání.
"V současnosti v ČR existují 4 azylové domy s utajenou adresou, a to zejména v Praze a dalších velkých městech. Regionální dostupnost těchto sociálních služeb je nízká," uvedla tisková mluvčí Dienstbierova kabinetu Jarmila Balážová.
Dva azylové domy, které nabízejí ženám s dětmi možnost "zmizet" svému pronásledovateli, jsou v Praze, další dva v Brně a na Vysočině. Podle několika českých i mezinárodních výzkumů zažilo nějakou formu násilí ze strany partnera až čtyřicet procent českých žen.
"Je důležité, aby lidé - jde především o ženy - ohrožení násilným partnerem měli možnost se někde ukrýt," popisuje ředitelka jednoho z pražských azylových domů Zdena Prokopová z občanského sdružení ROSA.
V ostatních krajích se ženy, které prchají před násilníky, nejčastěji uchylují do běžných azylových domů.
"Najdou tam střechu nad hlavou. Ale nejsou tam pracovníci školení na pomoc obětem domácího násilí, není tam zajištěná bezpečnost a komplexní péče," vysvětluje Prokopová.
Utajené azylové domy jsou součástí řady opatření, která chce Dienstbier prosadit v rámci takzvaného akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na příští čtyři roky. Počet míst by měl odrážet počet obyvatel v regionech, kde by měl být i dostatek krizových lůžek pro okamžitou pomoc.
Zatím není jasné, na kolik plánované opatření vyjde. "Bude na jednotlivých resortech, aby náklady na úkoly ve své gesci vyčíslily a zajistily jejich plnění v rámci svých rozpočtů. Akční plán také počítá s tím, že na financovaní některých opatření bude možné využít prostředky z evropských fondů," dodala Balážová.
Terapie pro svědky i násilníky
Z evropských peněz čerpá již dnes občanské sdružení Spektrum, dům občanského sdružení ROSA zase podporuje pražský magistrát. Podle neziskové organizace proFEM celkové náklady na řešení domácího násilí stojí státní rozpočet více než 1,3 miliardy korun ročně.
Vláda se chce v příštích letech soustředit také na pomoc dětem, které byly svědkem násilí, a samotným násilníkům."Prioritou je zajistit dostupnost pomoci obětem, zajistit ochranu dětí v rolích svědků a také zajistit dostupnost pomoci násilným osobám, neboť i ony pomoc potřebují," uvedla Balážová.
V regionech ale zatím není dostatek terapeutických skupin. V Česku také chybí standardy, za jakých podmínek by se měly děti sektávat s násilnickými rodiči. Ministerstvo práce a sociálních věcí by je mělo sepsat do konce tohoto roku.
"Často se stává, že se děti po rozchodu rodičů musí s násilným rodičem setkávat. Přejeme si, aby soudy rozhodovaly ve prospěch dětí, aby nařizovaly asistované kontakty," uvedla Jindřiška Krpálková z vládní rady pro rovné příležitosti.
Součástí Dienstbierova akčního plánu je i zřízení bezplatné a nepřetržité telefonní linky pro oběti domácího násilí. To se však podařilo už den předtím, než záměr podpořila vláda.
"V neděli byla spuštěna nonstop linka pro oběti kriminality a domácího násilí. Jde o jednotné evropské číslo 116 006, volání je bezplatné," uvedla prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.
Linky se stejným číslem fungují v dalších šesti zemích EU - v Rakousku, Německu, Dánsku, Nizozemsku, Chorvatsku a Irsku. Na číslo se může současně dovolat až šest lidí. Věnovat se jim bude některý z 35 konzultantů. Mezi nimi jsou právníci či psychologové.
Akční plán má doplnit v listopadu schválenou strategii pro rovnost mužů a žen. Vláda se v ní zavázala, že do roku 2020 obsadí ženy dvě pětiny vedoucích pozic ve firmách i politice. Zároveň se má zvýšit zaměstnanost žen na 65 % a Sobotkův kabinet také slibuje zajistit místa ve školkách téměř pro všechny děti nad tři roky.
