"Změna příjmů domácnosti je výrazně podmíněna sociálně profesním statusem. I když jde o status dotázané osoby, a ne hlavy domácnosti, přesto je zřetelně vidět, že největší propad příjmů mají OSVČ a pochopitelně (nově) nezaměstnaní," uvedlo centrum. Velký propad zaznamenaly domácnosti pracovníků služeb, dělníků a kvůli omezení pracovních příležitostí klesly příjmy rovněž studentům.
Pětina lidí v únoru uvedla, že se příjmy jejich domácnosti mírně snížily, osm procent Čechů pocítilo značný pokles příjmů. Stejné příjmy jako před pandemií má 67 procent domácností. Propad příjmů výrazně souvisí se subjektivním hodnocením materiálních podmínek domácnosti. Značně se snížily příjmy ve třech pětinách domácností, které hodnotí svoji materiální situaci jako velmi špatnou.
Téměř tři pětiny domácností odhadují, že dokážou s financemi vycházet více než půl roku. "V této odpovědi došlo meziměsíčně jednak ke statisticky významnému rozkolísání a jednak k výraznému nárůstu (plus 11 procentních bodů mezi červnem a listopadem, plus 12 procentních bodů mezi prosincem a únorem)," uvedlo CVVM. Domácností, které s financemi již nyní nevycházejí, je stabilně kolem pěti procent, dalších zhruba pět až osm procent by vydrželo nejdéle měsíc.
CVVM se dotazovalo také na nejčastější změny na pracovišti ve srovnání s obdobím před pandemií. Tři čtvrtiny lidí začaly v práci používat ochranné pomůcky, polovině dotázaných se změnil režim tak, aby se nepotkávali s kolegy. Zhruba čtvrtina má nižší podíl odpracovaných hodin. Třetina Čechů pracuje střídavě z domova, trvale na home office je 17 procent dotázaných. Třetina lidí si osvojila nové technické dovednosti, například využívání videohovorů.
"V jednoduchém shrnutí platí, že ekonomické změny nejvíce zasáhly osoby samostatně výdělečně činné, organizační a technologické změny pak vyšší odborníky, manažery a nižší odborníky. Manuální profese ve výrobě byly změnami zasaženy vesměs výrazně podprůměrně," dodalo CVVM.
Průzkum se uskutečnil od 2. do 16. února a zúčastnilo se ho 1035 lidí.