Praha - Počet dětí, které jsou obětí domácího násilí, týrání, sexuálního zneužívání či zanedbání v České republice rok od roku roste. Mnohé případy však zůstávají skryty.

Vyplývá to ze statistik týrání dětí za rok 2012, které zveřejnila Nadace Naše dítě.

V důsledku sexuálního zneužívání zemřelo vloni šestnáct dětí. Sexuálně napadeno bylo přes osm set dětí. Zdaleka největší nárůst sexuálně zneužívaných dětí je ve věkové kategorii od 0 do 3 let. Oproti roku 2011 vzrostl tento počet o 50 %.

Podle Zuzany Baudyšové, ředitelky nadace, však případů může být mnohem více, protože dokazovat zneužívání je problematické. „Statistiky ukazují jen nahlášené a podchycené případy. Jsme přesvědčeni o tom, že mnoho dalších dětí se do nich nedostane, protože jejich případ nikdo nenahlásí, nikdy se na něj nepřijde a děti pak odcházejí do života s hlubokými duševními otřesy," uvedla.

Citlivé vyšetřování

Policie ČR zaznamenala v loňském roce přes šest set případů pohlavního zneužívání, 478 z nich bylo objasněno. Páchání jakéhokoliv násilí na dítěti je přitom dle zákona nutno oznámit příslušným úřadům, buď orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), nebo policii. Ti pak zahájí vyšetřování.

„Důkazy u sexuálního zneužívání jsou velmi křehkou záležitostí. Je třeba, aby byla krizová centra vybavena odborníky - psychology, sexuology, kteří by byli schopni rodinám poskytnout profesní pomoc. Takovýchto krizových center je ale v České republice málo," podotkla Baudyšová.

Krizovou pomoc zajišťuje také nepřetržitá bezplatná telefonická linka sdružení Linka bezpečí, e-mail [email protected] nebo online chat. Jen v loňském roce přijala Linka bezpečí přes 230 tisíc telefonátů, průměrně sedm set denně. Pomocí e-mailové služby řešili sociální pracovníci přes devět set problémů a skrze chat přes osm set osmdesát dětských trápení.

Podle sociálního pracovníka Jana Kaňáka z Linky bezpečí se problému sexuálního zneužívání týká ročně asi tisícovka hovorů. „Jde v průměru o jeden a půl hovoru denně," dodal.

Pracovníci linky se snaží volající podpořit v tom, aby se někomu svěřili a vyhledali pomoc. Další jednání pak záleží na tom, zda dětský klient chce zůstat v anonymitě, nebo ne.

„Když se dítě zatím nechce o pohlavním zneužívání svěřit nikomu dospělému, hledáme cesty, jak se může dítě ochránit a vyhnout situaci, kdy hrozí pohlavní zneužívání - například když jsou oba dva rodiče na noční a hlídá strýc nebo děda. Dítě se tedy domluví s rodičem, že bude přespávat u kamaráda či kamarádky," objasnil Kaňák.

Nejčastěji zneužívají rodinní příslušníci

Znepokojující je také to, že sexuálního násilí se nejčastěji dopouštějí rodinní příslušníci, a to vlastní otec, partner matky nebo jiný příbuzný.

Podle psycholožky Alexandry Fraňkové z Dětského krizového centra patří sexuální zneužívání k nejzávažnějším jevům syndromu zneužívaného, týraného a zanedbávaného dítěte.

„Existuje mýtus, že sexuální zneužívání se vyskytuje zejména v nižší socio-ekonomické třídě. Ale není tomu tak. Často jsou to rodiny, o kterých bychom si řekli, že jsou normálně fungující," uvedla psycholožka v rozhovoru pro portál Šance dětem.

Podle ní patří mezi nespecifické symptomy potenciálního zneužívání náhlé a dlouhodobější změny chování dítěte.

„Děti předškolního věku a mladšího školního věku se velmi obtížně svěřují s tím, že se jim něco děje, že něco není v pořádku, protože tomu nerozumí. Až kolem desátého až dvanáctého roku jsou schopny si pomoc vyžádat. Rodina je pro děti přístavem, a proto mají často strach o tom mluvit, že jim nebude věřeno, že ztratí lásku matky," upozornila Fraňková.

Kaňák upozorňuje, že prvotní důvěra v to, co zneužívaný říká, je zásadní. „Nikdy nebagatelizujeme obavy volajících. Často jim třeba agresoři vyhrožují tím, že když o zneužívání někomu řeknou, tak je už maminka nebude mít nikdy ráda, což ve většině případů není pravda. Možná nejdůležitější je, aby se dítě alespoň u jednoho z rodičů setkalo s důvěrou a oporou," uzavřel.

Mezi následky sexuálního zneužívání pak patří poruchy příjmu potravy, sociálně patologické chování, sebevražedné jednání a celkový disharmonický vývoj osobnosti.