Praha/Brno – Po červencovém pokusu o vojenský převrat v Turecku zahájil prezident Recep Tayyip Erdogan rozsáhlé čistky. O zaměstnání přišlo přes 1500 děkanů a 21 tisíc učitelů. Nyní pronásledovaní univerzitní pedagogové z Turecka žádají o pomoc Českou republiku – chtějí vyučovat na zdejších vysokých školách.
Na pražskou Karlovu univerzitu (UK) se v létě obrátilo dvanáct tureckých univerzitních profesorů, kteří museli z tamních vysokých škol odejít. Akademici kontaktovali vedení školy s prosbou o zaměstnání. Nejstarší česká univerzita nyní jejich žádosti posuzuje.
„Vedení oslovilo příslušné fakulty s žádostí, jestli turecké akademiky budou moct s ohledem na jejich odbornost přijmout,“ vysvětlila Vlasta Helekalová z oddělení vnějších vztahů UK. Podle ní budou žádosti vyřízené v řádu týdnů.
V Praze chtějí působit turečtí odborníci jak na přírodovědné, tak na i humanitní obory. Univerzita se proto obrátila například filozofickou, přírodovědeckou nebo lékařskou a matematicko-fyzikální fakultu. „Nic konkrétnějšího v současné chvíli nemůžeme uvést – stále je celá věc v jednání,“ doplňuje Helekalová.
Příjezd pedagogů z Turecka do Česka ovšem může zkomplikovat složitá situace v zemi. Prezident Erdogan totiž prostřednictvím Turecké vysokoškolské rady zakázal až do odvolání akademickým pracovníkům vycestovat do zahraničí. Hned prvním dekretem po pokusu o puč také nechal zavřít 1043 soukromých škol a 15 univerzit.
Turci žádají o pomoc i Masarykovu univerzitu
Akademici z Turecka by mohli vyučovat také v Brně na Masarykově univerzitě (MU). Rektor vysoké školy Mikuláš Bek už v létě uvedl, že chce najít cesty, jak vyhozeným tureckým pedagogům pomoci.
O příchodu několika učitelů podle informací Aktuálně.cz jedná Fakulta sociálních studií. Její vedení o žádostech tureckých profesorů, kteří se na školu obrátili, diskutovalo na zasedání minulý týden v pondělí. Podle zápisu z porady byl děkan Břetislav Dančák osloven "několika tureckými vysokoškolskými kolegy se žádostí o poskytnutí pracovního místa."
Fakulta souhlasila, že akademikům pomůže. "Po projednání a výběru kandidátů vedením budou návrhy předloženy k posouzení vedoucím kateder dle oborového zaměření vybraných žadatelů," stojí v dokumentu, který má redakce k dispozici. Akademici jsou podle zprávy z porady vedení fakulty v "tíživé profesní a životní situaci."
Mluvčí MU Tereza Fojtová nechce podrobnosti o tureckých akademicích, již se na děkana obrátili, zveřejňovat. "Vyjednávání o případném zaměstnání jsou vzhledem k okolnostem velmi složitá a citlivá," říká Fojtová. Brněnská vysoká škola dříve například nabídla místo ruskému historikovi Andreji Zubovovi, který přišel o práci na Moskevském institutu mezinárodních vztahů kvůli kritice anexe Krymu.
„Sultánovy čistky“
České vysoké školy už v červenci s žádostí o přijetí vyhozených tureckých profesorů kontaktoval vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Ten nyní aktivitu univerzit vítá. "Internacionalizace české vědy je velmi potřebná," řekl deníku Aktuálně.cz.
Na dotaz, jestli se chystají perzekvované akademiky z Turecka zaměstnat i další univerzity, nechtěl být předseda lidovců konkrétní. "O několika takových případech vím," dodal Bělobrádek.
Pokus o vojenský převrat v Turecku se odehrál v noci v polovině července. Puč nakonec po několika hodinách překazily vládní síly. Prezident Erdogan reagoval rozsáhlými čistkami v armádě, soudnictví i školství. Vláda zakázala činnost také desítkám médií. Erdogan, který se po pokusu o převrat zbavil velké části opozice, z organizace puče viní duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA.
