Vídeň - Rakouský kancléř Christian Kern vyzval Evropskou unii, aby ukončila přístupová jednání s Tureckem. Učinit by tak podle něj měla i kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě, justici a školství.
"Víme, že demokratické standardy Turecka zdaleka nedostačují tomu, abychom mohli jeho vstup (do EU) ospravedlnit," uvedl Kern v rozhovoru poskytnutém stanici ORF.
Kromě politiky je podle Kerna překážkou také hospodářská situace země. "Považuji členství Turecka v horizontu let a možná i desetiletí za nemožné," dodal.
Kern by rád zařadil debatu o ukončení přístupových jednání s Tureckem na program zářijového unijního summitu v Bratislavě.
Spolupráce s Ankarou by měla pokračovat, ale jinak než formou členství v bloku. Z reakce Turecka by si Brusel neměl dělat těžkou hlavu, neboť EU hraje v hospodářské oblasti prim a Ankara je na spolupráci s ní závislá.
Podle tureckého ministra pro evropské záležitosti Ömera Çelika se Kern svým požadavkem přiblížil rétorice krajní pravice. "Kritika je jistě demokratickým právem, musí tu ale existovat rozdíl mezi kritikou Turecka a tím, když jste proti Turecku," dodal.
Kromě kancléře se pro ukončení jednání o členství Turecka v EU vyslovili také ministr zahraničí Sebastian Kurz a šéf resortu obrany Hans-Peter Doskozil. Členové rakouské vlády se tak připojili k řadě evropských politiků, kteří taktéž vyzvali ke konci přístupových jednání s Ankarou.
Podle kritiků nejsou čistky turecké vlády po zmařeném puči z noci z 15. na 16. července namířené jen proti strůjcům převratu, ale i proti odpůrcům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecko požádalo o členství v Unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila EU v roce 2005. Rozhovory byly dlouho zamrzlé mimo jiné kvůli nedodržování svobody projevu a porušování lidských práv v Turecku.
Jednání blokoval také Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova.
Obnovení rozhovorů Brusel Ankaře před časem slíbil za pomoc při zvládání migrační krize.
