Praha - Odboráři Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) považují plánované propouštění za protizákonné. Zhruba dvacítka zaměstnanců má odejít k 1. dubnu příštího roku v rámci reorganizace, po níž by archiválie z doby nesvobody neměl nadále digitalizovat ústav, ale Archiv bezpečnostních složek (ABS), který je součástí ústavu.
Podle zákona o ÚSTR ale za digitalizaci zodpovídá ústav, řekl po jednání odborů s vedením ústavu šéf Odborové organizace vědeckých pracovníků ÚSTR Petr Blažek.
Podle odborářů není propouštění spojeno s koncepčními změnami, ale jde o snahu zbavit se lidí spojených s bývalým vedením. Současné vedení ústavu je podle odborářů nelegitimní.
Vedení ústavu říká, že digitalizace bude fungovat jak v archivu, tak v ústavu. Současné oddělení digitalizace v ústavu se ale zmenší a bude nadále digitalizovat převzaté dokumenty, jak mu ukládá zmíněný zákon.
Propuštění dostanou pět platů
"Odpadnou komplikované a mnohdy absurdní dohady mezi ústavem a archivem o tom, kdo o čem rozhoduje, kontroluje a za co zodpovídá," uvedl ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Vedení ústavu reorganizaci zdůvodňuje i výsledky kontroly, která našla v digitalizovaných materiálech řadu chyb. To však historikové zpochybňují, říkají, že kontrola se měla dělat průběžně a podíl chyb může odpovídat obrovskému množství materiálu.
Vedení ústavu nabízí odcházejícím zaměstnancům pět platů a některým z nich i místo v ABS. Původní plán převést pracovníky digitalizace pod archiv podle vedení ÚSTR odmítly některé odborové organizace.
"Počet zaměstnanců ABS ale už je naplněn k 1. lednu, je to ze strany vedení jen předstírání dobré vůle," řekl Blažek. Odboráři také propuštění označují za nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky. "Dva platy během výpovědní lhůty a pět platů na základě kolektivní smlouvy 20 lidem - to odhadujeme na tři miliony korun," říká Blažek.
Ústav propouští, i když má vyšší rozpočet
Ústav chce propouštět i přesto, že bude mít o téměř deset milionů korun vyšší rozpočet. Změny jsou podle odborů jen pokračující čistkou, která začala loni. Za rok a půl od odvolání bývalého šéfa ÚSTR Daniela Hermana z ústavu odešlo podle Blažka už 30 lidí, s 20 dalšími to bude znamenat fluktuaci, jakou ústav nezažil od svého vzniku.
Jedním z propouštěných je podle Blažka i Radek Schovánek, který svědčil v kauze údajné spolupráce dnešního ministra financí Andreje Babiše s StB. Ve prospěch svých slovenských kolegů z Ústavu paměti národa v květnu vypověděl, že inkriminované svazky jsou podle něj autentické a byly vedeny řádně. Soud však dal za pravdu Babišovi.
V předvečer výročí revoluce...
Historici údajně nepředložili dostatek důkazů, že český ministr financí s StB spolupracoval vědomě. Z pozice ministra financí je dnes Babiš tím, kdo o meziročním navýšení rozpočtu ÚSTR jako jedné z kapitol státního rozpočtu rozhoduje.
Jako významný na reorganizaci Blažek vnímá fakt, že odejít mají lidé, kteří nebyli jen těmi, kdo technicky kopírují archiválie. "Pomáhali vytvářet evidenci, pomáhali badatelům, díky mnohým z nich jsou dostupné seznamy spolupracovníků StB, té práci věnovali 15 i 20 let," uvedl.
Že se velké personální změny dějí v ústavu, který je zřízen pro bádání o obdobích totality, v předvečer 25. výročí sametové revoluce, je podle něj "velmi necitlivé".
