Brno - Shromažďovací zákon se měnit nebude, rozhodl Ústavní soud.

Ten posuzoval návrh plzeňského magistrátu na zrušení několika ustanovení tohoto zákona.

Město se na nejvyšší soudní instituci obrátilo poté, co Krajský soud v Plzni a posléze i Nejvyšší správní soud rozhodly, že plzeňský primátor Pavel Rödl (ODS) letos v lednu nezákonně zakázal pochod neonacistů městem. Ústavní soud zároveň odmítl zrušit tyto dva rozsudky.

Protestní pochod svolali pravicoví extremisté na 19. ledna 2008. Oficiálně jej označovali jako akci za svobodu slova, ale podle řady odborníků se jednalo jen o zástěrku pro demonstraci neonacistického Národního odporu.

Primátor pochod dva dny před jeho konáním zakázal. Krajský soud však tento krok označil za nezákonný. Pochod se tak mohl za původně nahlášených podmínek proběhnout v pozdějším termínu.

Shromažďovací zákon totiž stanovuje, že o případném zákazu demonstrace či pochodu musí úřad rozhodnout nejpozději do tří dnů od okamžiku, kdy obdrží platné oznámení o konání akce.

Právě na toto ustanovení si plzeňský magistrát stěžoval Ústavnímu soudu. Ten však nyní seznal, že magistrát jako úřad nemohl v daném případě tvrdit, že jeho práva byla porušena.

Soudce zpravodaj Vladimír Kůrka proto bez bližšího zkoumání stížnost i návrh pro neoprávněnost navrhovatele odmítl.
Třídenní lhůtu označila za problematickou i ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, která společně s ministrem vnitra Ivanem Langerem připravuje novelu shromažďovacího zákona.

Podle ní by se třídenní lhůta měla prodloužit na pět dnů nebo tři pracovní dny. Na větším zásahu do zákona se politici neshodnou - nechtějí omezit základní lidské právo shromažďovat se.

Sama Stehlíková by si dovedla představit i významnější novelizaci, která by například zakázala demonstrace na pietních místech, uvědomuje si ale, že větší změny by nemusely projít ani u koaličních poslanců.