Postup vůči Číně byl správný, potvrdili si ústavní činitelé. Zaorálek chce zveřejnit záznam z vlády

ČTK Markéta Šrajbrová ČTK, Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 1. 11. 2016 18:57
Nejvyšší ústavní činitelé se na Hradě radili o české zahraniční politice. Hlavními body jednání byly mimo jiné i vztahy Česka s Čínou, především v souvislosti s návštěvou dalajlámy. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka se všichni shodli, že postup byl správný. Schůzky se účastnil kromě prezidenta Miloše Zemana i premiér Bohuslav Sobotka, předsedové obou komor parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch a ministr obrany Martin Stropnický.
Prezident Miloš Zeman
Prezident Miloš Zeman | Foto: Jiří Ovčáček/Facebook

Praha – Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce, aby se našel záznam ze schůze, na které se projednávala pravidla setkávání s dalajlámou. Ten by mohl osvětlit, na čem přesně se ministři dohodli a zda ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oficiálním přijetím tibetského duchovního vůdce porušil slib. Podle Zaorálka se všichni na Hradě shodli, že postup vůči Číně byl správný.

"Protože tu vznikají nějaké pochyby, tak jsem požádal premiéra, aby se našel a vytáhl na světlo záznam, pokud existuje," řekl Zaorálek po pravidelném setkání u prezidenta Miloše Zemana na téma zahraniční politiky.

Ministr uvedl, že na úterní schůzce se přijetí dalajlámy a následné pročínské prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů řešilo pouze okrajově. "Nenašli jsme nic, co by bylo k řešení. Potvrdili jsme si, že náš postup byl správný a nevidíme v tom žádný problém," řekl Zaorálek po schůzce s prezidentem, které se zúčastnil také premiér Bohuslav Sobotka, předsedové obou komor parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch a ministr obrany Martin Stropnický.

Zaorálek už dříve uvedl, že pročínské prohlášení bylo nezbytné, protože Herman porušil slovo a Čína, s níž ČR uzavřela strategické partnerství, by oficiální přijetí dalajlámy mohla chápat jako politickou provokaci.

Herman se brání, že nikdy neslíbil, že se s dalajlámou nesetká. Naopak se proti Zaorálkovu požadavku na jednání vlády ohradil. Ministr zahraničí ale tvrdí, že nakonec Herman souhlasil s tím, že pokud se s dalajlámou sejde, tak pouze soukromě.

"Já si stojím za tím, co jsem řekl. Výsledek schůze tehdy byl pro mě naprosto uspokojivý. Dohodli jsme se na společném postupu a na tom, že nebudou oficiální schůzky s dalajlámou, protože jsme věděli, že to je pro Čínu problém," vzpomínal v úterý Zaorálek.

Zaorálek před novináři poznamenal, že respektuje, že některé zemi vadí, když se někdo setká s oficiálním představitelem bývalé exilové vlády. "Jak kdyby se někdo setkával s Konradem Henleinem ze Sudetenlandu v minulosti za první republiky, když tu byla oficiální vláda. Asi by nám to Čechům taky vadilo. Vím velmi dobře, že 14. dalajláma je velmi úctyhodná figura, který se již stokrát odvolal na to, že nemá politické ambice a je pouhým mnichem. Nicméně čínská strana to vidí jinak," řekl ministr.

Zaorálek se v úterý večer za své přirovnání omluvil. "Použil jsem příměr, který nebyl vhodný, a uvědomuji si, že je za hranou," uvedl Zaorálek. "Chtěl jsem na extrémním příkladu vysvětlit, jak se Čína může dívat na oficiální přijetí dalajlamy," doplnil.

Jednání vlády se konalo zhruba před dvěma lety a ministr zahraničí tehdy chtěl domluvit společný postup, než začne navazovat užší vztahy s Čínou. Pokud se záznam ze schůze najde, není jisté, že se dostane na veřejnost. "Nevím, v jakém režimu ta schůze byla. To si při nejlepší vůli nevzpomenu," řekl Zaorálek s tím, že věří, že nešlo o režim vyhrazený, který by jakoukoli publikaci zápisu zapovídal. "Jsem pro to, aby bylo zveřejněno, co lze zveřejnit," dodal ministr.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy