reklama
 
 

Pročínské prohlášení bylo nezbytné, řekl Zaorálek. Herman podle něj nedodržel dohodu

Aktualizováno 30. 10. 2016 14:41
Pročínské prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů bylo podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nutné. Důvodem bylo to, že ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) nedodržel dohodu a s dalajlámou se sešel nikoli soukromě, ale oficiálně a za přítomnosti místopředsedů Poslanecké sněmovny a Senátu.

Praha - "Herman si dovolil něco, co bylo zborcením něčeho, co se dohodlo," prohlásil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) v pořadu Partie televize Prima.

Podle něj bylo pročínské prohlášení nejvyšších ústavních činitelů nezbytné. V opačném případě by totiž setkání lidoveckého ministra kultury s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou bylo bráno jako provokace, a to by ohrožovalo dohodu o strategickém partnerství mezi oběma zeměmi.

Zaorálek uvedl, že Hermanovi před jeho schůzkou řekl, že pokud by se s dalajlámou setkal soukromě v rámci konference Forum 2000, "možná z toho bude křik, ale to ustojíme". Až den před schůzkou se z médií dozvěděl, že Herman dalajlámu přijme oficiálně.

Ministr kultury to podle Zaorálka zdůvodnil tím, že dalajlámu přijal jako představitele významného světového duchovního směru, což mu náleží, neboť do jeho resortu spadá agenda církví, a tedy i duchovních věcí. "To je nedodržení slova vůči mně, nejenom vůči Číně," nechal se slyšet Zaorálek.

Daniel Herman ovšem na Twitteru odmítl, že by někomu cokoliv sliboval. "Naopak jsem řekl, že takový požadavek je v rozporu s mým svědomím a odmítám jej."

Stačila by nóta, tvrdí Zahradil

Europoslanec Jan Zahradil z ODS nicméně prohlášení označil za přehnané, protože podle něj vytvořilo dojem podřízenosti a submisivity. Dostačující by prý byla nóta ministerstva zahraničí, neboť ČR vždy dodržovala politiku jedné Číny.

Sporné prohlášení podepsali prezident Miloš Zeman, předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zdůraznili v něm, že Česko "při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí".

Prohlášení vyvolalo kritiku nejen v části veřejnosti a od opozičních politiků, ale i zástupců vládní KDU-ČSL.

Spor o vyznamenání

Schůzka Hermana s dalajlámou měla dohru i v souvislosti s oslavami 28. října. Podle ministra totiž prezident Miloš Zeman kvůli tomu zrušil vyznamenání Hermanova strýce Jiřího Bradyho. Sám Zeman ho prý osobně vyzval, aby schůzku zrušil, nebo Brady státní vyznamenání nedostane.

Hrad podobná nařčení prostřednictvím mluvčího Jiřího Ovčáčka odmítl. Sám Jiří Brady po svém příletu do Česka novinářům řekl, že mu osobně telefonoval ředitel hradního protokolu Jiří Forejt a sdělil mu podrobnosti o předávání vyznamenání. Prezidentská kancelář takové domněnky odmítla komentovat. Část politické reprezentace proto odmítla přijít na Hrad na slavnostní předávání vyznamenání při příležitosti vzniku samostatného Československa.

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) by Kancelář prezidenta republiky by okolnosti neudělení vyznamenání vysvětlit. "Okolí pana prezidenta tomu problému moc nepomáhá," řekl v České televizi k napjaté atmosféře. Postup Hradu kritizoval i místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (STAN). Podle něj poslanci STAN zvažují návrh na omezení rozpočtu prezidentské kanceláře, protože platy jejích pracovníků "neodpovídají výkonům".

Dnes osmaosmdesátiletý Jiří Brady vyrůstal v Novém Městě na Moravě se svou sestrou Hanou, která je známá po celém světě díky knize Hanin kufřík. Jejich rodiče byli za protektorátu deportováni do Osvětimi, kde zahynuli. V roce 1942 museli odejít do koncentračního tábora v Terezíně i Jiří a Hana, odkud putovali do Osvětimi – Březinky. Tam jeho sestra zemřela.

Jiří přežil pochod smrti a po válce emigroval do Kanady, kde pomáhal ostatním emigrantům postavit se na vlastní nohy. S jedním z nich založil instalatérskou firmu a postupem času se vypracoval na váženého podnikatele a usilovně hájil lidská práva a vydával svědectví o hrůzách holocaustu.

Do společenského dění v Československu se znovu zapojil v roce 1989 tím, že v Kanadě zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny, byl také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.

autoři: Domácí, ČTK | 30. 10. 2016 11:54

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama