* Ústavní soud poprvé zrušil ustavní zákon * Termín voleb 9. a 10. října definitivně padl * Prezident Klaus vyzval ke změnám pravomocí soudu
Brno - Ústavní soudci dnes politikům dali jednoznačně najevo co dělat nemají - tedy vytvářet jednorázové zákony, které mění ústavu a které slouží k politikům k urychlení cesty z nějaké vážné situace, do níž se dostali vlastní vinou.
Ústavní soud tak poprvé zrušil normu, která je označovaná jako ústavní zákon. A stejnou kompetenci si přiznal i do budoucna. Soudci jasně řekli, že politici nemohou "ohýbat" ústavu podle své vůle a že je soud může kontrolovat.
Shodli se na tom jednoznačně, mnohem jasněji než třeba na otázce, zda jsou protiústavní regulační poplatky ve zdravotnictví.
| Nepřehlédněte: Dokument - Kompletní zdůvodnění ÚS k dnešnímu rozhodnutí |
Jak nepřijít o platy
Podle soudců je jednoznačné to, že ne všechno co politici označí za ústavní zákon, je opravdu tím, za co se vydává. Jednorázový zákon o zkrácení volebního období byl zákonem jenom co do názvu, ne co do obsahu.
"Ústavní soud má kompetenci přezkoumávat i akty označené jako ústavní zákony z hlediska jejich souladu s podstatnými náležitostmi demokratického a právního státu, jinak by totiž byla ochrana ústavnosti iluzorní, neboť ústavním zákonem by bylo možno učinit cokoliv," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.
Z rozhodnutí soudu také vyplývá, že se soudcům nelíbilo, že zrušený jednorázový zákon měl zpětnou platnost a měnil tedy pravidla během hry.
Poslanci měli navíc podle soudců možnost postupovat podle ústavy, aniž by tím volby neúnosně oddálili. Vláda mohla například spojit s nějakým návrhem zákona otázku důvěry. Poslanecká sněmovna by pak vědomě o návrhu do tří měsíců nerozhodla, čímž by dosáhla svého rozpuštění.
"Důvodem přijetí napadeného ústavního zákona se tak nestala rychlost vyřešení vládní krize, nýbrž posun data působení v Poslanecké sněmovně až do data termínu voleb," uvedl soudce zpravodaj Pavel Holländer. Naznačil tak, že poslanci zákon možná odhlasovali jen proto, aby nepřišli o platy za předvolební měsíce.
| Nepřehlédněte: Jednání ústavních soudců jsme sledovali živě - zde |
Jak měnit Ústavu
Soudci ale také dali jednoznačně najevo, že nemají nic proti tomu, když politici dodrží všechny potřebné procedury a pravidla a schválí nějakou trvalou změnu Ústavy - třeba tu, kterou nyní chtějí dospět k předčasným volbám.
"Trvalá změna ústavy, pokud nezlikviduje některou podstatnou náležitost demokratického právního státu, třeba pokud nezruší svobodu projevu, tak taková trvalá změna ústavy není nelegitimní a není porušením těch základních principů ústavního práva," řekl předseda soudu Pavel Rychetský.
Aby byl ústavní zákon v souladu s Ústavou, musí podle vyjádření Rychetského splňovat tři podmínky: musí být schválen ústavní většinou v obou komorách parlamentu, musí doplňovat či měnit Ústavu a nesmí porušovat základní principy demokratického a právního státu.
Dnes zrušený ústavní zákon podle soudu porušoval druhou a třetí z uvedených podmínek. Ústavu nedoplňoval ani neměnil a také obcházel ustanovení, která obsahuje.
Neúcta k verdiktům
Otázkou je jak dlouho budou politici názor ústavních soudců respektovat.
Stačí se podívat do minulosti na dva případy, které sice s ústavou nesouvisí, ale charakterizují postoj politiků k verdiktům Ústavního soudu.
Tak dlouho politici ignorovali verdikty soudců týkající se regulace nájemného, až Česku hrozí miliardové žaloby u Evropského soudu pro lidská práva.
A ani ostrá kritika ústavních soudců nic nezměnila na politické praxi přílepků k zákonům, tedy, že se k k zákonu, který se schvaluje, přidá norma či paragraf, který se zákonem vůbec nesouvisí.
| Projděte si speciál: Vše o volebním patu: Dokumenty, zpravodajství, zákony i rozhovory |
