Český a slovenský prezident společně muzeum navštívili naposledy v roce 1995, kdy se zde potkali Václav Havel a Michal Kováč společně s tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem. Tentokrát USA zastoupila guvernérka státu Iowa Kim Reynoldsová.
Pavel ve svém projevu poblahopřál muzeu k 50. výročí. Orloj je podle něj symbolem silných kulturních vazeb mezi oběma zeměmi, vztahy jsou podle něj excelentní. "Nikdy bychom neměli zapomínat odkud jsme přišli, a především bychom se měli všichni dívat dopředu a budovat lepší budoucnost," prohlásil. Následně řekl, že orloj považuje za symbol státnosti a toho, jak si migranti v USA museli těžce prošlapávat cestu.
Podle Pellegriniho se za téměř 30 let od poslední návštěvy českého a slovenského prezidenta v Cedar Rapids hodně změnilo. "Jedna věc ale zůstává, stojíme tu společně jako dobří přátelé a dobří spojenci," řekl. Slovensko je podle něj vděčné za to, že se Spojené státy staly novým domovem mnoha Slováků a přijaly rozmanitost. "Jsem vděčný a dojatý, že Slovensko nadále tvoří důležitou část vašich příběhů a vaší identity," dodal ke krajanům.
Podobně jako pražský orloj obsahuje také ten americký 12 postav. Každá z nich má reprezentovat konkrétní příběh českých a slovenských přistěhovalců, kteří do USA přišli na přelomu 19. a 20. století. Autorem figur je slovenský umělec Andrej Haršány. Šest z nich ukazuje typické profese, je zde například řezník či farmář. Druhá polovina je inspirována běžným životem krajanů, na orloji je tak například figura cvičící Sokolky, dívky v kroji nebo páru tančícího polku. Orloj se rozpohybuje každou hodinu za doprovodu hudby českých skladatelů Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany.
V muzeu si oba prezidenti prohlédli například knihovnu nebo výstavu V kráse ornamentu, kterou pořádá nadační fond Moravská krása. Expozice prezentuje díla 21 současných českých designérů. Umělci se volně inspirovali lidovou kulturou, je mezi nimi například fotografka Alžběta Jungrová či módní návrhářka Cindy Kutíková.
Zakladatelkou fondu je filantropka Monika Vintrlíková, rodačka z moravské Břeclavi, která žije mnoho let v Atlantě a je členkou vedení muzea a knihovny. Zároveň výrazně podporuje moravské umělce. Mimo jiné také opravila v Břeclavi tzv. Havlíčkovu vilu, kde sídlí zmiňovaná nadace, která pořádá kromě jiného výstavy moravského folkloru.
Pro prezidenta Pavla a jeho manželku připravila designovaný dárek, inspirovaný moravským Slováckem. Oba dostali brož v podobě srdce od české návrhářky Anežky Juhové. "Snažila jsem se propojit svůj rukopis se slováckým folklórem. Z motivů, které jsou pro něj typické, jsem si vybrala srdíčko jako symbol lásky," vysvětlila.
Petr Pavel byl muzeem nadšený. "Překvapila mě bohatost té expozice, protože je to opravdu největší muzeum tohoto druhu v severní Americe," řekl Pavel novinářům. Stálo by podle něj za to, aby se o spolupráci s ním zajímala česká muzea. Pavel v Cedar Rapids zakončil svou týdenní návštěvu Spojených států. Do Prahy se vrátil v sobotu dopoledne.
Myslela jsem na své předky, říká moravská malířka z orloje
Prezident Pavel si mohl na americkém "orloji" povšimnout také toho, že nese i českou stopu díky moravské malířce Lence Jurečkové. Ta namalovala na dvou stranách věže dva velké obrazy, z nichž každý má rozměr přibližně osm metrů čtverečních a skládá se ze čtyř panelů. Jak řekla Jurečková Aktuálně.cz, obrazy malovala letos v létě v garáži domu svých rodičů v Bzenci na Moravě, protože právě panovala obrovská vedra.
"První motiv, který připomíná "bránu", jako vstup do Ameriky, je obraz Kuželovského mlýna na Horňácku s postavami dívek, zpěvaček v typických horňáckých krojích s muzikanty. Tento námět je mi, díky místu a atmosféře, velmi blízký," řekla. "Druhý obraz je, dle přání a zadání, motiv slovenského hradu, jako vzpomínka na domov, na vlast. Já jsem si zvolila Trenčianský hrad, kvůli kráse architektury a blízkosti k hranicím Moravy, odkud pocházím," vysvětlila Jurečková, která se celý dosavadní život inspiruje při malování rodným krajem Slovácka, do něž se často vrací z Prahy, kde v posledních letech bydlí.
Monika Vintrlíková propojila Jurečkovou s prezidentkou muzea Cecilií Rokusek. Už tehdy vyslovila Vintrlíková přání, aby vytvořila malby právě na výzdobu stavby nově zrekonstruované hodinové věže, věnované českým a slovenským imigrantům.
"Spojila jsem se jak s paní prezidentkou Rokusek, viceprezidentem muzea Daliborem Mikulášem a architektem Markem Šináglem a intenzivně jsme se domlouvali ohledně představ, motivů, barevnosti a samozřejmě technického i technologického zpracování materiálu a barev, s čímž mi následně velmi pomohl specialista na barvy a zpracování povrchů pro malby Jaromír Schovanec z Kyjova," sdělila Jurečková. Jak přiznala, malování nebylo vůbec jednoduché, času nebylo mnoho a ona měla obavy, že termín nestihne. Když obrazy domalovala a připravila na cestu letadlem, byla nesmírně šťastná.
"Jsem velmi vděčná, že jsem se mohla na výzdobě stavby podílet a věnovat tak krajanům i část sebe. Snad každý z nás má někoho známého nebo blízkého, kdo do Ameriky dřív nebo později odešel za jiným, lepším, životem," uvedla Jurečková, která jmenovala svého pradědečka a jeho dvě sestry. Všichni odešli do USA před první světovou válkou. "Musím říct, že příběhy z jejich dopisů, které posílali domů a dodnes je uchovává můj tatínek, jako součást naší rodinné historie, a také tzv. Amerikánské písničky interpretované lidovými muzikami na Slovácku, mně při malování hodně zněly v uších," dodala.
Video: Rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem (13. 3. 2024)
