Praha - "Fakultní nemocnice fungují spíše platným zákonům navzdory," postěžoval si rektor Karlovy univerzity Václav Hampl novinářům.
Proto vyzval své experty, ať navrhnou alternativu. Ta v současnosti leží na stole a získala také podporu brněnské Masarykovy a olomoucké Palackého univerzity.
Co nemocnicím chybí
Dnes nemají fakultní nemocnice jednotné vedení. Ředitel jmenovaný ministrem zdravotnictví má na starost léčení pacientů, proti němu však stojí přednostové jednotlivých klinik jmenovaní děkanem příslušné lékařské fakulty. Ti mají na starost výuku nových lékařů a výzkum.
Proto dochází ke konfliktům mezi řediteli, kteří jsou odpovědní za hospodářský výsledek nemocnice, a přednosty, kterým jde více o kvalitu.
Školy jsou přitom v nevýhodném postavení. "Děkan například nemá možnost ovlivnit personální vybavení ani výběr specializací," upozorňuje expert 3. lékařské fakulty v Praze David Marx.
I když si profesoři s manažery nemocnice vyjdou vstříc ve výuce, má slabá pozice škol negativní dopad na klinický výzkum. Přednost má automaticky léčení, na kterém nemocnice víc vydělá.
Julínkův pokus
Odstranit dvoukolejnost řízení se pokusil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek návrhem zákona o univerzitních nemocnicích. Vzbudil však kritiku rektorů i děkanů lékařských fakult, kterým vadilo, že univerzity přijdou o veškerý vliv.
Nemocnice se měly změnit na akciové společnosti, přitom v dozorčí i správní radě by dominovali zástupci ministerstva zdravotnictví. Univerzitám by zůstal jen poradní hlas a nemohly by například zabránit ani prodeji majetku ani dlouhodobému pronájmu nemocnice soukromé firmě.
"Nelíbilo se nám, že univerzitní nemocnice má být akciová společnost, ani to, že univerzita měla minoritní postavení. V takové situaci ani nebylo možné rozdělit rozhodování mezi partnery," vysvětluje hlavní námitku rektor Václav Hampl.
Argumenty univerzity uznala i většina koaličních politiků a Julínek svůj zákon odložil.
Méně státu, více výzkumu
Nový návrh není podle Hampla trucpodnikem univerzit. "Samo ministerstvo nás vyzývalo, abychom přišli s vlastním návrhem," říká rektor. Řeší podle něho problémy, které se objevily při zpracování ministerské verze.
Budoucí univerzitní nemocnice založí stát, který do nich vloží majetek, tedy pozemky, budovy a vybavení. Ministerstva financí a zdravotnictví budou mít většinu v dozorčí radě, zbytek členů dodá fakulta. Dozorčí rada ve výběrovém řízení najde ředitele.
Fakulta naopak dodá většinu členů odborné rady, jejím předsedou bude podle zákona přímo děkan. Pokud dojde ke konfliktu ředitele, který bude mít na starost ekonomiku, a děkana s jeho výukovými a výzkumnými zájmy, bude rozhodovat dozorčí rada.
Autoři zákona věří, že tento mechanismus odstraní dvoukolejnost řízení. Na klinikách například ukončí konflikty přednostů jmenovaných děkanem a primářů odpovědných řediteli.
Zároveň zabrání politicky motivovaným zásahům státních úředníků do provozu nemocnic a otevře větší prostor klinickému výzkumu.
"Karlova univerzita má uzavřeno 201 smluv s univerzitami všech kontinentů. Ptali jsme se řady z nich a nikde si nedokážou představit akciovou společnost s charakterem univerzitní nemocnice. A Česko není izolovaným ostrovem," zdůvodnil návrh zákona prorektor Karlovy univerzity Jan Škrha.
