Masarykova univerzita jde proti Julínkovi. Jako Karlova

Lenka Smyčková
3. 6. 2008 12:40
Proti reformě už jsou dvě největší univerzity
Masarykova univerzita kritizuje návrh zákona o univerzitních nemocnicích
Masarykova univerzita kritizuje návrh zákona o univerzitních nemocnicích | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Brno - Masarykova univerzita v Brně se postavila proti reformním plánům ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. V úterý se přidala k pražské Univerzitě Karlově, která hrozí, že kvůli Julínkovu záměru měnit fakultní nemocnice dokonce přestane klinicky vzdělávat mediky.

Vedení brněnské školy v úterý oficiálně řeklo, že odmítá poslední návrh zákona o univerzitních nemocnicích, který obdržela v pátek poštou.

"Přijetí takové podoby zákona by znamenalo vyjmutí lékařského výzkumu z kompetencí univerzit a jeho převod pod nemocnice, ve kterých univerzity nebudou mít rozhodující vliv," uvedl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Protože nesouhlas vedle Karlovy a Masarykovy univerzity vyjádřila i Univerzita Palackého v Olomouci, proti plánům ministerstva teď stojí všechny školy, kterých se transformace fakultních nemocnic týká.

Akciovky nechceme

Univerzity odmítají plán na transformaci fakultních nemocnic na akciové společnosti. Odpor brněnských je přitom o něco mírnější: "Masarykova univerzita zatím ničím podobným (jako je konec výuky mediků, pozn. red.) nehrozí. Je si vědoma svých povinností vůči veřejnosti a studentům," řekl Fiala. Koncem výuky nechtějí zatím hrozit ani v Olomouci.

Čtěte více: Univerzita hrozí Julínkovi, že ukončí výuku mediků

Pro zajištění výzkumu a výuky mediků je podle Akademického senátu brněnské univerzity potřeba, aby zákon o univerzitních nemocnicích splnil tři podmínky: odpovědnost univerzit za výuku a výzkum, rovnocenný podíl na rozhodování a na majetku.

"Přivítali jsme myšlenku transformace a chtěli se na ní aktivně podílet. Dovedli jsme si dokonce představit univerzitní nemocnice jako akciové společnosti. Jednání s ministerstvem zdravotnictví se ovšem dostala do slepé uličky," tvrdí Fiala.

"Doufám, že se dočkáme reakce ministerstva a přehodnocení jeho postoje. Že si řeknou: Tak už i konstruktivní Masarykova univerzita má připomínky?" dodal rektor.

Nejprv transformace, potom zákon

„Jedním ze zásadních důvodů, proč s transformací nemůžeme souhlasit, je to, že převod na akciové společnosti se má uskutečnit ještě před přijetím zákona o univerzitních nemocnicích," upřesnil Fiala.

Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala:
Rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala: | Foto: Jan Langer

„Na jedné straně s námi ministerstvo jedná o detailech připravovaného zákona, na straně druhé už chystá transformaci v překvapivé rychlosti," dodal Fiala.

Stejné výhrady má i Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci. Ten dokonce ministerstva školství, zdravotnictví a vládu vyzval, aby do nabytí účinnosti zákona zastavila transformaci stávajících fakultních nemocnic.

„Chceme nejprve veřejnou, plodnou a otevřenou diskuzi. Vždyť tady v nemocnici už se počítá majetek tak, abychom od prvního října mohli být akciovkou," popsala lékařka Fakultní nemocnice Univerzity Palackého Eliška Sovová.

Lékařská věda a výzkum v ohrožení?

„Vinou ministerstva hrozí, že vysoké školy ztratí možnost nést odpovědnost za klinickou výuku a výzkum," tlumočil minulý týden stanovisko Akademického senátu Karlovy univerzity její mluvčí Václav Hájek.

Univerzitám vadí především to, že výzkum mají mít v gesci nemocnice. „Všude ve světě jsou přirozeným zázemím vědy a výzkumu univerzity. Výzkum organizovaný nemocnicí je krok zpátky," říká prorektor Masarykovy univerzity pro rozvoj Ivan Rektor.

Univerzity také po transformaci budou muset s nemocnicemi sepsat smlouvu o výuce. Bojí se, že nemocnice jim nastaví nerealizovatelné podmínky.

„Současné ředitele nemocnic v Brně znám. Jsme schopni se dohodnout. Ale netuším, kdo bude v nových správních radách. Jestliže nám například dá správní rada k dispozici méně hodin, než kolik budou studenti potřebovat, bude problém," nastínil děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Jan Žaloudík. Ze stejného důvodu pohrozila právě Karlova univerzita pozastavením klinické výuky mediků.

Připravujeme podrobnosti

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy