Balabán, jehož odhalená činnost jako by vypadla z obecných varování kontrarozvědky BIS před Čínou, sice musí na Univerzitě Karlově skončit, ale o to, že by přišel o své stranické funkce, se bát nemusí. V ČSSD zastává Balabán post šéfa komise pro obranu a zároveň čerpá milionové granty na bezpečnostní výzkum od ministerstva vnitra, které řídí šéf strany Jan Hamáček.
Aktuálně.cz se poslední týden Hamáčka pokoušelo zeptat, jaký má na Balabánův případ názor. Na opakované dotazy ani žádosti o setkání ovšem nereagoval. K dispozici je tak pouze jeho téměř čtrnáct dnů stará reakce z doby těsně po vypuknutí kauzy. "Zveřejněné informace kolem Miloše Balabána jsou závažné, ČSSD se tím bude zabývat, nejprve chceme slyšet vysvětlení od něj," napsal tehdy Aktuálně.cz Hamáček.
Kauza je pro něj citlivá. Balabán byl dle několika zdrojů Aktuálně.cz z ČSSD jeho důležitým člověkem. Když bylo ve hře, že se stane ministrem obrany, plánoval z něj udělat svou pravou ruku. A samotného Hamáčka experti za přílišnou příchylnost k Číně opakovaně kritizovali.
Hamáček a Čína
- V roce 2016 jako předseda sněmovny podepsal takzvané Prohlášení čtyř, v němž se nejvyšší ústavní činitelé za mohutné kritiky distancovali od tehdejšího setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Ve stejný den, kdy se setkání odehrálo. Krom něj se ke "svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí" přihlásil i prezident Miloš Zeman, tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda senátu Milan Štěch (ČSSD).
- Na jaře 2016, týden před příjezdem generálního tajemníka KS Číny Si Ťin-pchinga, zaštiťoval Hamáček z pozice předsedy Poslanecké sněmovny spolu s tehdejší čínskou velvyslankyní Ma Kche-čching seminář pod názvem Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Jak upozornil Sinopsis, hlavní naplní semináře byla propagace Si Ťin-pchingovy knihy "O správě státu". Účastníkem byl tehdy Miloš Balabán, ale i přední ideologové čínské komunistické strany.
- Hamáček se opakovaně setkával s vysokými čínskými představiteli. Často o tom bohatě referovala čínská média, ale před těmi českými schůzky utajil.
Jak už navíc loni napsaly Hospodářské noviny, svým politickým náměstkem za ČSSD udělal na vnitru Hamáček Jakuba Kulhánka, který předtím působil v čínské firmě CEFC Europe, jejíž hlavní tváří je někdejší ministr obrany za ČSSD Jaroslav Tvrdík.
Zaorálek: Univerzita musela o financování ambasádou vědět
Někdejší Sobotkův ministr zahraničí, pozdější šéf sněmovního zahraničního výboru a dnešní ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) Balabána podporuje. V minulosti byl hostem konferencí Česko-čínského centra UK, které Balabán organizoval. A za něž platila čínská ambasáda. Balabán také do roku 2013 pomáhal se zahraničním programem ČSSD. Zaorálek byl ministr zahraničí, kterého vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014 do Číny vyslala po 15 letech a vyhlásila obrat vztahů s komunistickým režimem.
"Za Milošem Balabánem stojím, znám ho dlouhou dobu a nikdy jsem nezažil, že by se dopustil něčeho, v čem by se snažil obohatit. Neudělal to v minulosti a myslím, že to neudělal ani v tomto případě," uvedl Zaorálek.
Podle něj není důvod ho zbavovat funkce poradce pro bezpečnost strany. "O další spolupráci Miloše Balabána s ČSSD nebylo ještě rozhodnuto, ale já jsem zastáncem toho, aby nadále zůstal členem strany a podílel se na bezpečnostní politice ČSSD. Mně se opravdu nelíbí současná atmosféra proti němu a cítím potřebu se ho zastat, byť to nebude v současné atmosféře populární," dodal Zaorálek.
Připustil však, že nebylo šťastné, když Balabán založil soukromou firmu Středisko bezpečnostní politiky, s. r. o., pojmenovanou stejně jako univerzitní výzkumné středisko, které vedl. A zároveň prý podporuje audit firmy, který vedení Fakulty sociálních věd chce nechat udělat. Podle něj ale vedení univerzity o aktivitách Balabána vědělo. Rektor Tomáš Zima i děkanka FSV Alice Němcová Tejkalová tvrdí opak.
"Teď od Miloše Balabána mnozí na univerzitě dávají ruce pryč, přestože si myslím, že věděli o tom, co a jak dělá, a on to s nimi přinejmenším konzultoval. Před svým okolím nic nezatajoval, jestliže mu někdo vyčítá, že nějak tajně prosazoval oficiální politiku Číny, není to pravda. Zúčastnil jsem se několika akcí, a pokud si vybavuji, v případě, že akci podpořila čínská ambasáda, bylo to na této akci uvedeno. Nedělal tedy nic tajného," uvedl Zaorálek.
A i když Balabánovy akce například sinologové z Filozofické fakulty UK sdružení do projektu Sinopsis kritizují jako příliš příchylné k čínskému režimu, Zaorálek jim oponuje.
"Nemyslím si, že by propagoval oficiální politiku Číny, naopak, velmi často se snažil, aby na akcích zazněly různé pohledy na čínskou politiku. Čína ho skutečně zajímala, a to ve všech podobách, snažil se v tomto dělat spoustu věcí, včetně toho, že podporoval kontakty mezi studenty obou zemí. Nebylo to nic špatného, naopak je taková komunikace velmi potřebná," konstatoval Zaorálek.
Jako šéf zahraničního výboru sněmovny byl u toho, když Balabán loni přivezl čínské studenty na letní školu a prováděl je po sněmovně. Jejich školné bylo takřka jediným zdrojem příjmů Česko-čínského centra UK, které Balabán vedl a založil ho rektor Tomáš Zima.
Nástupce Zaorálka v křesle ministra zahraničí Petříček se ale od Balabána distancuje. Navzdory tomu, že ještě loni v rozhovoru pro HN jako nový ministr vyprávěl, že právě Balabána na ministerstvu chce jako poradce.
"Mně do zahraniční politiky, jejíž jsem vládním i stranickým garantem, nemluví. Samozřejmě s kolegy ze strany o zahraniční politice hovořím, ať už jde o členy předsednictva, řadové straníky, nebo členy našich odborných komisí. To je princip demokratické strany, která o programu a politických prioritách vede věcnou vnitrostranickou debatu," tvrdí Petříček.
Kandidát do europarlamentu
Letos v květnu Balabán za ČSSD kandidoval na 23. místě kandidátky do Evropského parlamentu. A ještě do loňska seděl za ČSSD v zastupitelstvu Prahy 6 a vedl bezpečnostní komisi radnice. Místopředsedou místní buňky sociální demokracie je poslanec Petr Dolínek. Ani ten nevidí důvod k vyloučení Balabána.
"Jedna věc je to, co se dělo na akademické půdě, a jiná věc je sociální demokracie," tvrdí Dolínek.
"Znám ho dlouho. Nikdy jsem se nesetkal s tím, že by se snažil nějak prosazovat politickou linii čínské vlády. Naopak, vždy jsem ho vnímal jako člověka proevropského směřování. Také ho znám jako někoho, kdo se snažil v bezpečnostní oblasti pomáhat městské části, mohl bych jmenovat hned několik projektů, kterým skutečně pomohl," konstatoval Dolínek.
Ten se vyrovnal i s tím, že Balabán původně lhal o tom, že konference Karlovy univerzity čínská ambasáda neplatí. Jeho kolega Libor Stejskal to přiznal až poté, co ho Aktuálně.cz konfrontovalo s detailními podrobnostmi půlmilionových faktur vystavených velvyslanectví.
"Samozřejmě nemohu schvalovat to, že již u prvního dotazu neodpověděl po pravdě a že existovala firma, která se jmenovala stejně jako vědecké pracoviště univerzity. Pokud jde ale o jeho působení v ČSSD, tak já nevidím problém v jeho dosavadním fungování. Jestliže někdo tvrdí, že by mohl ovlivňovat zahraniční politiku země nebo ČSSD směrem k Číně, tak já si to nemyslím," tvrdí.
Jinak to ovšem už v roce 2014 viděla BIS, která Balabánovu bezpečnostní konferenci ve veřejné části své výroční zprávy za rok 2013 citovala jako příklad, jak mohou cizí mocnosti ovlivňovat veřejné mínění v Česku. "Všechny zmínky o problematičnosti zpravodajských aktivit USA vůči svým partnerům provázel tichý souhlas, ne-li dokonce potlesk účastníků diskusního panelu i publika. Na druhé straně debata až na jednu výjimku zcela ignorovala problém zpravodajských aktivit Ruska a Číny," popsala kontrarozvědka akci.
Peníze od ministerstev
Balabánovy aktivity na poli univerzitním i politickém mapuje infografika Aktuálně.cz. Například za Sobotkovy vlády, jejíž předseda dnes pravidelně létá lobbovat do Číny, dělal oponenta Auditu národní bezpečnosti. Balabán posuzoval třeba i to, zda je Česko dostatečně odolné proti působení cizích mocností.
"Panu Balabánovi bylo v roce 2016 vyplaceno 16 000 Kč za odpracovaných 80 hodin á 200 Kč. Jeho úlohou bylo spolu s dalšími externě najatými experty účastnit se jednání řídícího výboru Auditu národní bezpečnosti, poskytovat odborné konzultace, tvořit oponenturu auditu a přednést své závěry na odborné konferenci," uvedla už dříve mluvčí vnitra Hana Malá.
Balabánem vedené Středisko bezpečnostní politiky dokonce v roce 2015 také získalo Cenu Bezpečnostní rady státu, které Sobotka předsedal, a to "za dlouholetou aktivní činnost v oblasti bezpečnostní a obranné politiky v rámci České republiky i na mezinárodní úrovni, včetně aktivní činnosti v bezpečnostní komunitě". O rok později si pak stejnou cenu odnesl rovnou celý Institut politologických studií Fakulty sociálních věd, pod který Balabánovo výzkumné středisko spadá.
A do stejné éry, v níž vnitro řídil Milan Chovanec (ČSSD), spadá i obdržení grantů na bezpečnostní výzkum pro stát. V době získání peněz byl zároveň Balabán členem poradní komise pro bezpečnostní výzkum ministerstva. Tvrdí, že však ve střetu zájmů nebyl.
Například na projekt "Indikátory včasného varování eskalace zamrzlých konfliktů" dostal dle veřejné databáze grantů od ministerstva grant 14 milionů korun. Jeho kolega Jan Ludvík má dokonce paradoxně od roku 2017 za úkol vymyslet, jak výzkumné instituce ochránit před cizími mocnostmi. Spolumajitel Balabánovy firmy, do níž tekly peníze čínské ambasády, na to od ministerstva vnitra dostal grant 4,3 milionu korun. Několikaleté granty od vnitra Balabánovi běží dodnes.
Jeho mateřská Fakulta sociálních věd chce nyní s ministerstvem vyjednat, aby úředníci projekty převedli na jiné řešitele a Balabán a jeho kolegové mohli v lednu 2020 z univerzity definitivně odejít. "Odcházejí dohodou s paní děkankou," tvrdí mediální zástupce akademiků Michal Donath.
Toho si zaměstnanci univerzity najali, aby místo nich komunikoval s médii. Sami se vyjadřovat odmítají. Ani on ale na žádné dotazy Aktuálně.cz neodpověděl. "Klienti se nevyjádří do doby, než bude hotový audit, na kterém se dohodli s fakultou," dodal Donath.
