Praha - Tisícům vlastníků památek v České republice se zjednoduší život. Zatímco dnes mohou od památkářů dostat čtyřmilionovou pokutu za zničení jedinečné historické stavby stejně jako za to, že včas nenahlásí údaje úřadům, nově by měli být přísně pokutováni pouze za závažné prohřešky.
Počítá s tím nový památkový zákon ministerstva kultury, podle kterého by se měly sankce pro vlastníky památek výrazně snižovat.
"Cílem zákona je zlepšit podmínky pro poctivé majitele památek. Za drobná porušení zákona nesmí hrozit stejná sankce jako za zničení národní kulturní památky," uvedl ministr kultury Daniel Herman (KDU‑ČSL).
Za ty nejméně vážné přečiny – například nesplnění oznamovací povinnosti – by nově hrozila pokuta pouze do 50 tisíc korun. V Česku je přes 40 tisíc nemovitých památek a podle údajů Národního památkového ústavu je téměř osm stovek z nich ohrožených.
Nadšení majitelé domů
Návrh na nová pravidla vítají především majitelé domů. "Pokud dáte majiteli sankci za to, že je památka ve špatném stavu, problém jenom zhoršujete. Lepší by bylo pomoci mu s údržbou," uvedl předseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí Tomislav Šimeček.
Podle Hermana by lidé neměli být trestáni za to, že vlastní památku. Plánuje proto další benefity, mimo jiné daňové úlevy, více dotací nebo konzultační služby.
Proti snižování sankcí jsou naopak organizace památkářů, které si je do zákona prosadily teprve před sedmi lety. Nelíbí se jim především nízké pokuty u závažnějších prohřešků, jako je zanedbání péče. Ta nově přijde místo dvou milionů jen na 500 tisíc, respektive místo čtyř milionů na dva u nejcennějších památek.
"Sankce jsou již dnes podle nás zanedbatelné. Známe případy, kdy majitelé nechávají památku cíleně zchátrat. Zvlášť v Praze jich je řada, například usedlost Cibulka. Vlastníkům se nesmí vyplatit nechat památku zchátrat," myslí si viceprezidentka Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Marie Švábová. Památkáři obecně jsou s přípravou zákona nespokojení a minulý týden kvůli jejich stížnostem skončila Hermanova náměstkyně Anna Matoušková.
Ministerstvo se brání tím, že nejzávažnější přestupek ze všech – tedy naprosté zničení národní kulturní památky – bude nově místo čtyřmilionové pokuty trestat sankcí až pět milionů.
"To je pořád směšná částka, zvlášť v Praze. Vezměte si případ Karlova mostu, jedné z našich nejcennějších památek: dostali pokutu přes tři miliony a ani ji nezaplatili," dodal David Otáhal ze Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče.
Tím naráží na další problém s pokutami: stát má problémy milionové sankce vymáhat. Proti pokutě za špatnou opravu Karlova mostu se hlavní město odvolávalo tak dlouho, až byla věc promlčená. Dalším příkladem jsou lázně Kyselka, jejichž vlastník dostal kvůli zanedbání péče pokutu 1,8 milionu, po letech soudních tahanic ale platit nemusí.
