UJAK nemá prodlouženou akreditaci speciální pedagogiky, v ohrožení je 740 studentů

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 9. 2015 16:21
Univerzita Jana Amose Komenského neuspěla u Akreditační komise s žádostí o prodloužení akreditace speciální pedagogiky na dostudování současných studentů. Vyplývá to ze stanoviska tajemníka komise Jiřího Smrčky. Platnost akreditace učitelsky i neučitelsky zaměřeného magisterského oboru speciální pedagogika vyprší 30. září. Do druhého, tedy závěrečného ročníku, mělo letos na podzim nastoupit 740 studentů. Většinu z nich tvoří učitelé, kteří si zde doplňovali potřebnou kvalifikaci.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Univerzita Jana Amose Komenského (UJAK) neuspěla u Akreditační komise (AK) s žádostí o prodloužení akreditace speciální pedagogiky na dostudování současných studentů. Platnost akreditace učitelsky i neučitelsky zaměřeného magisterského oboru speciální pedagogika vyprší 30. září.

UJAK s tímto stanoviskem zásadně nesouhlasí, všechny požadavky prý splnil. Ministryně školství Kateřina Valachová (za ČSSD) svolává na pátek jednání s šéfy pedagogických fakult, aby zajistila dostudování víc než 700 studentů.

Do druhého, tedy závěrečného ročníku, mělo letos na podzim nastoupit 740 studentů. Většinu z nich tvoří učitelé, kteří si v kombinovaném studiu doplňovali potřebnou kvalifikaci. "Doufám, že z hlediska studentů budeme velmi rychle moct říct, kdy studia dokončí," řekla Valachová novinářům ve Sněmovně.

Přesunutí studentů

Protože o situaci věděla, o možném přesouvání studentů už s pedagogickými fakultami jednala. Bližší informace chce dát studentům po pátečním jednání.

UJAK v zájmu studentů hodlá okamžitě zahájit jednání s ministerstvem. Podle Valachové už na to ale není čas. "Nic dalšího konat nemohu, protože k 30. září skončí akreditace, nejde ani užít následné opravné prostředky," uvedla. V jednáních se chce soustředit zejména na to, aby studenti mohli studia uzavřít.

Přímo speciální pedagogiku bylo v uplynulém akademickém roce možné studovat jen v Praze a Olomouci. Učitelé by si ale mohli kvalifikaci případně doplnit i na nějakém příbuzném oboru. Studenti UJAK ale upozorňovali na to, že veřejné VŠ na rozdíl od jejich školy zpravidla nenabízejí možnost studia výhradně o víkendech. Uvolňovat se pravidelně v pátek ze zaměstnání je pro ně problematické.

Komise největší soukromé vysoké škole v Česku vyčítá, že na doporučení, která měla zajistit kvalitu dostudování studentů, reaguje jen formálně. UJAK podle nich tímto způsobem naložil mimo jiné s doporučeními expertní skupiny, která většinu studentů doporučila nepřipustit ke státnicím kvůli nedostatečné praxi nebo špatnému vedení diplomové práce. UJAK se podle vlastních vyjádření se všemi výtkami u všech studentů vyrovnal a nechal je skládat státnice.

Nedostatečné argumenty

Akreditační komise ale argumenty vysoké školy posoudila jako nedostatečné. "U realizovaných odborných praxí, k nimž se expertní skupina vyjádřila negativně, byly pouze doplněny určité formální náležitosti bez dalších prověřování kvality praxe.

Obdobně formálně se škola vypořádala s připomínkami k těm diplomovým pracím, u nichž se expertní skupina kriticky vyjádřila k zaměření tématu, kvalifikaci či odbornosti vyučujících," uvedla v dnešním stanovisku.

Státní závěrečné zkoušky, které se konaly za dohledu odborníků z veřejných vysokých škol i ministerstva školství, měly obvyklou kvalitu jen v ústní části. Naopak obhajoby diplomových prací vykazovaly určité nedostatky. Ty souvisely například se špatnou metodologií nebo nepodloženými závěry.

Komise také kritizuje příliš vysoký podíl externistů na vedení nově zadaných diplomových prací. K červenci 2015 bylo zadáno 522 závěrečných prací, z nichž bylo 305 vedeno externisty. "Daná situace neskýtá záruku, že by UJAK byla schopná zajistit kvalitní dostudování stávajících studentů," shrnula komise svůj postoj.

Škola v minulosti opakovaně argumenty komise odmítala. Tvrdila mimo jiné, že jsou na její studenty kladeny vyšší nároky než na studenty veřejných vysokých škol.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy