Vyzýváme vládu k jednání a případně k vytvoření komise, která by řešila konkrétní věci, oznámil v pondělí dopoledne na tiskové konferenci zakladatel občanské iniciativy Češi pomáhají Jaroslav Miko, který dlouhodobě naléhá na českou vládu, aby pomohla dostat do Česka několik desítek nezletilých z řeckých uprchlických táborů.
Odvolává se přitom na jednání s premiérem Andrejem Babišem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem, které proběhlo v září předloňského roku. Miko, který se ho účastnil společně s poslankyní Evropského parlamentu za KDU-ČSL Michaelou Šojdrovou, tvrdí, že postupuje podle tehdejší dohody s Babišem a Hamáčkem.
"Odnášíme si úkol. My jsme od pana premiéra dostali úkol s tím, že máme děti najít, že nám poskytne určitou součinnost. A že Česká republika, i s pomocí evropských prostředků, je ochotna děti přijmout," oznámila tehdy po jednání Šojdrová. Stejně chápal výsledek také Miko.
"Jasně jsme se domluvili, že děti půjdou, pokud se na to seženou finance a náhradní rodiny. Od pana premiéra byl vznesený požadavek, aby děti nezůstaly v ústavní péči. Z tohoto my vycházíme, na tomto jsme pracovali. V dnešní době máme síť rodin, které se hlásí a chtějí děti přijmout do pěstounské péče, disponujeme také seznamem dobrovolnických organizací, podnikatelů, měst, lékařů, psychologů i pedagogů, všichni jsou připraveni vládě pomoci jak s přijetím, tak s celkovou integrací dětí do společnosti," ujišťoval Miko.
Podle něj je teď na tahu vláda, a to zejména ministr vnitra Jan Hamáček. "Byli bychom rádi, kdyby pan Hamáček přistupoval k celé situaci férově. Bohužel, žádné oficiální jednání ze strany české vlády s řeckou vládou neproběhlo," dodal Miko.
Tiskové konference se účastnila také zástupkyně rodin, které jsou připravené nezletilým cizincům pomoci. Představila se jako paní Marta a mluvila mimo jiné o tom, jak její rodina měla v hostitelské péči šestnáctiletého Afghánce. "S námi trávil víkendy, dovolené a další volné chvíle. Jinak byl v zařízení pro děti cizince," řekla s tím, že teď už je vyučený a bez problémů se začlenil do společnosti.
Pokud jde o rodiny, které chtějí pomoci, vysvětlovala, že už mají mnohdy s cizinci zkušenosti. "Zastupuji rodiny, které by měly zájem nějakou formou dětem pomoci v případě, že by je Česká republika přijala. S rodinami jsme měli možnost se sejít na úvodních setkáních, nejsou to rodiny, které by šly do této akce bez zkušeností. Jedná se často o smíšená manželství, rodiny, které jsou už pěstouny třeba českých dětí, nebo rodiny, které mají zkušenost s výchovou dítěte cizince," upřesnila.
Zpěvák Klus a podnikatel Štěpánek chtějí pomoci
K občanské iniciativě Češi pomáhají, která dlouhodobě naléhá na českou vládu, aby pomohla nezletilým žijícím ve velmi nevyhovujících podmínkách v řeckých táborech, se připojil zpěvák Tomáš Klus, který se svou ženou Tamarou vychovává tři děti. Iniciativu podpořil také podnikatel Kvido Štěpánek.
"Jak je možné, že řešíme to, jestli pomůžeme nějakým dětem? Mně je úplně jedno, jestli jsou z Íránu nebo třeba Afghánistánu. Mně to je úplně fuk, jsou to proboha děti," prohlásil Klus v pondělí dopoledne a kritizoval, jak se mnohdy veřejnost k tomuto tématu staví.
"Nejvíc nechutné mi přijde to, že se tady z dětí a lidí, kteří utíkají před válkou, dělá politický náboj. Chtěl bych tomu zabránit. Děti, které přijmeme, neznamenají nebezpečí. Nebezpečí znamenají děti, které nepřijmeme, protože podmínky, ve kterých je necháváme být, z nich můžou fanatiky, ze kterých máme strach, vychovat. Prosím, udělejme něco," naléhal Klus, který se chtěl jet původně do táborů podívat.
Po fotce dávám první slova zpěváka Tomáše Kluse, který dnes podpořil iniciativu Češi pomáhají, která mimo jiné usiluje o to, by Česko pomohlo nezletilým v řeckých uprchlických táborech. Další informace na @Aktualnecz pic.twitter.com/gd7tTFJmrB
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) May 25, 2020
"Chtěl jsem si udělat vlastní názor. Ale pak jsem zjistil, že to nejde. První krok musí být, aby se o tom tady začalo mluvit a veřejnost začala být konfrontovaná nejen s informacemi různých populistů a výhrůžnými e-maily, ale aby v médiích vystupovali lidé, kteří v táborech byli nebo mají nějakou zkušenost. První věc je o tom vůbec mluvit," uvedl zpěvák.
Pokud jde o podnikatele Kvida Štěpánka, ten je podle Mika připravený tam, kde bude potřeba, projekt zafinancovat. Miko přečetl i Štěpánkovo prohlášení, z něhož je podpora iniciativy patrná. "Právě že jsme lidé, tak minimálně nesmíme nevidět a neslyšet, co se děje kousek od nás. Stav naší pomoci je v tuto chvíli tristní a ostudný. V duchu jakési pseudodemokracie nedokážeme uprchlíkům pomoci a necháváme obří problém vyhnít. Hrajeme mrtvého brouka i v tak samozřejmé pomoci, jako je přijetí hrstky nezletilých," tlumočil Miko slova podnikatele Štěpánka.
Vládu v pondělí kritizoval také ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Podle něj se k pomoci přihlásilo už deset zemí Evropské unie a některé už začaly pomáhat. "Myslím, ze ČR by se mohla připojit, máme za sebou velkou a dobrou zkušenost s repatriací uprchlíků. Česká republika potřebuje udělat hlavně politický krok, sebrat odvahu a přiložit ruku k dílu," řekl.
Expertka na migraci Amnesty International ČR Šárka Antošová popisovala tristní situaci v řeckých táborech a upozorňovala, že tam dochází k velmi závažnému porušování lidských práv.
"V přijímacích zařízeních je aktuálně 32 945 osob. Kapacita těchto zařízení je ovšem pouze 6095 míst. V největším táboře Moria na ostrově Lesbos, jehož kapacita je kolem 3500 míst, je běžně přes 20 tisíc lidí. Lidé tam žijí v naprosto příšerných až nelidských podmínkách, často v provizorních příbytcích, v kontejnerech a stanech, a to po celý rok. Je zde nedostatečné množství sprch, toalet, často neteče voda, hodiny lidé čekají téměř na všechno," popisovala současný stav s tím, že chybí také lékařská péče, takže se lidé do nemocnic dostávají mnohdy až ve velmi vážném stavu.
Předseda ČSSD Jan Hamáček dlouhodobě pomoc odmítá, v minulosti argumentoval, že většina nezletilých jsou Afghánci a Pákistánci, kteří jsou starší 14 let. Ti by podle Hamáčka mohli představovat bezpečnostní riziko pro Česko. Zároveň odmítal kritiku, že by se choval nelidsky.
"Chci jasně říci, že nejsem žádné monstrum, které by odmítalo pomoci malým dětem bez doprovodu, které by byly v nějaké tíživé situaci. Nicméně podle všech informací, které máme, žádné takovéto děti se na řecké straně nenacházejí. Respektive pokud tam jsou, tak jsou součástí nějakého systému péče na řecké straně," tvrdil v minulosti.
Některé země už pomáhají, říká iniciativa
Iniciativa Češi pomáhají zatím naposledy vyzývala vládu k přijetí dětských uprchlíků, kteří jsou bez doprovodu dospělých, letos v dubnu. Tehdy napsala otevřený dopis adresovaný ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi.
"V této nelehké době, kdy se téměř celý svět ocitá v krizi kvůli pandemii, se více než dříve ukazuje, jakou sílu a jaký smysl může mít vzájemná pomoc a solidarita," stojí mimo jiné v psaní, které podepsali také zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům a Amnesty International.
Stejně jako dnes Rozumek autoři dopisu uváděli, že několik zemí EU už s relokací dětí z uprchlických táborů začalo. "Zatím jde o 1600 dětí mladších čtrnácti let, případně starších dětí se zdravotními problémy. První skupinky přiletěly v minulých týdnech do Lucemburska a do Německa," upozornili a kritizovali český přístup.
"Diskuse v České republice už běží dva roky, ale žádná pomoc ze strany státu zatím nepřišla. V Česku jsou přitom připravené náhradní rodiny a celá síť organizací a dobrovolníků. Zároveň má Česká republika i dostatečné kapacity ve specializovaných zařízeních pro děti cizinců. Ze strany vedení státu by tedy šlo především o projev dobré vůle, gesto solidarity," uvedli v dopise.
Hamáček: Nejsou to malí sirotci
Předseda ČSSD Jan Hamáček však dlouhodobě zpochybňuje to, že by do Česka opravdu přišly malé děti. Podle něj by šlo spíše o chlapce v teenagerském věku. A v tom vidí riziko.
"Podle našich statistik je opravdu v Řecku přes 4000 nezletilých, tzn. mladších 18 let bez doprovodu, nicméně dvě třetiny z nich jsou Afghánci a Pákistánci, 93 procent z nich je starších 14 let a 94 procent z nich jsou chlapci. Ten typický nezletilý bez doprovodu je Afghánec nebo Pákistánec starší 14 let, což rozhodně nesplňuje definici malého syrského opuštěného sirotka. Příchod takovýchto mladistvých by byl pro naši zemi bezpečnostním rizikem, což nepřipustím," uvedl už dříve Hamáček.
Když se ho deník Aktuálně.cz ptal na jeho stanovisko letos v dubnu, bylo z jeho slov patrné, že svůj pohled nijak nezměnil a trvá na svých slovech z minulosti.
Varianta, že se několik dětí z řeckých táborů skutečně ocitne v Česku, se tak zatím jeví jako málo pravděpodobná. Premiér Andrej Babiš (ANO) dává dlouhodobě najevo, že pomoc uprchlíkům v této formě nepodporuje, a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) opakovaně tvrdí, že pomoc není z různých důvodů minimálně prozatím možná. A to i přesto, že Češi pomáhají i některé další organizace upozorňují, že by Česko pomoc zvládlo - mimo jiné i díky rodinám, které nabízejí, že se o děti postarají.
Tomáš Klus (33)
- Většinu dětství prožil v Třinci a už jako teenager závodil v moderním pětiboji. V 18 letech dal ale sportu vale a místo toho se vrhnul na divadlo.
- Herecký talent poprvé rozvinul v pražském Divadle bez zábran tvořeném z velké části homosexuály, lesbami a travestity. V roce 2012 pak absolvoval obor herectví na DAMU.
- Objevil se i v několika filmech. Nejvíc zazářil v pohádkách Tři bratři režiséra Jana Svěráka a Tajemství staré bambitky Iva Macharáčka.
- Kariéru profesionálního hudebníka zahájil v roce 2007, když zvítězil v pěvecké soutěži Czechtalent Zlín. O rok později vydal debutové album Cesta do záhu(d)by následované deskami Hlavní uzávěr splínu (2009), Racek (2011), Proměnamě (2014), Anat život není (2015) a Spolu (2018).
- Na jeho poslední desce ho kromě dlouholetého parťáka Jiřího Kučerovského doprovází i manželka Tamara, a to jako vokalistka. S ní má děti Josefínu, Alfréda a Jenovéfu a společně žijí v Mníšku pod Brdy.
