Tým českých mikrobiologů objevil supersilné antibiotikum. Může pomoci proti malárii i streptokokovi

Michal Polák Michal Polák
18. 5. 2017 11:41
Česká mikrobiologie slaví světový úspěch. Květnové vydání prestižního časopisu Chemical Science otisklo na své titulní straně výzkum doktora Jiřího Janaty, což se žádnému českému týmu doposud nepovedlo. Jeho týmu se podařilo přijít s novou látkou nazvanou Celin, která je podle prvotních zkoumání silnější než průmyslově vyráběné antibiotikum linkomycin. Jestli se Celin prosadí v medicíně, se podle Janaty ukáže až za řadu let.
Foto: Výzkumní centrum BIOCEV

Praha - Velký objev si připsal tým českých vědců kolem doktora Jiřího Janaty z Mikrobiologického ústavu Akademie věd působící v centru BIOCEV. Vědcům se podařilo vytvořit nové antibiotikum Celin, které by do budoucna mohlo pomoct pacientům trpícím malárií nebo infekcí způsobenou stafylokokem nebo streptokokem.

O jejich objevu informuje květnové vydání prestižního vědeckého časopisu Chemical Science, která má jejich výzkum na titulní straně. To se žádnému českému týmu doposud nepodařilo.

Na titulní straně vědeckého časopisu Chemical Science je Celin, což je nové antibiotikum, které objevil tým vědců pod vedením doktora Janaty.
Na titulní straně vědeckého časopisu Chemical Science je Celin, což je nové antibiotikum, které objevil tým vědců pod vedením doktora Janaty. | Foto: Chemical Science

Samotné vědce překvapil několikanásobně vyšší účinek nových antibiotik v porovnání s průmyslově vyráběným linkomycinem. Novou látku si vědci nechali okamžitě patentovat a zahájili rozsáhlé testování účinků na širší skupině mikroorganismů, včetně těch odolných ke stávajícím antibiotikům.

Janatův tým se pokusil o spojení látek, které nikoho před nimi nenapadlo. "Chemicky je to velmi komplikované a po celá desetiletí chyběly vědcům potřebné znalosti," vysvětluje Jiří Janata.

Podle něj se dá nový objev antibiotik připodobnit k "molekulárnímu legu". "Použili jsme dvě přírodní látky, které jsou známé už od 60. let, a spojili jsme je do hybridní látky, kterou v přírodě doposud neznáme," popsal objev Janata. Jeho kolega z týmu Zdeněk Kameník předpokládá, že taková látka v přírodě jistě existuje, ale nikdo ji zatím neobjevil.  

Vědecký tým teď zkusí naprogramovat mikroby tak, aby tato nová antibiotika přímo sami vyráběli. Plánují zkombinovat geny obou látek do jediného produkčního organismu, což je klíčové pro komerční využití.

Cesta k užívání Celinu jako antibiotika však může trvat ještě řadu let. "Délka procesu od základního výzkumu k použitelnému léčivu je 20 až 30 let. S naším objevem jsme přibližně v polovině této cesty," vysvětluje Jiří Janata.

Nová antibiotika kvůli nákladnému výzkumu už desítky let nevznikají. Naposledy na to v únoru ve své zprávě upozornila Světová zdravotnická organizace (WHO). "Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, která nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Doba, kdy antibiotika přestanou zcela účinkovat může nastat za deset let, nebo zítra. Je proto nutné vyvíjet nové léky, říká František Štěpánek | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy