Turecko invazí do Sýrie porušilo mezinárodní právo, shodli se poslanci ve sněmovně

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 10. 2019 21:21
Sněmovna odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Premiér Andrej Babiš (ANO) má podle usnesení, pro které hlasovalo všech 147 přítomných poslanců, prosazovat v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Opatření by měla být taková, aby donutila Turecko vojenské operace zastavit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Poslanci také podpořili rozhodnutí vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál. Odmítli také výhrůžky Turecka státům Evropské unie, že uvolní cestu migrantům do Evropy. Návrh usnesení dohodli zástupci všech sněmovních klubů.

Babiš ve Sněmovně zopakoval, že situaci bylo možné předejít jednáním světových mocností včetně EU s Tureckem. "Je to velké neštěstí, nemělo se to stát," řekl k tureckému vojenskému zásahu. Vysvětloval také svou dřívější podporu mírovému plánu pro Sýrii tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Babiš řekl, že nepochopil, že půjde o vojenskou operaci, když turecký prezident mluvil o vytvoření bezpečnostní zóny, do které by se vrátili syrští uprchlíci. Od některých poslanců ale sklidil kritiku.

Poslankyně ODS Jana Černochová pokládá za velkou chybu, že Američané oblast vyklidili. Vyzvala kabinet, aby byl aktivní také v Severoatlantické alianci, do níž patří i Turecko. "Pokud NATO rezignuje na dodržování vlastních principů, oslabí se jeho vliv," uvedla.

"Je třeba dát jasně najevo, že se nebojíme vydírání prezidenta Erdogana vůči evropským zemím," prohlásil předseda SPD Tomio Okamura. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa není pochyb o tom, že turecká akce je porušení mezinárodního válečného i humanitárního práva. "Jde o totální selhání NATO," míní. Česko se musí podle něho zasazovat o diplomatická jednání k řešení situace.

"Co se teď odehrává, je obzvláště ohavné," řekl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Poukázal na to, že v oblastech, kam míří turecká operace, žijí většinou Kurdové, kteří bojovali proti takzvanému Islámskému státu, byli označováni jako spojenci a najednou byli Američany opuštěni.

Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před týdnem potom, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Spojené státy zavedly kvůli invazi proti Turecku sankce. Státy EU se domluvily na koordinaci zákazu vývozu zbraní.

Turecký velvyslanec v Praze Ahmet Necati Bigali dnes řekl, že Ankara nepovažuje zákaz vývozu zbraní z Česka za vstřícný krok, ale dopadů se neobává. Turecko očekává od ostatních členů Severoatlantické aliance ve věci Sýrie solidaritu, a nikoli kritiku, dodal.

Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před týdnem potom, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky.

Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.

Spojené státy zavedly kvůli invazi proti Turecku sankce. Státy EU se domluvily na koordinaci zákazu vývozu zbraní.

 

Právě se děje

před 56 minutami

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy