Podle spoluzakladatelky iniciativy Barbory Urbanové právě přesvědčení o tom, že si oběť za domácí násilí může sama, přispívá k nenahlášení trestných činů a nízké motivaci obětí řešit situaci. "V tomto případě platí, že slova mohou ublížit podobně jako činy," uvedla Urbanová.
S fyzickým násilím se u sebe nebo ve svém okolí setkala podle průzkumu, kterého se počátkem dubna zúčastnila tisícovka lidí starších 18 let, téměř pětina dotázaných, každý dvacátý byl sám obětí. Fyzické týrání zažily častěji ženy, v průzkumu to uvedla téměř desetina z nich. Mezi muži stejně odpověděla dvě procenta dotázaných.
Psychické týrání zaznamenal u sebe, rodiny či přátel každý třetí. Přímo na sobě ho pocítilo zhruba 16 procent žen a šest procent mužů. Podle další ze spoluzakladatelek iniciativy Michaely Studené toto týrání jako jedna z mála forem domácího násilí může fungovat izolovaně, zpravidla ho ale doplňuje ještě sexuální a ekonomické násilí nebo sociální izolace.
Ekonomické násilí, spočívající například v odstřihnutí od peněz, a sociální izolaci podle průzkumu zažil každý dvacátý dotázaný. Zhruba dvě procenta lidí zažila sexuální násilí, nicméně ať už u sebe, nebo v okolí se s ním setkal každý jedenáctý. "Sexualizované násilí obvykle patří mezi velká tabu. Bývá často bagatelizováno či normalizováno. Ať už ze strany rodiny, či nejbližších. Nicméně je třeba říct, že znásilnění v partnerství či v rodině není špatný sex," zdůraznila Studená.
Výzkumníci už dřív spočítali, že Česko ročně ztrácí kvůli domácímu násilí desítky miliard korun, a to na výdajích na nemocenské, zdravotní péči, policejní zásahy či justici. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková má spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS) předložit vládě do konce prvního pololetí návrh zákona o ochraně před domácím násilím.
Norma má upřesnit definici činu a sjednotit podobu pomoci v celé republice, začít platit by měla v lednu příštího roku. Podle zmocněnkyně nová norma zlepší postavení obětí a jejich ochranu.
