Transparency spustila kampaň za přijetí zákona pro oznamovatele korupce

ČTK ČTK
21. 9. 2015 17:50
Organizace Transparency International se rozhodla obrátit na předsedu vlády Bohuslava Sobotku (ČSSD) s požadavkem, aby podpořil vznik zákona na ochranu whistleblowerů. V ČR neexistuje předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád či zákoník práce. Organizace chce dostatečnou pracovněprávní ochranu oznamovatelů a jejich přístup ke stálému a specializovanému právnímu poradenství.
Korupce, ilustrační foto
Korupce, ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Česká pobočka organizace Transparency International vyzvala veřejnost, aby podpisy na webu podpořila přijetí zákona na ochranu whistleblowerů, tedy oznamovatelů korupce.

Organizace se chce se svými konkrétními požadavky obrátit na předsedu vlády Bohuslava Sobotku (ČSSD). Informovala o tom v dnešní tiskové zprávě. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení kabinetu.

Komplexní předpis chybí

V ČR neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád či zákoník práce. "Právní úprava v této oblasti v Česku chybí, přitom může významně přispět k omezení korupčního prostředí," uvedla organizace.

Podle neziskové organizace je zákon na ochranu whistleblowerů v boji proti korupci zcela zásadní. Oznamovatelé totiž mohou nejen odhalit nekalosti, ale také zabránit významným finančním ztrátám, a to jak ve státní správě, tak i v soukromém sektoru. Kromě korupce mohou upozornit i na další škodlivá jednání, například na ohrožení životního prostředí či lidského zdraví.

Ochrana a právní poradenství

Transparency International do chystaného zákona prosazuje ochranu whistleblowerů v soukromých firmách i ve veřejné správě bez ohledu na jejich pozici, ochranu oznámení učiněných v dobré víře a ve veřejném zájmu či ochranu identity whistleblowerů, tedy například možnost anonymních podání.

Okruh nekalého jednání, na které by se whistleblowing vztahoval, by pak mělo být širší než trestné činy. Za významnou považuje organizace také dostatečnou pracovněprávní ochranu oznamovatelů a jejich přístup ke stálému a specializovanému právnímu poradenství.

Tvorbu zákona má v gesci ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Minulý týden uvedl na konferenci o whistleblowingu, že návrh alternativ legislativního řešení by měl být připraven do konce letošního roku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Tempela se zastal Ústavní soud, měl by být bezodkladně propuštěn z vězení

Ústavní soud (ÚS) v úterý vyhověl stížnosti Roberta Tempela, jenž po zrušení doživotí za dvojnásobnou vraždu na Sokolovsku zůstává ve vězení kvůli dřívějšímu trestu. Okresní soud v Sokolově by měl nyní dát bezodkladně pokyn k propuštění Tempela na svobodu, starší tresty si již odpykal, plyne z nálezu ústavních soudců. Další držení ve výkonu trestu je neústavní, zdůraznil soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Tempel si v roce 1996 vyslechl trest 5,5 roku vězení. Dostal se podmínečně na svobodu. V podmínce se však dopustil loupeže, a tak justice rozhodla, že vykoná zbytek trestu, tedy 457 dní, a také dalších 13,5 roku právě za loupeže. Následně dostal souhrnný doživotní trest vězení za dvojnásobnou vraždu v roce 2001, jejíž spáchání popíral.

Po zásazích Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a českého ÚS byl Tempel nedávno zproštěn obžaloby z vraždy pro nedostatek důkazů. Vězeňská služba mu však přikázala odpykat zbývajících 457 dní z původního trestu, na svobodu se tak zatím vůbec nedostal. Tempel se obrátil na Okresní soud v Sokolově s návrhem, aby rozhodnutí zrušil, případně aby odložil výkon zbytku trestu, než se rozhodne o jeho promlčení nebo o započítání odpykaných let ze zrušeného doživotí. Okresní soud mu nevyhověl, nyní musí rozhodovat znovu, bude vázán nálezem ÚS.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ruský úřad chce vysokou pokutu pro Google. Mohla by činit až 240 milionů dolarů

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor bude usilovat o to, aby americká internetová společnost Google dostala pokutu až 20 procent z ročních tržeb, která má firma v Rusku. Pokuta by tak mohla činit až 240 milionů dolarů (přes pět miliard Kč), informovala dnes agentura Reuters. Google podle úřadu ze svých platforem opakovaně neodstraňuje nezákonný obsah a stále nezaplatil dříve vyměřené pokuty ve výši 32,5 milionu rublů (zhruba deset milionů Kč).

Roskomnadzor už začátkem října oznámil, že požádá soud, aby kvůli opakovanému porušování zákonů vyměřil americké internetové firmě Facebook pokutu ve výši pěti až deseti procent z jejích tržeb v Rusku. Dnes úřad agentuře Reuters sdělil, že proti Googlu hodlá tento měsíc postupovat podobně.

Podle údajů podnikové databáze SPARK loni tržby společnosti Google v Rusku dosáhly 85,5 miliardy rublů. Pokuta ve výši pěti až 20 procent by tak odpovídala částce 4,3 až 17,1 miliardy rublů (1,3 až 5,3 miliardy Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy