Petr Nečas byl prvním z českých expremiérů, který coby obžalovaný stanul před soudem. Spolu se svou dnešní manželkou Janou a tehdejším náměstkem ministerstva zemědělství Romanem Bočkem domlouval, aby se za posty ve státních a polostátních firmách Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa vzdali poslaneckých mandátů.
Ve stejném případu je Jana Nečasová obžalovaná z toho, že z luxusních darů v podobě kabelek, kožichů a šperků v hodnotě deset milionů korun neodvedla daně. Stát připravila o 743 tisíc korun. Luxusní pozornosti jí darovali šéf ČEZ Daniel Beneš, vlivný byznysmen v energetice Daniel Křetínský nebo šéf zdravotnického holdingu AGEL Tomáš Chrenek.
Obě kauzy se u soudu projednávaly ve společném hlavním líčení. Naposledy do příběhu vstoupil Městský soud v Praze loni v září. Zrušil rozsudky, které obžalované očistily, případně zastavily jejich stíhání. Případ tak dostal na stůl opět Obvodní soud pro Prahu 1. A ten konečně nařídil hlavní líčení. Aktuálně.cz popisuje podstatné změny, které ho provází.
Nová soudkyně, čerstvé síly
Za prvé kauzu nebude vyřizovat soudkyně Helena Králová, která posledního dne loňského roku odešla po dovršení věku 70 let do důchodu. Případ má nově na starosti soudkyně Anežka Pudilová, která je v justici čerstvou silou, prezident Miloš Zeman ji jmenoval do funkce letos v lednu. Už ale stihla v létě potrestat bývalou úřednici Úřadu vlády za milionové podvody.
Nová soudkyně je také důvodem, proč se na nové hlavní líčení čekalo tak dlouho. Pudilová převzala coby předsedkyně senátu celou agendu Králové. "Nová soudkyně se musela seznámit s obsahem celého senátu, uvedené znamená, že musí postupně nastudovat veškeré případy a ty následně projednat," vysvětlila Aktuálně.cz mluvčí soudu Eva Švíglerová.
S novou soudkyní je spojená největší změna celého trestního příběhu manželů Nečasových. Pudilová se zeptala státního zástupce a obžalovaných, zda bude v hlavním líčení stačit, když se jen přečtou protokoly o provedení důkazů z předchozího průběhu procesu. Žalobce souhlasil, Nečasovi však nikoliv.
Znamená to jediné: "Hlavní líčení bude konáno znovu. Opětovně se provedou veškeré úkony spojené s přípravou hlavního líčení, s jeho zahájením a zopakují se důkazy provedené v předchozím řízení," uvedla Švíglerová. Hlavní líčení startuje od úplného počátku 5. prosince. Pokračovat bude až do února, zatím se počítá s patnácti jednacími dny.
Proč Nečasovi požádali o opětovné projednání všech důkazů, není jasné. Právní zástupce expremiéra Nečase Adam Černý na dotaz Aktuálně.cz neodpověděl. "Klientka to požaduje, já jsem povinen to respektovat. Ale více vám k tomu neřeknu, protože jsem s klientkou ještě nemluvil, jak to budeme prezentovat," řekl pak Aktuálně.cz advokát Nečasové Eduard Bruna.
"Trafika může být korupcí"
Předchůdkyně soudkyně Pudilové Helena Králová původně Nečasovy a náměstka Romana Bočka očistila kvůli tomu, že neuznala prostorové a telefonní odposlechy, které zachytily, jak se na trafikách pro poslance, kteří ve sněmovně nechtěli podpořit pro vládu důležité daňové změny, domlouvají. Podle ní nebyly dostatečně odůvodněné.
"Soud prvního stupně se vůbec nezabýval všemi podstatnými souvislostmi případu. Daným příkazům vytkl (…) především formální nedostatečnost jejich odůvodnění, aniž by zkoumal příslušný spisový materiál (…), a zcela pominul materiální hledisko jejich přezkumu, takže se fakticky vůbec nezabýval tím, zda skutečnosti známé v době jejich vydání opodstatňovaly jejich vydání, a v tom pochybil," vytkl jí však odvolací soudce Richard Petrásek.
Drážní a letecké trafiky, které se nedaly stíhat
Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř složili funkce poslanců 7. listopadu 2012. Dva z nich se následně objevili v orgánech státních firem. Fuksa se 11. ledna 2013 stal místopředsedou představenstva nové státní firmy Český aeroholding (zahrnovala Letiště Praha, České aerolinie a další společnosti) a zároveň vrchním ředitelem pro strategii a rozvoj této firmy.
Marek Šnajdr 20. prosince 2012 zasedl v dozorčí radě státní firmy Čepro, 31. ledna následujícího roku se nechal zvolit jejím předsedou. Petr Tluchoř místo sebe doporučil Libora Antoše, který 26. ledna 2013 zamířil do dozorčí rady Českých drah a následně 14. března ho její členové zvolili předsedou.
Fuksu, Šnajdra a Tluchoře zatkl a obvinil tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu 13. června 2013 v den zátahu na Úřadu vlády, ale jejich stíhání po necelých dvou měsících zastavil Nejvyšší soud. Na dotyčné se vztahovala indemnita, tedy ochrana před trestní odpovědností za jednání přímo na půdě sněmovny, jako je třeba vzdání se mandátu.
Nová soudkyně Pudilová může odposlechy coby důkaz použít, přehrát je a konfrontovat jejich obsah s Nečasovými a Bočkem. Na konci procesu pak bude muset rozhodnout, zda důkazy hovoří o tom, že domluvené funkce za odstoupení z Poslanecké sněmovny byly korupcí. Soudce Petrásek přitom uvedl, že v obecné rovině takový pohled možný je.
"Trestněprávně postižitelné korupční jednání přitom může spočívat i v nabídce a přijetí funkce za určitý způsob hlasování v zákonodárných orgánech, případně vzdání se mandátu v nich. (…) Úplatek totiž nemusí spočívat jen v penězi vyčíslitelném plnění, ale i v jakémkoliv jiném plnění nebo výhodě, pokud je přislíbena, nabídnuta nebo poskytnuta v souvislosti s určitou záležitostí obecného zájmu," uvedl v rozsudku.
Nečasovou lze trestat dvakrát
Soudkyně Králová v případě Jany Nečasové a možných daňových úniků její stíhání zastavila. Opřela se o právnickou zásadu "ne bis in idem", tedy že za jednu věc nelze trestat dvakrát. Nečasová za neodvedení daní, respektive jejich pozdní uhrazení, obdržela od finančního úřadu pokutu ve výši 36 tisíc korun. Podle verdiktu odvolacího soudu by však o porušení zmíněné zásady nešlo.
"Není přitom pochybnost, že obě řízení - trestní řízení vedené v této trestní věci v bezprostřední návaznosti na proběhlé daňové řízení - v České republice sledují komplementární účel a reagují tak (…) na odlišné aspekty (administrativněprávní a trestněprávní) daného protiprávního jednání," píše soudce Petrásek.
Kdo obdaroval ředitelku premiérova sekretariátu
Podle poznatků shromážděných Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu převzala Jana Nečasová luxusní dary od:
- advokáta Karla Muzikáře (celkem za 617 700 korun)
- advokáta Petra Šťovíčka (820 tisíc)
- někdejšího ekonomického ředitele pražského dopravního podniku Martina Horáka (676 tisíc)
- generálního ředitele ČEPS Vladimíra Tošovského (180 tisíc)
- módní návrhářky Beáty Rajské (1,281 milionu)
- ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (210 tisíc)
- ředitele jedné ze sekcí ČEZ Ivana Lapina (215 tisíc)
- ředitele ČEZ Daniela Beneše (343 tisíc)
- poradce ČEZ Vladimíra Johanese (2,498 milionu)
- šéfa EPH a majitele Sparty Daniela Křetínského (508 tisíc)
- firmy AGEL Tomáše Chrenka (450 tisíc)
- italské osoby označované jako Giuseppe (601 tisíc)
- neustanovených osob (1,73 milionu)
Podle Petráska, který se opíral o závěry Evropského soudu pro lidská práva i českého Nejvyššího soudu, je možné vést dvě různá řízení, daňové i trestní, pokud se významy sankcí vzájemně doplňují. Pokuta od finančního úřadu má dotyčného donutit, aby daně příště uhradil včas. Trest před soudem pak má stigmatizující a represivní účel.
Jana Nečasová už dostala pravomocný podmíněný trest za zneužití Vojenského zpravodajství. Ústavní soud nyní posuzuje stížnost, kterou proti tomu podala. Soud ji naopak pravomocně očistil v případě podílu na údajném vyzrazení zprávy od BIS. Petr Nečas má před sebou hlavní líčení, v němž se projedná jeho křivé svědectví. V procesu o zneužití Vojenského zpravodajství dvakrát lhal ve prospěch své ženy.
