Analýza - Odstoupení Mirka Topolánka z pozice volebního lídra požadovala tento týden v úterý většina vedení ODS. Ten však odmítl.
Přinutit předsedu strany k rezignaci proti jeho vůli v období mezi sjezdy je však v Česku mimořádně těžké.
Dosud se to podařilo jenom na jaře 2005, když ČSSD přiměla Stanislava Grosse, aby se vzdal funkce premiéra. Ani tehdy to neměla snadné.
Tři týdny, než ustoupil
Premiér Gross čelil během února a března aféře, při níž nedokázal doložit příjmy, za které koupil pražský byt. Odstoupit z funkce odmítal a sociální demokraté za ním stáli až do konce března, kdy koaliční vládu opustili lidovci a někteří ministři za Unii svobody.
Historie výměny Stanislava Grosse (2005)
31. 3.
Ministři za KDU-ČSL podali demise, později se přidali také unionisté.
1. 4.
Grossova koaliční vláda přežila hlasování o nedůvěře díky toleranci komunistů.
7. 4.
Gross poprvé připustil, že rezignuje na funkci premiéra.
14.4.
Koalice se dohodla, že premiérem bude bruselský velvyslanec Kohout. Dohodu odmítá většina předsednictva ČSSD a překvapivě i Gross.
17. 4.
Gross požaduje, ať prezident Klaus přijme demise ministrů za KDU-ČSL. Chce vládnout menšinově s podporou KSČM, nebo ODS. Klaus odmítá.
18. 4.
Preference ČSSD se podle výzkumu STEM propadly na 11,9 procenta.
19. 4.
Koalice se dohodla, že premiérem bude místopředseda ČSSD Paroubek. Souhlasí i předsednictvo ČSSD.
25. 4.
Gross podal demisi na místo premiéra a vláda poprvé zasedala pod Paroubkovým vedením
19. 5.
Paroubek dosáhl 39 procent popularity v průzkumu STEM. Bylo to o 19 procent víc než v březnu. Preference ČSSD na 11,4 procentech. V červnu vyrostou nad 15 procent, v červenci nad 20 procent.
25. 9.
Gross rezignoval na předsedu ČSSD. "Přinesl velkou osobní oběť," glosoval to Paroubek.
Gross použil všechny prostředky, aby se ve funkci udržel, i když průběžně ztrácel podporu vlastní strany. Hlasování o nedůvěře odvrátil prvního dubna pouze s pomocí komunistů. S tolerancí KSČM chtěl dokonce sestavit menšinovou jednobarevnou vládu ČSSD, jeho plán však zmařil prezident Václav Klaus, který odmítl přijmout demise lidoveckých ministrů.
Sedmého dubna 2005 donutili sociální demokraté předsedu k jednání o vládě s novým premiérem. Tým v čele s Grossem, Bohuslavem Sobotkou a Michalem Krausem domluvil kabinet, který by tvořili opět zástupci ČSSD. lidovců a Unie svobody, ovšem bez stranických špiček.
Dohodu shodil sám Gross. Získal většinu ve stranickém předsednictvu, které vládu s premiérem Janem Kohoutem odmítlo podpořit.
Gross definitivně ztratil podporu strany ve chvíli, kdy se preference propadly pod dvanáct procent. Devatenáctého dubna připustil vládu do té doby neznámého Jiřího Paroubka. Po jeho rázném nástup k moci se preference během dvou měsíců zdvojnásobily. Po dalších třech měsících Gross rezignoval na post předsedy.
Špatný den Gerharda Schrödera
Efektivněji řeší selhání šéfů v sousedním Německu. Na vlastní kůži to ve stejném roce jako Gross poznal předseda sociálních demokratů (SPD) Gerhard Schröder. Na funkci rezignoval necelý měsíc poté, co straně zajistil nečekaně dobrý výsledek ve volbách.
Vládní sociální demokraté ztráceli před tehdejšími volbami do bundestagu na pravicovou CDU přes deset procent, díky obratné kampani kancléře Schrödera však prohráli o pouhé procento. Předsedkyni CDU Angele Merkelové pak zbýval jediný partner k sestavení vlády, právě Schröderova SPD.
Schröder se však v den voleb 18. září dopustil osudové chyby. Při povolební debatě na televizní stanici ZDF se prohlásil za skutečného vítěze voleb a požadoval funkci kancléře. "Beze mě novou německou vládu nedomluvíte," upozornil. Na dotaz, jakou vládu sestaví, dostal moderátor jednoznačnou odpověď: "Co jiného, než velkou koalici?"
| Blog bývalého šéfa mediální rady Václava Žáka: V čem selhal Topolánek a v čem média |
Tady zasáhla Merkelová: "Nic si nenalhávejte, vy s naší stranou žádnou vládu nedomluvíte." Schrödera mírnil i jeho dosavadní koaliční partner Joschka Fischer ze strany Zelených, který ho upozornil, že musí respektovat rozhodnutí voličů. Schröder už jen stihl obvinit ZDF, že se ho vždy snažila poškodit.
Debata o velké koalici začala příští den a s Merkelovou už jednal Schröderův zástupce Franz Müntefering. Schröder se některých jednání později účastnil. Vláda byla domluvena jedenáctého října a Schröder přitom rezignoval na všechny funkce. "Vím, nebylo to dobré," komentoval tehdy svůj televizní kolaps.
