Cesta podnikatelské mise začala v pondělí, měla trvat do pátku. Ve středu měl ministr s podnikateli přeletět z Moskvy do Kazaně na jednání s představiteli Tatarstánu, cesta se ale už neuskutečnila. "Bohužel ruská strana i přes předchozí ujištění nedodržela dohodu a neumožnila letadlu s delegací vnitrostátní přelet do Kazaně," řekl serveru mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Toman vyjádřil zklamání nad postojem ruských úřadů, podle něj byl ze strany podnikatelů na obou stranách zájem na spolupráci. Předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust označil ruský postoj za negativní signál pro všechny české podnikatele, kteří v Rusku obchodují.
Podle tatarstánských představitelům problém představovaly špatně vyřízené odletové dokumenty. "Proto došlo k technickému zdržení, kvůli celnici. Pouze to je důvodem. Byli jsme plně připraveni," řekl ruské státní tiskové agentuře TASS předseda tatarstánské obchodní a průmyslové komory Šamil Agejev. Dodal, že navzdory Tomanově nepřítomnosti v Kazani se prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov setkal s českým velvyslancem Vítězslavem Pivoňkou.
"Podle plánu jsme měli mít schůzku a schůzka se uskutečnila," prohlásila Minnichanovova mluvčí Lilija Galimova s tím, že setkání se zúčastnil také ministr zemědělství ruské autonomní republiky.
Je to signál, jak Rusové vidí Čechy, řekl Hamáček
Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) může ukončení mise pramenit ze zhoršení vztahů mezi Moskvou a Prahou. Hamáček novinářům řekl, že ho o zkrácení cesty Toman informoval ve středu.
"Mohu se domnívat, že za tím může být reakce Ruska na aktuální vývoj našich vztahů. Nicméně oficiální verze je, že došlo k administrativním problémům, které nebylo možné vyřešit," řekl ve čtvrtek Hamáček při návštěvě Dukovan novinářům. To, že cesta byla kvůli tomu zkrácena, má za adekvátní.
Poznamenal, že podobné problémy s vnitrostátním přeletem v Rusku měl v minulosti i on, podařilo se je ale tehdy vyřešit "v řádu hodin". Lze to proto vnímat jako signál, jak ruská strana vnímá vztahy s Českem, míní vicepremiér.
Ministerstvo zahraničí nicméně podle šéfa rezortu Tomáš Petříček (ČSSD) oficiální stanovisko z ruské strany zatím nedostalo. Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům řekl, že podrobnosti nezná, odkázal na Petříčka, který se záležitostí zabývá.
V tuto chvíli sbíráme veškeré informace o důvodech, proč nebylo naše letadlo puštěno na vnitrostátní let v Rusku. Zatím jsme oficiální stanovisko z ruské strany nedostali. MZV situaci aktivně řeší. V tuto chvíli nechci spekulovat o dalších krocích. #rusko #toman @MZeCr
— Tomáš Petříček (@TPetricek) November 28, 2019
Vztahy s Rusy se zhoršují
Česko-ruské vztahy letos negativně ovlivnilo několik událostí. V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. V září vyvolal spory návrh Prahy 6 na odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva, ruský ministr kultury Vladimir Medinskij kvůli tomu přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům.
Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS) se zase dostal do sporu s ruskou ambasádou kvůli záměru zřídit v městské části pomník vlasovcům. Rusko tento měsíc také zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací.
Už v minulosti měla česká delegace v Rusku problémy s vnitrostátním přeletem. V roce 2015 bránili pracovníci moskevského letiště několik hodin delegaci vedené tehdejším místopředsedou Poslanecké sněmovny Petrem Gazdíkem (STAN) v odletu českým armádním speciálem do Uljanovska, kde měli odhalit památník padlým československým legionářům. Do řešení věci se tehdy zapojila sněmovna i česká diplomacie, ruská strana následně incident označila za nešťastné nedorozumění.
