Praha - Prezident Miloš Zeman ve čtvrtečním pořadu na TV Barrandov uvedl, že v Česku byl vyráběn novičok, tedy látka, která vstoupila ve známost otravou bývalého ruského agenta Sergeje Skripala, žijícího ve Velké Británii.
Jenže zatímco se vžila představa, že novičok je výhradním označením jedné konkrétní látky použité při chemickém útoku v Salisbury, ministerstvo obrany nyní upozornilo, že látek označovaných jako "novičoky" je více.
"Jejich identifikace a obrana proti nim je součástí výcviku českých vojenských protichemických jednotek," uvedlo ve stručném komuniké ministerstvo obrany.
Do rodiny novičoků patří i látka s označením A 230, jejíž testování v Česku podle informací BIS a Vojenského výzkumného ústavu probíhá. Nicméně novičok, který identifikovali britští experti jako zdroj Skripalovy otravy, byla látka s jiným vzorcem, označovaná jako A 234.
Zatímco tak prezident Zeman může tvrdit, že Češi skutečně pracovali s novičokem, nijak tím nedokládá, že by se na českém území kdy vyskytovala tatáž látka, která měla ze světa sprovodit Skripala. Přítomnost této látky na českém území vyvrátily v pátek dopoledne Aktuálně.cz dva vysoké zdroje z bezpečnostní komunity. Později jejich slova potvrdila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a ministerstvo zahraničí.
Ministerstvo obrany uvedlo, že pro účely detekce, ochrany a bezpečnosti občanů České republiky zkoumá i další látky, jako například sarin nebo tabun. Testování probíhá tak, že látka vznikne chemickou syntézou ve specializované laboratoři za přísného bezpečnostního režimu, a to nanejvýš v rozsahu několika mikrogramů.
Zdroje Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity uvedly, že to je množství schopné případně zabít tvora velikosti mouchy.
"Jde o takzvanou mikrosyntézu, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. Testovaná látka vzniká v pracovní nádobce čistě pro účely měření spektrálních dat a její obsah je po testování ve shodě s předpisy a závazky České republiky vždy poté okamžitě zlikvidován. Vlastní látka není nikdy izolována ani deponována. Pravděpodobnost úniku je proto rovna nule," uvedl mluvčí ministerstva Jan Pejšek.
Podrobnější informace odmítlo ministerstvo s odvoláním na bezpečnost a možné zneužití detailů například teroristy sdělit. "Z bezpečnostních důvodů se nebudu k ničemu vyjadřovat," odpověděla na dotazy Aktuálně.cz ministryně obrany Karla Šlechtová.
Ministerstvo zahraničí uvedlo, že malé množství zmíněných látek v řádech několika mililitrů zkoumá i Vojenský výzkumný ústav, který k tomu má souhlas Organizace pro zákaz chemických zbraní.
"Vlastní látka je poté vždy laboratoří ihned zlikvidována, nikde se neskladuje, což byl i případ látky A 230. Tato látka tak nemohla být nijak zneužita. Co ale ministerstvo zahraničí považuje za patrně nejdůležitější, je fakt, že nervově paralytický jed, který byl použit při útoku ve Velké Británii, nese označení A 234 a jedná se tedy o jinou variantu, než která byla zkoumána českým Vojenským výzkumným ústavem v Brně," uvedl resort.
