Podle průzkumu, kterého se na podzim zúčastnilo 364 samoživitelů, z nichž 97 % tvořily ženy, postrádají matky samoživitelky po návratu do zaměstnání nejvíc možnost flexibilní pracovní doby a zkrácených úvazků.
"Tři čtvrtiny respondentů mají velké potíže sladit soukromý život, péči o rodinu a mít při tom práci," dodala Jana Skalková, manažerka pro diverzitu z Byznysu pro společnost, který průzkum provedl společně s Nadací Kooperativa.
V zaměstnáních se pak ženy mnohdy setkávají také s předsudky ze strany zaměstnavatelů, například při pracovních pohovorech. "Zaměstnavatelé se ptají na otázky, jako jak by skloubila práci s péčí o děti nebo jestli nebude dětem doma chybět. Matku samoživitelku takové otázky zaženou do kouta a ona pak frustrovaná odchází a zaměstnavatel se jí už nikdy neozve," popisuje své zkušenosti sociální pracovnice Martina Spoustová.
Dluhy i nedostatečné výživné
Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2017 má téměř 18 % Čechů velký problém vyjít se svým měsíčním příjmem, přičemž se jedná zejména o samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Spoustová z brněnské diecézní charity vidí jako velký problém samoživitelek také dluhy. "Finanční situace klientek je často mizerná, výživné je nedostatečné nebo vůbec žádné," popisuje své zkušenosti sociální pracovnice.
Ze zkušeností Stanislava Skalického z Občanské poradny v Ústí nad Labem se tak velkou potřebou matek samoživitelek stává sehnat si zaměstnání. "Nechtějí spoléhat pouze na to, že dostanou výživné. Nejde přitom jenom o peníze, ale také o pocit jistoty a sebenaplnění," řekl Skalický.
Podle ředitele programů Byznysu pro společnost Pavla Šterna není pro samoživitelky zajištění ekonomického chodu domácnosti otázkou volby, ale existenční nutností. "U rodičů samoživitelů je pracovní uplatnění klíčové. Většinou jsou pracovití a loajální zaměstnanci, kteří jsou za nabídnutou práci vděčni," dodal.
Problémem je podle samoživitelů, kteří se šetření zúčastnili, také nedostupnost předškolních zařízení. Instituce pro děti mladší tří let postrádá téměř třetina. Podle Evropské zprávy z loňského roku je navíc Česko zemí s druhou nejhorší dostupností zařízení pro děti do tří let v Evropské unii. Změnu by mělo přinést například znovuzavedení jeslí. Podle plánů ministerstva práce a sociálních věcí by se na ně od roku 2021 změnily dnešní dětské skupiny, přičemž jejich provoz by podporoval stát.
