Na ruce naskočí člověku vyrážka a svědí. Měl ji už několikrát, takže ví, která mast mu pomáhá. Má to ale háček - mast je na předpis. Ještě donedávna by bylo nutné vyrazit k lékaři, posedět si v čekárně a nechat se vyšetřit v ordinaci. Dnes stačí vyrážku vyfotit, spojit se s lékařem přes aplikaci a počkat na elektronický recept. Konzultace na dálku pomocí moderních technologií nabízejí stále častěji specialisté i praktičtí lékaři.
Pacienti pražského Institutu klinické a experimentální medicíny mohou díky technologiím sledovat svůj zdravotní stav, zjišťovat data z vyšetření nebo se radit s lékaři. "Když k nám přijdou na kontrolu, předem víme, co se jim v těle děje. Mohou nás také kontaktovat kdykoli je trápí akutní problém," vysvětluje Robert Bém, primář ambulance Kliniky diabetologie.
Největší specializované klinické a výzkumné pracoviště v Česku má vlastní telemedicínskou aplikaci, IKEM Online. Ta měří, kolik pacient spálil kalorií, jaký má tep, tlak či hladinu cukru v krvi. Vše ukládá do systému a odesílá lékaři, který tak získává neustálý přehled.
Výrazně se telemedicína začala prosazovat v době koronavirové pandemie, která ze dne na den výrazně omezila možnosti návštěv u lékaře. Stejně jako pracovní porady nebo výuka ve školách museli i specialisté a praktici začít fungovat na dálku. Do té doby byly podobné úkony méně časté a využívaly se hlavně při léčbě chronicky nemocných. Přestože je osobní kontakt lékaře s pacientem ve většině případů nenahraditelný, v mnoha situacích má telemedicína potenciál růst.
"Ze zahraničních studií víme, že čím více lékařů digitální technologie využívá, tím víc zdrojů i času se ušetří. Kvalita péče zůstává, v některých případech je dokonce vyšší," prohlašuje doktorka Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7 provozované zdravotnickou skupinou EUC. Služba umožňuje vyšetření na dálku, přes internet si ho může zaplatit kdokoliv, lékaře mohou lidé kontaktovat nonstop. Sedm z deseti běžných problémů podle Kánské online ordinace vyřeší a uleví tak praktickým lékařům.
Elektronizace zdravotnictví v Česku
- Prvním krokem k elektronizaci zdravotnictví bylo zavedení povinného elektronického receptu a lékového záznamu v roce 2017. Digitální komunikaci mezi lékařem a zaměstnavatelem pacienta posílila e-neschopenka. Na jaře roku 2020 vznikla kvůli epidemii koronaviru e-žádanky, díky které mohli lékaři poslat lidi na test na koronavirus, aniž se s nimi osobně setkali.
- V roce 2021 vláda schválila návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Od ledna loňského roku vešla v platnost pravidla pro sdílení informací mezi zdravotníky, pacienty nebo zdravotnickými zařízeními. Lékaři tak mohou elektronicky sdílet dokumentaci pacientů na dálku.
- Jádrem elektronizace jsou tři registry spravované Ústavem zdravotnických informací a statistiky - registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů. Systémy jsou propojeny do jednoho celku, kam mohou vstupovat pouze lékaři.
Do zákona se má telemedicína dostat brzy, vláda chce ještě letos poslat návrh sněmovně. Jasná pravidla zatím chybí, není proto jasné, co vše je při distanční léčbě potřeba dodržet. Návrh z dílny ministerstva zdravotnictví počítá s tím, že půjde o službu, na kterou se vztahují stejné podmínky jako na práci v ordinaci. Odpovědnost lékaře za stanovení nesprávné diagnózy by byla stejná jako v případě vyšetření na místě.
Ne všichni, kteří s telemedicínou za covidu začali, však dále pokračují. V Moravské Nové Vsi na Břeclavsku ordinoval praktický lékař Jiří Bartoš na dálku během pandemie pravidelně, teď se tomu vyhýbá. "Lékařům tyto konzultace čas neušetří, pojišťovny je navíc patřičně nehradí," popisuje. S druhou možností, tedy využitím přístrojů na monitorování zdraví, mají podle něj praktici obvykle jen okrajové zkušenosti.
Telemedicínskou léčbu hradí od léta roku 2020 Oborová zdravotní pojišťovna, od dubna loňského roku i VZP, největší pojišťovna v Česku. Její mluvčí Viktorie Plívová připomíná, že za konzultace na dálku mohou lékaři dostat peníze po splnění jasně daných podmínek. Hovor například nemůže trvat déle než deset minut a pacient do ordinace nesmí volat více než šestkrát za rok.
Lékaři mají navíc povinnost zaznamenat telefonáty do zdravotnické dokumentace pacienta. "Je to pro mě mnohdy časově náročnější než běžná prohlídka," upozorňuje předsedkyně sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Irena Hülleová. Připomíná, že pro dětské lékaře je osobní kontakt s pacienty klíčový. "Zejména u dětí s akutními potížemi, které neumí popsat, je důležité podrobně sledovat jejich chování," vysvětluje.
Rychlejší zavádění telemedicínských technologií brzdí nejen rezervovaný postoj některých zdravotníků, ale také výdaje, které si ne všichni lékaři mohou dovolit. "Je potřeba investovat do technologií, proškolit personál a zajistit, aby všechny digitální systémy byly smysluplně propojeny," počítá lékařka Bomberová Kánská. Skupina EUC, pod kterou její virtuální klinika Lékař online 24/7 patří, je v léčbě na dálku jedním z českých průkopníků.
Od vojáků přes vesmír až do ordinací
- Slovo telemedicína je odvozeno z řeckých výrazů tele, tedy na dálku, a medicína, což v překladu znamená léčení.
- První významný případ lékařské telekomunikace se objevil v roce 1850. Zdravotníci si během americké občanské války předávali telegrafem zprávy o zraněných a objednávali pomoc.
- Rádiovou komunikaci vyzkoušeli v Austrálii roku 1928. Reverend John Flynn založil organizaci Aerial Medical Service, která využívala telegraf, rádio a letadla k poskytování léčby v odlehlých oblastech.
- Průlom v telemedicíně nastal v 60. letech 20. století. Národní úřad pro letectví a vesmír zahájil rozsáhlý projekt telemedicíny s monitorováním tělesných funkcí astronautů ve vesmíru.
- Evropa počítá začátek své telemedicíny od 70. let minulého století.
- V Česku vzniklo v roce 2012 pod záštitou Fakultní nemocnice v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Palackého Národní telemedicínské centrum, které se před třemi lety stalo Kompetenčním centrem pro telemedicínu pod ministerstvem zdravotnictví.
Největší využití má telemedicína u chronicky nemocných. Příkladem je léčba diabetiků. Dříve používali glukometr, který získává informace z kapky krve. Teď jsou k dispozici senzory, které průběžně přenášejí data o hladině cukru v krvi do pacientova mobilu nebo přímo do inzulinové pumpy, malého zařízení dodávajícího nemocnému inzulín do kůže.
"Většina našich pacientů s cukrovkou prvního typu používá právě senzory, díky kterým má k datům okamžitě přístup i lékař nebo členové jeho rodiny," vysvětluje diabetolog Bém z IKEM.
Budoucnost elektronizovaného zdravotnictví vidí i v umělé inteligenci, která by mohla pomoci s nedostatkem lékařů. "Díky datům o zdravotním stavu pacientů by mohla vyhodnocovat, kdo potřebuje návštěvu lékaře a kdo ne. Doktor by tak nemusel data sledovat sám a měl by větší kapacitu věnovat se lidem, kteří to potřebují," popisuje Bém, k čemu zdravotničtí experti směřují.
