Takřka uprostřed Prokopského údolí, v srdci jedné z nejzachovalejších přírodních lokalit Prahy, chtěl podnikatel postavit několik desítek rodinných domů. Požádal o změnu územního plánu. Se svým plánem ovšem narazil, úřady s projektem nakonec nesouhlasily.
Není to poprvé, co chtěl někdo stavět v Prokopském údolí. A ušetřeny od podobných plánů nejsou ani další více či méně vzácné přírodní oblasti po celé republice.
Podle údajů Českého svazu ochránců přírody se za posledních padesát let nenávratně zničily 1,3 tisíce kilometrů čtverečních luk, dva tisíce kilometrů čtverečních mezí, 4,6 tisíce kilometrů vodních toků a čtyři tisíce kilometrů stromořadí a alejí.
Z české přírody zmizela oblast velká jako Zlínský kraj, plocha šesti šumavských národních parků.
A mizí dál. Pod dálnicemi, supermarkety či satelitními městečky každoročně skončí tisíce hektarů "obyčejné" krajiny, kde byly dříve například louky nebo pole. Podnikatelé i soukromí stavebníci ovšem mají zájem i o nejcennější přírodní lokality v chráněných územích - Prokopské údolí v Praze je jen jedním z příkladů.
Ochránci žádají pro údolí větší ochranu
Proti záměru postavit rodinné domy v centrální části Prokopského údolí se postavila například Společnost pro ochranu Prokopského a Dalajského údolí.
"Je to tady živé muzeum," říká Jitka Matoušková, představitelka prokopského sdružení. V údolí jsou například fragmenty původní skalní stepi, žije zde asi jedenáct druhů netopýrů, je to nejsevernější výběžek výskytu alpských rostlin, některé druhy motýlů žijí jenom v Prokopském údolí a ve švýcarském údolí Wallis. Místo, kde mělo vyrůst nové městečko, je navíc významným archeologickým nalezištěm.
S návrhem soukromého podnikatele na změnu územního plánu - s prvním nutným předpokladem k zahájení stavby rodinných domů - nesouhlasila ani radnice v Praze 5.
"Pokud bychom domky pustili do Prokopského údolí, nejspíš bychom tím otevřeli bránu pro další stavby," soudí Eva Čechová, vedoucí odboru územního rozhodování.
Stejně se zachoval i odbor životního prostředí pražského magistrátu. Žádost o změnu územního plánu zamítl, takže zastupitelé o návrhu na konci roku ani nebudou hlasovat.
Jelikož nejde o první pokus postavit v "hezkém" Prokopském údolí domy, obrátila se Společnost pro trvale udržitelný život na ministerstvo životního prostředí, aby celé údolí přeřadilo do vyšší kategorie ochrany. Sdružení navrhuje, aby se z přírodního parku stala národní přírodní rezervace, případně aby bylo údolí přiřazeno k Chráněné krajinné oblasti Český kras jako jeho oddělená součást.
Podle předsedy sdružení Pavla Šremera by přeřazením celého Prokopského a Dalajského údolí do vyšší ochranářské kategorie získaly orgány ochrany přírody mnohem větší slovo při rozhodování o budoucnosti tohoto území. Navíc by nehrozilo, že by někdo z vrcholných pražských politiků tlačil na úředníky magistrátu, aby byli k některým plánům vstřícnější.
"Odbor zvláště chráněných částí přírody předal návrh státní Agentuře ochrany přírody a krajiny k odbornému posouzení," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.
Zlaté báně ve Slavkovském lese
Podobně přísnější přístup jako v Prokopském údolí by si podle ochránců přírody zasloužila i další místa, například v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v západních Čechách, kde podnikatel Nikolaj Stěpanov postavil bez povolení malou ruskou ves včetně kostelíku.
Stavební úřad nejprve požadoval, aby dřevěnice zboural, nakonec ruský podnikatel vyvázl jenom s podmínkou. Zároveň se zavázal, že stavby upraví, aby se více hodily do tamější krajiny.
Zatím to však vypadá, že si se schváleným stavebním plánem příliš hlavu nedělá. Místo aby z kostelíku sundal velké báně, ještě je pozlatil.
"Musím přiznat, že jsem zděšen, protože vždycky tu přibyde něco nového, co vůbec nebylo povoleno," řekl v České televizi bývalý referent Správy CHKO Slavkovský les Jiří Wiesser.
"Také jsem to viděl. To je věc, která v projektu původně skutečně nebyla," konstatoval vedoucí správy Jan Schlossar. Dodal, že pozlacené báně bude řešit při kolaudaci.
"Zlaté báně do chráněné krajinné oblasti nepatří. Je věcí stavebního úřadu, aby to uřízl," řekl v Mf Dnes starosta sousední Kolové Václav Kellner.
Staví se i v jiných chráněných oblastech
Černé stavby vznikají i v jiných chráněných územích. Před několika lety si například pracovníci CHKO Beskydy stěžovali, že v jejich "revíru" objevili na padesát nepovolených staveb včetně maringotek a unimobuněk přetvořených na víkendové chaty.
Současný vedoucí Správy CHKO Beskydy František Jaskula uvedl, že v současnosti se objevují například nepovolené přístavby domů. Přicházejí ale i žádosti na stavby na vzácných místech, například na mokřadech s orchidejemi. S takovými plány správa nesouhlasí.
Podle Jaskuly se ještě nestalo, že by úřady povolily nějakou stavbu, s níž chráněná krajinná oblast nesouhlasí.
"Máme asi hodně dobré stavební úřady," říká spokojeně Jaskula.
Stejnou zkušenost má i vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Neinzelová. Uvedla, že se s obcemi a investory dokáže dohodnout na vhodných místech pro stavbu domů. Rozvojový plán se například upravoval v obci Suchý Důl, kde by některé rodinné domy narušily krajinný ráz.
Mezinárodní sdružení Zelený pás Evropy, které sdružuje ekologická hnutí z Rakouska, Německa a Česka, protestuje proti tomu, aby na Šumavě vznikly nové lyžařské areály na Špičáku ve vojenském prostoru Boletice a především na Smrčině, v jedné z nejcennějších lokalit šumavského národního parku.
Snahu postavit nové sjezdovky na Smrčině dokonce podpořil prezident Václav Klaus, který ve volném čase často lyžuje.
"Chceme, aby tyto nejcennější lesní plochy ve střední Evropě i jejich předpolí zůstaly uchráněny od turistického průmyslu," řekl nedávno mluvčí mezinárodního sdružení Helmut Steininger.
Vznikají soukromé přírodní rezervace
Český svaz ochránců přírody už tři roky vybírá od dobrovolných dárců peníze na to, aby koupil vzácné oblasti a vyhlásil na nich soukromou přírodní rezervaci.
Zatím se mu podařilo vybrat více než 3,8 milionů korun, za které například koupil pozemky v Bílých Karpatech v oblasti Ščúrnice. Tamní majitel totiž chtěl les, v němž žijí i vzácní ptáci včetně sov, pokácet a dřevo prodat.
V Praze, jen šest kilometrů od Václavského náměstí, sdružení zachránilo oblast zvanou Triangl, kde žijí mimo jiné celoevropsky chráněné kuňky obecné. Tomuto nevelkému území hrozilo, že z něj bude jedna velká skládka odpadů.
"Celkem jsme zatím vykoupili čtyřicet jedna pozemků o celkové výměře bezmála 26 hektarů," řekl Jan Moravec, koordinátor programu Místo pro přírodu.
