Ve sporu v minulosti už padlo pravomocné rozhodnutí, v roce 2017 však Nejvyšší soud vrátil věc k novému projednání.

Jádrem sporu je smlouva z roku 2008, v níž si správa železnic objednala u dceřiné firmy energetické společnosti ČEZ elektřinu pro všechny železniční dopravce na několik let dopředu. Následně se však změnil zákon, který dopravcům umožnil nakupovat elektřinu přímo a samostatně.

Pro dopravce byl tento postup levnější, proto jej využili. SŽDC tak následně odebrala a zaplatila pouze malou část z původně dohodnutého množství trakční energie. ČEZ Prodej se proto obrátil na soud a požadoval zaplatit přes 800 milionů korun. Částka se pak rozrostla o úroky na 1,1 miliardy korun.

Podle soudkyně Yvony Svobodové odvolací soud vycházel ze závěrů Nejvyššího soudu v dřívějším rozhodnutí o dovolání, podle kterého byla změna zákona okolností vylučující odpovědnost SŽDC za škodu. Soudkyně dospěla ke stejnému názoru. Právní zástupci obou stran nechtěli rozhodnutí komentovat.

Spor trvá několik let. Pražský městský soud se ve svém prvním rozhodnutí přiklonil na stranu SŽDC. Podle soudu do původní smlouvy zasáhly nové okolnosti, kterým byla změna zákona. To vyloučilo odpovědnost správy železnic za vzniklou škodu.

Odvolací vrchní soud však následně rozhodnutí změnil a dal za pravdu společnosti ČEZ.  Po dovolání SŽDC a zásahu Nejvyššího soudu se věc vrátila k dalšímu dokazování, po němž městský soud loni v srpnu dospěl ke stejnému závěru jako poprvé. V pondělí se odvolací soud přiklonil k názoru městského soudu.

SŽDC po prvním pravomocném rozhodnutí vyplatila elektrárenské firmě 1,14 miliardy. Peníze nyní v jiném řízení vymáhá zpět jakožto bezdůvodné obohacení.

U soudu je vedle případu z roku 2008 ještě takřka identický spor za neodebranou elektřinu z roku 2011. ČEZ Prodej v tomto případě vyčíslila svůj ušlý zisk na 858 milionů korun.