Když vypukla první světová válka, Janu Syrovému bylo 26 let. Pracoval tehdy ve Varšavě. Dobrovolně narukoval do ruské armády. V průběhu války si opakovaně vysloužil povýšení, bojoval u Zborova a nakonec se stal velitelem československých legionářů v Rusku. V červnu 1920 ho po návratu vítalo rodné Československo jako národního hrdinu.
Druhá světová válka z něj však pro část československé veřejnosti vytvořila kolaboranta. Hned 14. května 1945 ho bezpečnostní složky zatkly. O necelé dva roky později, v dubnu 1947, generála a předsedu československé vlády v "pomnichovském" období Národní soud v Praze potrestal za vlastizradu, Syrový dostal dvacet let vězení. Kriminál opustil roku 1960 po všeobecné amnestii prezidenta Antonína Novotného. Léta za mřížemi a v pracovních táborech odnesl zhoršeným zdravím.
Letos v červenci, 51 let po jeho smrti, nakročila tuzemská justice k tomu, aby generála Jana Syrového cejchu vlastizrádce zbavila. Žalobce Jan Kopečný z Městského státního zastupitelství v Praze podal návrh, aby pražský městský soud jeho případ znovu otevřel. Podle Kopečného proces s generálem neměl s nestranným výkonem spravedlnosti nic společného.
Svalit vinu na obětní beránky
"Z předložených nových důkazů vyplývá snaha politických míst, zejména KSČ, aby proces byl veden s cílem svalit veškerou vinu za události po Mnichovu a po okupaci ze dne 15. března 1939 na obětní beránky, kterými měli být zástupci tehdejší politické reprezentace včetně armádního generála Jana Syrového," píše žalobce Kopečný v návrhu, jejž má Aktuálně.cz k dispozici.
Generál stanul na lavici obžalovaných vedle jednoho z protektorátních premiérů Rudolfa Berana, ministra dopravy Jiřího Havelky, ministra vnitra Otakara Fischera a dalšího ministra vnitra Josefa Černého. Sám Syrový byl v klíčové době prvním pomnichovským předsedou vlády a později prvním protektorátním ministrem národní obrany. Stejně jako Syrový dostal i Beran 20 let, ostatní soud zbavil obžaloby.
Podle rozsudku spočívalo provinění Berana a Syrového v tom, že "v létech 1938 a 1939, tedy v době zvýšeného ohrožení republiky (…) opatřili nepříteli prospěch tím, že dali souhlas k prodeji válečného materiálu Německu". Sám Syrový pak měl spáchat zločin proti státu tím, že na začátku okupace "nedal 15. března 1939 rozkaz ani pokyn ke zničení vojenského materiálu", jenž se dostal do rukou Němcům.
Syrový pykal také za opakovaná setkání s vrcholnými nacisty. Velitele okupačních vojsk generála Johanesse Blaskowitze doprovázel při oficiální pietě u hrobu Neznámého vojína. Fotograf nacistické propagandy ho zase zachytil, jak si s ním na Pražském hradě potřásá rukou vůdce třetí říše Adolf Hitler.
Lidově demokratické rozhodnutí
Trest 20 let vězení nebyl tím jediným, jejž Národní soud v Praze generálovi uložil. Také ho zbavil cti, degradoval ho na vojína a odepřel mu volební právo nebo se podílet na politickém životě země. Rovněž mu zakázal účastnit se veřejných shromáždění. Po návratu z vězení mu stát čtyři roky ani nepřiznával penzi, Syrový pracoval jako noční vrátný.
"Odsouzení nesl velmi těžce jako každý neprávem odsouzený člověk. Přes Valdice a Mírov se dostal do Leopoldova, kde to pro něj bylo nejhorší. Zažil tam hlad, zimu a šikanování, kdy byl vydán napospas dozorcům. Když šel po propuštění po Praze, tak ho lidé díky pásce přes oko prý poznávali, klaněli se mu a smekali klobouky," řekl už dříve Syrového praprasynovec Jan, který stojí o očištění jména svého předka.
Jak to bylo se zbraněmi a Hitlerem
Fotografie generála Jana Syrového s Adolfem Hitlerem vnikla 16. března 1939, den po začátku německé okupace. Syrový tehdy s dalšími členy Beranovy vlády čekal v jednom z předpokojů Pražského hradu. Následně ho dva důstojníci wehrmachtu vzali do královského křídla. Z jeho dveří vyšel protektorátní prezident Emil Hácha, který Syrového pozval dovnitř. Proti generálovi vykročil do té doby u okna stojící Hitler, podal mu ruku a řekl mu, že okupace byla nevyhnutelná. Syrový mlčel, poté se otočil a odešel.
Prezident Hácha také hrál důležitou roli v tom bodě, v němž později soud potrestal Syrového za nezničení zbraní. Hácha mu dal 15. března 1939 dvě hodiny po půlnoci rozkaz, aby zajistil, že armáda nebude nacistům bránit v obsazení země. V šest hodin měli Němci zemi pod kontrolou. Podle soudu tak měl Syrový za čtyři hodiny zajistit zničení vojenského materiálu, jenž čítal 1 582 letadel, 469 tanků, 785 minometů či 43 876 kulometů.
Státní zástupce Kopečný při přípravě podnětu na obnovu řízení shromáždil několik materiálů, jež dokládaly politické zásahy do procesu. Z jedné písemnosti tehdejšího komunistického náměstka ministra vnitra Jindřicha Veselého plyne, že s povděkem kvitoval členství v KSČ či přízeň k ní většiny soudního senátu, protože díky tomu bude rozhodnuto "lidovědemokraticky".
Dva komunističtí členové senátu se v době procesu navíc scházeli na konzultacích s nadřízenými stranickými funkcionáři, jedním z nich byl třeba právě náměstek na vnitru Veselý. Schůzky probíhaly i v době samotné porady o vině a trestu. Podle státního zástupce je taková skutečnost v soudní praxi "zcela nepřípustná".
Zakrýt prezidentovu odpovědnost
Kopečný se pozastavil i nad motivací komunistického žalobce případu Františka Grospiče. V jednom přípisu si stěžoval, že nezískal místo prokurátora pro Most a Litoměřice. Podle Kopečného se proto v kauze Syrového a Berana mohl angažovat nad rámec nestrannosti tak, aby si u nadřízených kariérně polepšil. Ve stejné listině státní zástupce Kopečný nalezl další indicii svědčící o nerovném procesu.
"Z tohoto přípisu také vyplývá, že některé věci byly ve vyšetřování záměrně opomenuty, neboť se týkaly tehdejšího prezidenta republiky dr. Edvarda Beneše a tehdejšího náměstka předsedy vlády dr. Petra Zenkla. Tato skutečnost taktéž vypovídá o politické manipulaci s celým procesem," upozorňuje žalobce.
Protektorátní premiér Rudolf Beran měl zase dostat nabídku na vylepšení své pozice, když u soudu nebude komentovat roli prezidenta Beneše v událostech vedoucích k okupaci. Kopečný svá zjištění uzavírá takto: "V době procesu nebyla vůbec snaha objasnit projednávanou věc v její plné šíři a byl naopak politický zájem, aby obvinění vypovídali k událostem z let 1938-1939 omezeně tak, aby vina šla přičíst pouze jim."
Postřehy z dobových materiálů o atmosféře procesu potvrzuje historik Jaroslav Rokoský, který se ve svém bádání tímto obdobím zabývá. Podle něj šlo o politický proces. "Soud probíhal s tichým souhlasem Edvarda Beneše. Hledal se viník, kdo může za Mnichov a za 15. březen 1939. Takže se ukázalo na Rudolfa Berana a Jana Syrového, což Edvardu Benešovi konvenovalo a komunisté to věděli," řekl Aktuálně.cz.
Benešův justiční dekret
Syrového spoluobžalovaný Rudolf Beran byl představitelem agrární strany, což byla nejsilnější předválečná politická síla. Ocejchovat jejího vrcholného představitele coby zrádce komunistům vyhovovalo. Beneš zase agrárníkům nezapomněl jejich váhání, když ho parlament po Masarykově abdikaci zvolil v prosinci 1935 prezidentem. Přestože Beneše nakonec podpořili, původně se k němu přiklonit nechtěli.
Byl to navíc sám prezident, kdo do značné míry určoval podobu československé justice, jež se vypořádávala se zločiny svých lidí za války. Benešovy dekrety položily právní základ, jak takové procesy vést. "Je to dekret o Národním soudu z června 1945. Ten stanovil, jak bude vypadat porota, kdo ji bude jmenovat a kdo tam bude zasedat. Dekret vedle Beneše podepisovali i členové vlády," podotkl historik.
Soudní senát v procesu s Beranem a Syrovým tvořili dva komunisté, dva sociální demokraté, dva národní socialisté a jeden lidovec. Zmíněné strany už byly tehdy součástí Národní fronty, jež se později stala klíčovou politickou platformou pro dalších 40 let. "Členové poroty byli třeba v odboji nebo v koncentračním táboře, ale vždycky museli mít stranickou příslušnost," říká historik Rokoský.
Zda Městský soud v Praze povolí obnovu řízení, má v rukou senát soudkyně Hany Chaloupkové. Musí však počkat na dodání celého spisu ke kauze z Národního archivu. "Jednání ve věci zatím nařízeno nebylo," řekl Aktuálně.cz mluvčí soudu Adam Wenig. Právní zástupce Syrového pozůstalých Lubomír Müller v nový proces věří. "Návrh na povolení obnovy řízení pokládám za přesvědčivě sepsaný," řekl Aktuálně.cz.
