Sucho už zasáhlo i hluboké podzemní vody. Přívalové deště nepomohou, říká hydroložka

Martin Biben Martin Biben
28. 6. 2016 19:13
Sucho podle měření Českého hydrometeorologického úřadu vloni zasáhlo nejen mělké, ale i hluboké zdroje podzemních vod. Letos je tak jejich hladina na mnoha místech níže než vloni před létem. Experti upozorňují, že pokud nezačneme proti úbytku vody ve studnách a vrtech bojovat, budou cenné zásoby vody ohroženy. „Může to vést ke krizovým situacím v zásobování obyvatelstva pitnou vodou a v zemědělské výrobě. Je proto nezbytné zpracovat dlouhodobá opatření, která by tomu zabránila,“ říká hydroložka Eva Soukalová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického úřadu.
Foto: Tomáš Škoda

Kde a jaké typy zdrojů sucho poznamenalo nejvíce?

V současné době jsou nejníže hladiny v mělkých zdrojích v povodí Bečvy, Odry, v povodí Orlice, Labe od Jizery, Doubravy. Tam je v současné době silně podnormální sucho.

U hlubinných zdrojů jsou pohyby pomalejší, ty tak rychle na sucho nebo srážky nereagují, ale ze zprávy o roce 2015 vyplývá, že byly značně, i když se zpožděním, ovlivněny i ty. Zejména hluboké vrty v Podkrkonoší, Podorlické křídě, Podkrušnohoří, Boskovické brázdě. Kolem Vánoc šly ty hladiny zase nahoru, ale na původní hodnoty se často nedostaly.

Lze to celé přičíst loňskému srážkovému deficitu? Jak byl vlastně velký a nepovedlo se ho letos nahradit?

Třeba v povodí Moravy je roční normální úhrn srážek 617 milimetrů. Vloni ale padlo 497. V průměru vloni chybělo kolem 150 milimetrů. Zásadním faktorem ale je i to, že už tři roky za sebou nebyla sněhová přikrývka, takže se zdroje nemohly naplnit z jarního tání. Výsledek je, že sucho přetrvává na více než polovině území a na zdrojích podzemní vody se to samozřejmě významně projevuje. Nejméně srážek letos spadlo na Bečvě a v horním povodí Jihlavy, množství dešťů se tam pohybuje mezi 50 a 75 procenty průměrných ročních úhrnů.

Jinak ale nelze říci, že by se v průběhu let množství srážek zmenšovalo. Spíš se mění jejich podoba. Letos už třeba bylo tolik přívalových dešťů, že lokální deficity nebudou. Jenže to je voda, která rychle odteče, nestačí se vsáknout a nepomůže tak ani půdě, ani podzemním vodám.

Co s tím?

Víme to už roky a stále to opakujeme. Více rybníků, poldrů, mokřadů. Méně betonových asfaltových ploch, zejména v infiltračních oblastech vodních zdrojů. Musíme vodu v přírodě déle udržet. Zemědělci musí sázet plodiny, které vodu zadrží, musí na to při svém hospodaření více myslet. Měli bychom i více využívat dešťovou vodu.

Jaký je význam podzemních vod pro Česko? Z kolika procent se podílejí na zásobování lidí pitnou vodou?

Z celkových odběrů vody je to 23 procent, ale pitné vody 49 procent. Podzemní vodu pijí lidé ve velkých městech i vesnicích, v Čechách i na Moravě. Třeba pro Brno se míchá voda z jímacího území v Březové s povrchovou vodou z Víru, zásobuje se s ní Olomouc, ale i Ostrava.

Kde jsou ty nejvydatnější zdroje?

Samozřejmě v české křídové pánvi, tedy v povodí Labe, pak východočeské pomezí s Moravou, třeboňská a budějovická pánev. Význam těch oblastí ukazuje číslo, že osmdesát procent využitelného množství podzemních vod je na třiceti procentech plochy republiky.

Jak dlouho se u nás vlastně podzemní vody sledují? A jak je síť rozsáhlá?

Máme v Česku dva tisíce objektů, jsou mezi nimi mělké zdroje, hluboké vrty i prameny. Pozorování začalo v trase projektovaného kanálu Dunaj – Odra – Labe na přelomu 30. a 40. let 20. století. Celoplošná pozorovací síť vznikla postupně v letech 1957 až 1969, s výjimkou sítě hlubších zvodní, které se začaly systematicky sledovat od devadesátých let. Nejdelší doba pozorování v České republice je ve vrtu u vodního zdroje Březová nad Svitavou. Tady se začalo už v roce 1899.

Jak jsme na tom ve srovnání s jinými zeměmi?

U sousedů jsou na tom většinou ještě lépe, až na Polsko, kde podzemní vody tvoří jen 16 procent zdrojů. V Německu zásobují 2/3 obyvatelstva, v Rakousku skoro 100 procent, na Slovensku přes 90 procent, stejně v Maďarsku.

Stavy podzemních vod v Česku se stále zhoršují, rekordní sucho by mohlo přijít, nezbývá nám nic jiného, než se na něj adaptovat, říká Miroslav Trnka. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 16 minutami

Podíleli se na ochraně ohrožených gepardů, íránský soud je poslal na dlouhé roky do vězení za špionáž

Íránský soud vyměřil tresty odnětí svobody v délce šesti až deseti let šesti ochráncům přírody. Byli obviněni ze špionáže. Podíleli se totiž na projektu záchrany v Asii kriticky ohrožených gepardů a používali k jejich pozorování skryté kamery. Informovala o tom dnes agentura AP.

Newyorské centrum zabývající se lidskými právy v Íránu oznámilo, že ochránci byli odsouzeni za kontakty s USA, tedy nepřítelem státu. V téže kauze budou souzeni ještě dva lidé. Ve skupině byl také Kavous Seyed Emami s občanstvím Íránu a Kanady, který zemřel loni v únoru za nejasných okolností ve vězeňské vazbě, kde čekal na soud. Vdově po něm pak Írán po nějaký čas bránil vycestovat ze země.

Zdroj: ČTK
Další zprávy